Tisková zpráva: Témata školního roku 2015/16

Pět nejdůležitějších otázek, které bude třeba během následujícího školního roku zodpovědět.

Praha 27. srpna  – Jak se podaří převést novelu školského zákona do praxe „rezistentního“ vzdělávacího systému? Jak to dopadne s přijímačkami, jež měly být původně jednotné, ale pravděpodobně budou jen povinné? Bude zaveden kariérní řád, nebo bude kvůli nedostatku peněz a vůle odpískán? Prorazí otevřené vzdělávání? Bude pokračovat restrikce, nebo nastoupí české vzdělávání cestu rozvoje? Co na to ministryně školství?

Inkluze v praxi českých škol. Podle novely školského zákona má být zaveden systém podpůrných opatření, jenž by měl zamezit praxi, kdy jsou sociálně znevýhodněné děti velmi často posílány do praktických škol. Jak bude vypadat prováděcí vyhláška? Jak zareagují školy, doposud z většiny rezistentní nejen vůči inkluzi, ale reformám vůbec? Jak to dopadne s projektem Systémová podpora inkluzivního vzdělávání?

Přijímací zkoušky na střední školy. Školský zákon počítá se zavedením povinných přijímacích zkoušek. Do jaké míry ale budou jednotné? Zatímco zákon lze interpretovat tak, že přijímací zkoušky bude škola muset zavést, jejich jednotnost ujasní až prováděcí vyhláška. Přitom Dlouhodobý záměr vzdělávání předpokládá, že jednotné budou. Nebudou-li jednotné, původní smysl restrikce při vstupu do maturitních oborů zmizí a s ním i smysl tohoto opatření. Budou-li jednotné, co to udělá se systémem?

Kariérní řád. Kariérní řád by měl být zaveden od roku 2016/17. Letos by se ale mělo rozhodnout, zda skutečně bude. Koncept připravený z evropských peněz má řadu odpůrců a vzbuzuje minimálně jedno velké „ale“: pokud budou všichni, kdo odsloužili více než dva roky ve škole automaticky převedeni mezi „osvědčené“, nepopírá kariérní řád od prvopočátku svůj smysl oddělovat dobré od špatných? Podle kuloárních informací bude těžké získat zhruba 2 mld. na zavedení řádu do praxe.

Operační program Výzkum, vývoj, vzdělávání. Startuje nový operační program evropských fondů, což znamená přísun nemalých prostředků na rozvoj českého vzdělávání. Podaří se poučit se z chyb předcházejícího programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost? Proteče velká část prostředků, aniž by zanechaly pozitivní stopu, nebo se podaří využít větší část prostředků k tomu podpořit očekávané změny? Kdo to může ovlivnit?

Otevřené vzdělávání. Technologie vytvářejí prostor, v němž vzniká nepřeberné množství vzdělávacích možností. A nejen to, otevřené vzdělávání, tedy vzdělávání, které nepředstavuje finanční bariéru, existuje i „offline“. Jestliže chce společnost udržet rovnost v přístupu ke vzdělávání, bude se muset na tento koncept adaptovat. Stane se něco v tomto školním roce? Co to bude? Co se stane se Strategií digitálního vzdělávání, která leží už několik měsíců v ministerském šuplíku?

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „ Na pozadí výše uvedených změn bude zajímavé sledovat, zda se český vzdělávací systém bude držet více méně restriktivního způsobu řízení s využíváním nepodkročitelných hranic v podobě testování na ZŠ, přijímacích zkoušek, maturit, nebo zda se podaří obrátit kormidlo směrem k dlouhodobému rozvoji, který sice nepřináší okamžité výsledky, zato ale znamená skutečný, nikoliv jen statistický či legislativní, posun českého školství směrem k jeho větší spravedlivosti.“