Tisková zpráva: Nevíme, zda jednotné přijímací zkoušky nenadržují pilným žákyním

Praha, 19. prosince – Jsou testy jednotných přijímacích zkoušek na střední školy genderově korektní? Kterými úlohami zohledňují autoři Cermatu, že zvláště v páté třídě, tedy v deseti jedenácti letech, je stupeň vývoje u dívek či chlapců rozdílný? Již sedm měsíců trvá snaha zástupců iniciativy Maturitní data – odtajněno získat datové podklady, které by to umožnily zjistit. Ačkoli součástí přihlášky je rodné číslo uchazeče, ministerstvo školství odmítá data vydat s odůvodněním, že s údajem o pohlaví žáků nepracuje.

Autoři přijímacích testů z matematiky a češtiny by měli při jejich sestavování zohledňovat, že dívky a chlapci jsou v jedenácti letech často na odlišném stupni vývoje kognitivních schopností. Je tedy třeba připravit testy tak, aby jednu či druhou skupinu (chlapce nebo dívky) nezaslouženě nezvýhodnily. Jinak hrozí, že nevhodně zvolené úlohy preferující mechanicky nabyté znalosti naplní primy víceletých gymnázií „pilnými žákyněmi“ jen kvůli tomu, že „nezralým žákům“ bývají v tomto věku některé věci lhostejné. Například podle jakého vzoru se skloňují „vajíčka“ nebo co to znamená být „významově souřadný se slovem obraz“. Jde o příklady z přijímacího testu pro žáky pátých ročníků.

Bere Cermat tento problém v úvahu? Z dostupných zdrojů – například ze závěrečné zprávy o letošních přijímacích zkouškách – nic takového nevyplývá. Oldřich Botlík z iniciativy Maturitní data – odtajněno požádal na začátku května 2017 o anonymizovaná data z přijímacích zkoušek s údajem o pohlaví žáka, protože v nich je možné odpověď najít. Ministerstvo mu sdělilo, že s údajem o pohlaví žáků nepracuje.

V takovém případě ale není možné posoudit, zda je dodržována rovnost v přístupu ke vzdělávání mezi chlapci a dívkami. Nevstřícný postup ministerstva při vydávání dat je o to překvapivější, že získání takových dat je velmi snadné. Podle školského zákona ministerstvo eviduje rodné číslo uchazeče, které žák vyplňuje na přihlášce ke studiu. To pak slouží k jeho jednoznačné identifikaci a je samozřejmě spojeno s daty o tom, jak v přijímacích testech odpovídal. Pohlaví se snadno pozná z kódu měsíce narození.

Oldřich Botlík, iniciativa Maturitní data – odtajněno, řekl: „Jsou-li přijímací testy z hlediska rozdílů mezi pohlavími v pořádku, nemá ministerstvo co skrývat. A mělo by mít naopak zájem na tom, aby se o tom mohl přesvědčit také kdokoli jiný. Pokud ministerstvo vědomě skrývá, že testy v pořádku nejsou, podílí se na porušování základního práva občanů. Třetí možnost je, že ministerstvo neví, jak to je, pak ale stěží může uspokojivě plnit své povinnosti v oblasti výkonu státní správy ve školství.“