Tisková zpráva: Zopakujme si rizika jednotných přijímaček na střední školy

Existují i jiné způsoby, jak řešit nízkou motivaci dětí k učení.

Praha 5. srpna – Ministr školství Marcel Chládek představil koncept jednotných přijímacích zkoušek na střední školy. EDUin upozorňuje na riziková místa konceptu a připomíná řešení, která mohou zlepšit situaci na základních školách.

Na pokyn ministra má CERMAT připravit testy z matematiky a češtiny, které by se pilotně ověřovaly v příštím školním roce a poprvé odstartovaly v roce 2016. Mělo by jít pravděpodobně o ověření minima znalostí, které stát považuje za nutné pro maturitní studium.

EDUin vnímá v navrženém konceptu tato rizika:

• Příliš silný nástroj deformující vzdělávací soustavu.

Ministerstvo ustoupilo od plošného testování v devátých třídách, ale nahradilo ho velmi podobným a mnohem silnějším nástrojem, jednotnými přijímačkami. Ty podstoupí minimálně tři čtvrtiny žákovské populace. Přijímací testy se tedy stanou jedním z nejsilnějších nástrojů vzdělávací politiky. Zřizovatelé i rodiče budou velmi pravděpodobně posuzovat kvalitu školy výhradně podle výsledků přijímacích testů.

• Zúžení obsahu vzdělávání.

Jednotné testy pro všechny střední školy ze dvou předmětů povedou k ústupu od soustředění na kompetence, které zmiňuje Rámcový vzdělávací program pro základní školy, a pozornost se opět přesune především na testovatelné učivo. Tento efekt nemůže odstranit ani fakt, že střední školy si mohou k testům přidat svoji další zkoušku, pohovor či jiné hodnocení kvality uchazeče, byť toto opatření samo o sobě hodnotíme z hlediska středních škol jako pozitivní.

• Nekoncepční opatření z hlediska dlouhodobých strategií vzdělávání.

V moderních vzdělávacích systémech je snaha přenést rozhodování o podobě vzdělávání na co nejnižší úroveň, tedy na ředitele, učitele a mnohdy i na studenty. Toto je jasný krok opačným směrem. K centralizaci a zdánlivě jednoduchému, ale ve skutečnosti technokratickému řešení, které buď nezmění nic, nebo přinese více škody než užitku. V tomto smyslu jsou jednotné přijímačky v rozporu s cíly Strategie 2020, kterou nedávno přijala vláda.

Vhodnější opatření by mohla být například:

• Důraz škol na vnitřní motivaci a kariérové poradenství

Jedním z důvodů zavedení jednotných přijímaček je neochota části dětí v deváté třídě pracovat a také snaha ministerstva odvést větší část populace na učiliště.  Pro školy by ale bylo vhodnějším řešením pracovat už od prvního stupně na vnitřní motivaci dětí, aby byly ochotné pracovat i bez vnější motivace známkami a hrozícími zkouškami. Stejně tak je potřebné zavádět do škol kariérové poradenství, aby žáci dlouhodobě získávali představu o profesích. Bez něho jsou ochotní odejít na učiliště jen ti, kteří kvůli špatnému prospěchu nemají jinou volbu.

• Možnost, aby si školy vybíraly z více sad testů

V případě, že by ministerstvo i po ověřovacím roce trvalo na zavedení přijímacích testů, bylo by vhodnější, aby si střední školy mohly volit z více sad akreditovaných testů. Jak neplacených od CERMAT, tak placených od komerčních společností. Alespoň částečně by to snížilo riziko zúžení obsahu učiva jen na přípravu na jeden státní test.

Tomáš Feřtek, odborný konzultant EDUin, o.p.s., řekl: „Navržená podoba jednotných přijímaček nejde tvrdou cestou jasného roztřídění žáků jedním přijímacím testem na ty, co smí na gymnázia, smí na průmyslovku, smí jen na učiliště. To je pozitivní a z hlediska středních škol, které si mohou doplnit další parametry přijetí, tento koncept nejspíš nepředstavuje větší problém. Mnohem větší škody se ale dají čekat na základních školách, které budou přinejmenším zřizovateli a rodiči přinuceny chápat tyto testy jako to hlavní, na co mají soustředit výuku. Přidáváme jen další nástroj vnější motivace k učení a práci, i když dlouhodobě víme, že tyto nástroje fungují velmi omezeně a jen dále přispívají k vyšší selekci a snižují motivaci žáků vzdělávat se i bez biče známek a zkoušek.“