Tisková zpráva: Patnáct neziskovek servíruje Chuťovky pro starosty

Mladí lidé nejsou ignoranti, které nic nezajímá. Pestrá publikace určená starostům a zastupitelům ukazuje, co všechno udělali teenageři pro české obce a města.

Praha 20. května – Chuťovky pro starosty ukazují, co dokážou mladí lidé udělat pro své okolí – vlastním nápadem počínaje a úspěšnou realizací konče. Publikace je také příkladem toho, že dobročinné projekty se mohou prezentovat atraktivně a jinak, než je zvykem. Barevná kuchařka společnosti EDUin nabízí menu složené ze čtrnácti úspěšných projektů, z nichž si vybere každý.

Chuťovkami se mohou inspirovat všichni starostové a zastupitelé, kteří by něco podobného chtěli ve své obci podpořit, ale třeba nevědí, jak na to. Ne vždy jsou nutnou podmínkou peníze. Chuťovky pro starosty dokládají, že podstatnější je možná chuť něco změnit a odvaha důvěřovat mladým lidem.

Díky iniciativě teenagerů se podařilo například obnovit lipovou alej ve Sloupu, navázat na přerušenou tradici hodů v Deblíně nebo vytvořit a realizovat dopravní studii v Ostopovicích u Brna.

Elektronickou verzi Chuťovek si stáhněte ZDE, o tištěnou verzi si napište na jana.spoutilova@eduin.cz.

Publikace představující projekty čtrnácti neziskových organizací je výjimečná nápadem, ilustracemi i grafickým zpracováním. Autorkou netradičního „menu“ je Lucie Slejšková, grafický návrh a ilustrace vytvořil Vojtěch Šeda. Vydal EDUin a vybízí k jejímu volnému šíření.

Jiří Vitanovský, starosta Deblína, řekl: „Ja su v Deblíně naplavenina, a když jsem se sem přistěhoval, tak už hody dávno nebyly. Ostatní mi říkali, že se určitě nedáme dohromady, aby hody vznikly. Proto když mne oslovili ze školy, uvažoval jsem, kdo to bude dělat a kolik to bude stát. Obec nakonec vydala jen 20.000 korun na vykopání díry pro májku. Děti s paní učitelkou zvládly zbytek.“

Galina Volodina, učitelka Střední školy ve Volyni, řekla: „Když jsme oslovili zmocněnkyni pana starosty pro seniory, byla trochu opatrná. Pak viděla naše akce a líbilo se jí to. Teď stačí jen zavolat, říci, že chceme udělat to a to, a ona se zeptá: Dobře, jakou pomoc a kdy od nás budete potřebovat? Otevřeli nám na jarní piknik tržnici, dali možnost použít vybavení, stoly, reprobedny…“

Anna, žákyně základní školy v Litomyšli, řekla: „Díky projektu ‚Kdo jiný?‘ jsem se naučila vejít do místnosti plné lidí a bez zbytečných zábran se zeptat na to, co potřebuji.“