Tisková zpráva: Ministerstvo školství bude rozhodovat o financování škol na základě názoru, (aktualizováno) Reakce MŠMT

Cíl reformy financování MŠ, ZŠ a SŠ je legitimní a žádoucí, nicméně samotný návrh vzbuzuje pochybnosti.

Praha, 8. března 2017 – Po letech diskusí vláda i parlament schválili novelu školského zákona, která obsahuje také reformu financování mateřských, základních a středních škol. Jejím cílem je změnit současný stav, kdy krajské normativy vytvářejí prostředí nerovnosti významného charakteru. Samotná snaha napravit tento stav je potřebná, nicméně zveřejněný návrh modelu změny financování, o němž dnes rozhoduje senát, poukazuje na trvalý nedostatek při rozhodování o zásadních změnách ve vzdělávání: nahodilost. Nový model by měl platit od roku 2018.

Dosavadní systém financování tzv. na hlavu, kdy škola získávala peníze za každého přijatého žáka, se má podle nového modelu změnit na financování dle optimální naplněnosti třídy. Ministerstvo školství u většiny škol v oblasti tzv. regionálního školství, tedy běžné mateřské, základní, střední školy a konzervatoře (s výjimkou základních uměleckých škol a vyšších odborných škol) určí tzv. PHmax, což má být maximální rozsah vzdělávání na dané škole.

Školy mají ministerstvu posílat své odhady maximálního rozsahu vzdělávání a ministerstvo je buď schválí, nebo maximální rozsah upraví. Učiní tak na základě „názoru, že jde o stav umožňující poskytování vzdělávání a školských služeb v potřebné (resp. ve státem žádané) kvalitě, a že jeho další zvýšení již k růstu kvality nepřispívá natolik významným způsobem, aby to odůvodnilo zvýšené nároky na výdaje státního rozpočtu“ (citace z materiálu MŠMT).

Citovaný materiál zároveň upozorňuje, že nový model byl předkládán profesním asociacím k vyjádření a dodatečné připomínky byly zapracovány. Podle MŠMT byl model financování pilotován tak, že asociace zastupující různé typy škol modelovaly změněné schéma financování v konkrétních případech. Studie, která by odůvodňovala nastavení parametru PHmax, však k dispozici není.

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Názor je z podstaty věci nestabilní a je možné jej velmi rychle změnit. Postavit hlavní parametr změny financování na současném názoru ministerstva o naplňování kvality vzdělávání jednotlivými školami rozhodně není v souladu s požadavkem na tzv. evidence based policy, tedy vzdělávací politiku postavenou na ověřených datech a empirii. Není ani jasné, do jaké míry byly brány v potaz dlouhodobé záměry vzdělávání, jak celostátní, tak krajské. “

Reakce MŠMT:

Maximální rozsah vzdělávání hrazený státem, tzv. PHmax, je stanoven podle učebních plánů v RVP a současné organizace výuky na školách v různých oborech vzdělání. Vstupními parametry při nastavování těchto hodnot byly počty hodin v učebním plánu, pravidla dělení hodin všeobecných předmětů, odborných předmětů a odborné praxe. Pro stejné kategorie dosaženého vzdělání a příbuzné skupiny oborů jsou hodnoty shodné. Takto stanovené PHmax bude každé škole (podle jejích konkrétních podmínek) jasně a stabilně vymezovat horní hranici rozsahu výuky, kterou bude mít plně hrazenou ze státního rozpočtu.

Z výše uvedeného je zřejmé, že podklady pro nastavení hodnot PHmax jsou empirická data, která vycházejí z organizace vzdělávání. Školy nebudou ministerstvu posílat žádné své odhady PHmax, které by ministerstvo schvalovalo či upravovalo. Při nastavení budoucího systému financování se nijak nepočítá ani s tzv. optimální naplněností třídy.

Tzv. PHmax bude stanoven obecně závazným právním předpisem (nařízením vlády, pro mateřské školy a školní družiny pak vyhláškou MŠMT). Nepůjde tedy o momentální názor ministerstva, který by bylo možno snadno měnit nebo nahodile upravovat.

Nastavení těchto hodnot bylo projednáváno se zástupci škol, školských asociací a zřizovatelů veřejných škol, kteří se na současné podobě shodli. Hodnoty PHmax jsou tak zcela v souladu s dlouhodobými a koncepčními záměry.