Tisková zpráva: Snaha ušetřit na soukromých školách se státnímu rozpočtu nevyplatí

Ministerstvo školství chce omezit peníze pro soukromé a církevní školy. Přitom už dnes ti, kteří dají své dítě na soukromou školu, platí jeho vzdělání dvakrát. Nejvíce budou postiženy odborné školy.

Praha 11. července – Ministerstvo školství připravilo návrh zákona, který omezí financování soukromých a církevních škol. Nejvíce by snížení takzvaných neinvestičních nákladů postihlo odborné a učňovské školy, které představují sedmdesát procent soukromých škol u nás. Pokud by soukromé školy byly donuceny ukončit činnost, náklady státu na vzdělávání se výrazně zvýší.

Podle údajů OECD stojí žák na soukromé škole v České republice o 37% méně, než kolik je třeba investovat do žáka ve státní škole.  Přesto ministerstvo školství navrhuje dále snížit dotaci soukromým školám na provozní výdaje. Přepočteno na jednoho žáka by šlo v průměru o tyto částky:

Základní škola – 6000 Kč na jednoho žáka ročně

Gymnázium – 5 000 Kč na jednoho žáka ročně

Odborné školy a učiliště – 12 – 14 000 na jednoho žáka ročně

Paradoxně by tedy nejvíce byly postiženy odborné a učňovské školy, jejichž rozvoj chce ministr školství za sociální demokracii Marcel Chládek podporovat. Je třeba upozornit, že právě tento typ škol mezi soukromými školami v České republice převažuje.

V případě soukromých škol přitom často jde o neziskové projekty, kdy se i peníze za školné vrací zpět do vzdělávání, a mnohé, především církevní základní školy se starají o děti s nějakým postižením, s nimiž si státní školy ne vždy vědí rady. V úvahu je třeba vzít i to, že snížení státního příspěvku by znamenalo další znerovnoprávnění těch rodičů, kteří platí soukromou školu pro své dítě prostřednictvím školného, i když prostřednictvím daní současně přispívají na provoz státních škol.

Vladimír Kolder, předseda Sdružení soukromých škol, řekl: „„Po jednání s představiteli MŠMT jsme nabyli jednoznačného dojmu, že problém není v racionální ekonomické rovině, ale že se jedná o čistě politickou záležitost a spíše o snahu řešit nepřímou cestou nedostatečnou naplněnost středních škol zřizovaných kraji. Předložili jsme jasné argumenty, zásadní připomínky a čísla dokazující, že existence soukromých škol je pro státní rozpočet výhodná. Opíráme se o podporu Hospodářské komory, Svazu průmyslu a dopravy a Asociace malých a středních podniků a živnostníků. Nechápeme, proč chce naše vláda znejistit či likvidovat sektor, který stejně jako v jiných vyspělých evropských zemí dobře funguje. Jsme připraveni s ministrem školství dále konstruktivně jednat.“

Tomáš Kuba, předseda představenstva Waldorfské základní školy Dobromysl, o.p.s. v Plzni, řekl: „Předkládaný návrh zákona jako celek považujeme za nebezpečný zásah do již tak křehké rovnováhy ve školství. Požadujeme proto stažení stávající podoby návrhu zákona a otevření diskuze o tomto tématu. Požadujeme, aby vláda nejprve představila koncepci, jak hodlá reformovat školství ČR jako celek a jakou roli v této koncepci mají hrát soukromé školy. Tuto naši připomínku považujeme za zásadní.“

 Tomáš Feřtek, odborný konzultant EDUin, o.p.s., řekl: „Představy veřejnosti o soukromých školách a bohatých lidech, kteří si mohou dovolit takové studium platit, je zkreslující. Většina soukromých škol nevypadá jako PORG či Open Gate, kde bohatí rodiče platí velké školné, a bez státního příspěvku se lze obejít.  Na velkých soukromých učilištích na Ostravsku se žádné školné nevybírá, protože by na ně rodiče neměli. Jde ale i o malé základní školy podporované rodiči, pro něž je další zvýšení školného velký problém. Pokud budou muset své dítě vzít ze soukromé školy a dát ho do státní, zaplatí stát všechny náklady a jeho výdaje naopak stoupnou. Představa, že omezení soukromých škol je krok prospěšný pro státní rozpočet, je tedy velmi pravděpodobně mylná, zvláště pokud tlak státu na soukromé školy dál poroste.“