EDUin komentuje změny ve státních maturitách, jak je navrhuje ministr Marcel Chládek
Praha 5. května – Změny navržené v pátek ministrem školství mohou přinést zefektivnění státní maturity, ale je třeba o nich ještě diskutovat v rámci kulatého stolu, který ministerstvo k maturitám zřídilo. Některé z nich se totiž vydaly směrem, jenž jen těžko přinese skutečné zlepšení středního vzdělávání. Platí to především o rozdělení maturit pro gymnázia a odborné školy.
Ministr školství Marcel Chládek představil při příležitosti zahájení letošních maturit změny, které plánuje v nejbližších letech zavést. Nejvíce pozornosti vzbudila povinná zkouška z matematiky, ale stejně významné je například i oddělení maturit pro gymnázia a odborné školy.
EDUin jednotlivá navržená opatření komentuje a naznačuje, kde vidí možná rizika:
Administrace maturitních testů prostřednictvím počítače je rozumná cesta k zefektivnění a zlevnění maturity. Je ale třeba si ujasnit, jakým způsobem bude možné zpracovávat touto cestou složitější otevřené úlohy a to především v matematice. Otázka také je, zda jsou střední školy pro tento typ maturity dostatečně vybavené.
Směřovat k tomu, že matematika bude povinnou součástí státní části maturity, má smysl. Ale jen v případě, že se podoba maturitních testů změní. Ty současné sice nejsou nijak obtížné, ale zaměřují se především na práci s algebraickými výrazy. Minimální prostor je věnován schopnosti logicky a strukturovaně přemýšlet, s porozuměním číst grafy a tabulky, případně je zpracovávat. Tedy na dovednosti, které patří k intelektuální výbavě každého maturanta. Škola by měla matematiku studentům představit jako samozřejmou součást praktického života, což znamená změnu výuky i přípravy učitelů. Teprve pak má smysl zavádět povinnou maturitu z matematiky.
Snahu řešit odlišné hodinové dotace a úrovně kompetencí oddělením maturit pro gymnázia a odborné školy nepovažujeme za rozumnou. Efektivnější by bylo jít cestou, kterou navrhovala předchozí ministerská komise pro reformu maturitní zkoušky. Stát ať ověřuje prostřednictvím testů a písemných prací to, co považuje za nutné společné minimum, vyšší nároky a odborná specifika jednotlivých škol ať se promítnou do profilové – školní části maturity. Dát v tomto směru školám autonomii a pravomoci bude levnější a efektivnější. Jak ukázala historie státní maturity, stát a jeho organizace jen obtížně dokážou z centra připravit maturitu tak, aby opravdu ověřila odborné kvality studentů.
Samotná myšlenka zavést pro učně možnost složit po ukončení studia během několika let zkoušku, která by v jejich případě nahradila maturitu a umožnila pokračovat v bakalářském studiu v oboru jejich působnosti, je dobrá. O podobě mistrovské zkoušky ale zatím existují jen nekonkrétní představy, navíc existuje více navzájem se lišících koncepcí. Je třeba také vzít v úvahu, že toto řešení by musely akceptovat i vysoké školy. Tady jsme zatím na samém začátku debaty.
Ministr tento krok zdůvodňuje snížením nákladů. V časech e-mailů a elektronické administrace maturitních testů by ale šlo spíš o folklór bez valného smyslu. Pokud budou školy připojeny pro vyplňování testů, zcela jistě jim bude možné bezpečně a spolehlivě doručit i maturitní témata. Vyhlášení rozhlasem lze brát snad jen jako záložní variantu doručení.
Tomáš Feřtek, odborný konzultant EDUin, o.p.s., řekl: „S panem ministrem Chládkem se shodneme, že zavedení povinné maturity z matematiky má smysl až ve chvíli, kdy se změní způsob její výuky a maturita bude ověřovat v této oblasti ty kompetence, které skutečně užije každý absolvent střední školy. Tedy spíše schopnost matematického myšlení v praktickém životě, než schopnost počítat a pracovat s matematickými výrazy. Tuto počtářskou část matematických kompetencí může ověřovat školní část maturity tak, jak každá ze škol uzná za vhodné vzhledem ke svému odbornému profilu.“
Vystoupení Tomáše Feřteka v Událostech, komentářích najdete ZDE.
ilustrační obrázek. by Danny (flickr.com)(CC BY 2.0)