Tisková zpráva: MŠMT chce omezit vzdělávání učitelů podle nového kariérního řádu, (aktualizace) reakce MŠMT

Nové ustanovení, které prošlo třetím čtením a směřuje do Senátu, má podle odůvodnění „posílit roli ministerstva“.

Praha, 27. dubna – Sněmovna ve třetím čtení odhlasovala pozměňovací návrh poslankyně Vlasty Bohdalové k novele zákona o pedagogických pracovnících (563/2004 Sb.), který zavádí nový kariérní řád a s tím spojenou zákonnou úpravu výkonu učitelské profese. Ministerstvo školství prostřednictvím poslankyně ČSSD prosadilo do návrhu nový odstavec týkající se profesního rozvoje učitelů. Ten přímo určuje, že další vzdělávání v souvislosti s kariérním rozvojem bude zajišťovat přímo řízená organizace MŠMT.

Znění nového ustanovení (§29) je následující, zvýrazněno pro potřeby tiskové zprávy:

„Kariérní systém učitelů stanoví pravidla rozvoje profesních kompetencí tak, aby umožnil systematický rozvoj kvality vzdělávání v České republice a profesionální výkon činnosti učitele v souladu se zásadami a cíli vzdělávání podle školského zákona. Kariérní systém učitelů garantuje jejich profesní rozvoj, systém jejich dalšího vzdělávání a systém odměňování podle dosaženého kariérního stupně. Ministerstvo zajišťuje profesní rozvoj učitelů uskutečňovaný dalším vzděláváním prostřednictvím právnické osoby jím zřízené za účelem zajišťování profesního rozvoje pedagogických pracovníků.“

Poslankyně Ivana Dobešová (ANO) upozornila v diskusi o návrhu novely na fakt, že podobným způsobem budou z dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (ve smyslu rozvoje podporovaného kariérním řádem) vyloučena tzv. krajská střediska vzdělávání. Podobně budou z nabídky dalšího vzdělávání učitelů ve smyslu kariérního řádu vyloučeny všechny další organizace, které podobné vzdělávací aktivity nabízejí. Nabídka takového vzdělávání bude nadále možná, ale nebude zahrnuta do evidence o karierním rozvoji učitele.

Novela nyní směřuje do Senátu, kde se velmi pravděpodobně nad tímto pozměňovacím návrhem otevře diskuse. I v případě, že Senát vrátí novelu do sněmovny, dá se předpokládat, že bude sněmovnou přehlasován.

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „To neznamená, že jiní poskytovatelé dalšího vzdělávání  učitelů nebudou moci školám nabízet své akreditované programy. S nástupem kariérního řádu bude ale motivace učitelů jednoznačně namířena k tomu, aby jejich další vzdělávání vedlo k postupu v kariéře a tedy ke zvýšení platu. Z toho titulu se jedná o absurdní snahu MŠMT monopolizovat vzdělávání učitelů jedinou organizací zřízenou státem a konzervovat tím tak celý systém do sebe.“

• Návrh poslankyně Bohdalové najdete na stránce s jejími pozměňovacími návrhy (tisk 959) ZDE.

aktualizace 27.4.

Reakce MŠMT:

Jak vyplývá z celku uvedeného pozměňovacího návrhu, v ustanovení § 29 odst. 1 větě třetí nejde než o deklaraci, jíž se ministerstvu jakožto ústřednímu orgánu státní správy mj. pro předškolní zařízení, školská zařízení, základní školy, střední školy a vysoké školy určuje gesční odpovědnost za profesní rozvoj učitelů uskutečňovaný dalším vzděláváním a za zajišťování tohoto rozvoje.

Návrhem nestanoví a vzhledem ke kontextu zákona o pedagogických pracovnících ani nemůže stanovit jakási výhradní licence pro provádění aktivit dalšího vzdělávání prostřednictvím pověřené právnické osoby. Jinak by zcela ztratila smysl ustanovení zákona o pedagogických pracovních, stanovující systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků prostřednictvím akreditovaných vzdělávacích institucí – viz například ustanovení § 24c odst. 1 návrhu ve sněmovním tisku 959: „Další vzdělávání pedagogických pracovníků se uskutečňuje na vysokých školách, v zařízeních pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a v jiných zařízeních… jimž byla ministerstvem udělena akreditace podle tohoto zákona v systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků.“ Toto ustanovení návrhu není pozměňovacím návrhem dotčeno.

Ve všech souvislostech je proto třeba komentované ustanovení obsažené v pozměňovacím návrhu chápat tak, že se jím zdůrazňuje úloha ministerstva v systému dalšího vzdělávání, kterou nemusí vykonávat přímo, ale může ji plnit prostřednictvím za tím účelem zřízené právnické osoby. Nestanoví se jím však omezení okruhu právnických osob, které mohou poskytovat služby v dalším vzdělávání pedagogických pracovníků. V žádném případě tak nejde o monopolizaci vzdělávání učitelů jedinou organizací, jak si mylně vydedukoval autor článku.