Výsledkem jednotných přijímacích zkoušek bude více žáků na učilištích. Učiliště ale nezajišťují potřebnou úroveň základních gramotností, říká PIAAC.
Praha 26. srpna – Takzvané „nepodkročitelné minimum“, které mají zajistit jednotné přijímací zkoušky na střední školy, má sloužit k tomu, aby se na maturitní obory dostali pouze ti žáci, kteří jej překročí. Je vysoce pravděpodobné, že důsledkem této snahy bude více žáků na učilištích. Podle výsledků v odborných kruzích respektovaného mezinárodního šetření PIAAC však žáci učilišť v základních gramotnostech buď stagnují, nebo je dokonce ztrácejí.
Cílem jednotných přijímacích zkoušek je posílit stavy žáků na českých učilištích. Tento cíl je vzhledem ke známým faktům o úrovni učňovského školství, uplatnitelnosti jeho absolventů na trhu práce i poměru žáků na jednotlivých typech středních škol velmi kontroverzní.
Podle průzkumu Programme for the International Assessment of Adult Competencies (PIAAC, organizováno OECD), který mezinárodně srovnává úroveň základních gramotností (čtenářské, numerické a dovednosti řešit problémy v prostředí informačních technologií), jsou absolventi českých učilišť v průměru pod úrovní těch, kdo absolvovali pouze základní školu (pouze v numerické gramotnosti dosahují lepších výsledků). Z pohledu těchto gramotností je tedy vzdělání na učilištích vysoce neefektivní a pro žáky rizikové, protože selhává v rozvíjení dovedností, které jsou klíčové.
Podíl vyučených v české populaci je v současnosti více než 32 %. Poměr lidí s odborně zaměřeným středoškolským vzděláním (oproti všeobecnému) v ČR vysoce překračuje průměr zemí OECD. Na nezaměstnanosti v ČR se přitom, z hlediska dosaženého vzdělání, podílejí nejvíce právě vyučení bez maturity.
Bohumil Kartous, spolupracovník EDUin, řekl: „Pokud se podíváme na možné důsledky, jsou očividné. Přístup k maturitním oborům bude omezen a tím pádem přibude více žáků na učilištích. Při znalosti výsledků PIAAC je tato snaha zarážející. MŠMT by nejprve mělo vyvinout zvýšené úsilí o to, aby učiliště byla schopná vzdělávat své žáky v elementárních dovednostech. Jestliže v tomto učiliště selhávají, nelze žáky vystavovat riziku snížené gramotnosti. Taková snaha je nezodpovědná a stojí proti veřejnému zájmu. Prospěšná může být v podstatě jen některým průmyslovým odvětvím, postaveným na levné pracovní síle, kterou dodá stát. Dlouhodobý problém s nezaměstnaností lidí s nižším dosaženým vzděláním neřeší.“