Tisková zpráva: Školy jsou odpovědné za to, aby žáci nebyli vystaveni politické propagandě

Praktický návod pro učitele, jak předcházet možné snaze politických stran a politiků zneužívat prostředí škol v rámci předvolebních či permanentních kampaní.

Praha, 26. června – Se startem předvolební kampaně před podzimními volbami do Poslanecké sněmovny PČR vyvstává otázka, do jaké míry mají být školy součástí politického života, jaká je jejich role z hlediska zprostředkování informací o politice jako správě věcí veřejných a jak tuto roli naplňovat, aby zároveň nedocházelo ke zneužívání škol jako místa pro politickou propagandu. Časopis Respekt upozornil na kauzu spojenou s kampaní Andreje Babiše, jeho návštěv ve školách, případně pozvánek škol do komplexu Čapí hnízdo. Je patrné, že v určitých případech školy svou roli nenaplňují či nezvládají, byť zprostředkování informací o politice je pevnou součástí základního vzdělání.

Škola, jako místo, kde by se nastupující generace měly seznamovat s procesem politické správy věcí veřejných i s reáliemi současného politického života, nese přímou odpovědnost za to, jakým způsobem tuto svou roli naplňuje. Na jedné straně by měla zajistit dostatečnou znalost a pochopení základních principů, odpovídající věku žáků, na straně druhé by měla být škola a její učitelé – jako vysokoškolsky vzdělaní lidé – schopni ochránit své žáky před možnou politickou propagandou, k níž může docházet zejména při osobním kontaktu se zástupci jednotlivých stran.

Představujeme základní návod, jak by se škola měla své role zhostit:

• Politika do školy patří. Škola je simulací polis, obce, a správa věcí veřejných by měla být součástí vzdělávání a výchovy zejména s ohledem na podporu dovedností v oblasti společného rozhodování, demokratického procesu a uvědomění si vlastní společenské a politické role.
• Politici do školy mohou. Součástí vzdělávání je i seznamování žáků s aktuální politickou situací a s tím, kdo veřejné zájmy na české politické scéně zastupuje. Pokud se škola rozhodne politiky zvát, neměla by se chovat selektivně a měla by umožnit žákům seznámení se zástupci všech rozhodujících politických sil v ČR. V případě, že není schopna takovou pluralitu zajistit, je lepší pozvat nezávislé experty z oblasti politického dění (politologa, novináře).
• Za dění ve škole je ze zákona přímo odpovědný ředitel. Pokud se škola rozhodne pozvat politika k diskusi s žáky, je ředitel odpovědný za to, že žáci nebudou vystavování ideologické či politické propagandě. To platí i tehdy, pokud škola absolvuje exkurzi s politickým programem či obsahem. Není možné, aby např. zřizovatel či kdokoliv jiný vyvíjel na školu nátlak, aby pozvala k návštěvě konkrétního politika. Pokud to tak je, ředitel školy by měl tuto skutečnost zveřejnit a obeznámit s ní rodiče žáků.
• Politici, pokud jsou zváni do škol nebo se při jiné příležitosti setkávají s žáky, by měli udržovat etické standardy a nepropagovat vlastní stranu či ideologii. Aby školy zajistily pokud možno co největší míru nestrannosti, měly by s politiky předem dohodnout obsah jejich vystoupení.
• Pro učitele může být v daném okamžiku náročné odlišit, co je a co už není únosné. Kromě předem dohodnutého programu je vždy lepší, pokud je učitelů přítomno více a zvýší se tím pravděpodobnost, že na prohřešky proti etice a zájmům vzdělávání upozorní a politiky konfrontují.
• Žáky je vhodné na situaci připravit. Měli by být schopni – dle věku a vyspělosti a za pomoci učitelů – konfrontovat politiky kritickými otázkami, samozřejmě v rámci korektnosti a slušnosti. Politik je ze své funkce veřejně odpovědný a škola by měla žáky vést k tomu, aby takto roli politika chápaly.
• V případě jakýchkoliv nejasností či problémů by měl ředitel kontaktovat MŠMT. Ministerstvo zřídilo institut školského ombudsmana a mělo by tedy i v těchto případech umět poradit či adekvátně zasáhnout.
• Z hlediska zákona je možné v případě pochybností o tom, zda škola plní své zákonné povinnosti, požádat na základě podnětu o prošetření Českou školní inspekci (mohou tak učinit i rodiče). Z hlediska toho, jakým způsobem daná politická strana či politik přistupují k podobným aktivitám, lze požádat Úřad pro dohled nad hospodařením stran a hnutí o prošetření, zda daná strana zahrnula náklady do nákladů na kampaň.

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Školy a učitelé nejsou v jednoduché roli. Zvládnout diskusi s politikem nemusí být snadné a ne každý učitel je na to dostatečně vybaven. Ředitel školy by měl velmi pečlivě zvažovat možnosti, které jeho škola má, a podle toho jednat. Neutrální expert zabývající se politikou je v případě pochybností lepší řešení než vystavit žáky otevřené politické kampani. Gró toho, co by se žáci měli dozvědět o politice, spočívá v jejich osobním komunitním a společenském angažmá a pochopení principů demokracie prostřednictvím toho, jak funguje samotná škola.“

Příklady dobré praxe:

• Jeden svět na školách (Člověk v tísni) od roku 2010 pravidelně nabízí školám pořádání Studentských voleb, při kterých si žáci středních škol mohou v praxi vyzkoušet principy zastupitelské demokracie a seznámit se s volebním systémem ČR. Více informací o projektu ZDE.
• Jak funguje zastupitelská demokracie, si žáci již od prvních ročníků základních škol mohou vyzkoušet, pokud škola zřídí žákovský parlament. Zaštiťuje Centrum pro demokratické učení, více ZDE.