Výsledky výzkumu k revizi inkluze: Systém v ne-systému

Praha, 4. května 2018 – Inkluzivní opatření jsou krok správným směrem, shodují se školy v novém kvalitativním výzkumu, který zadávala Nadace OSF. Výzkum mapuje dopady inkluzivních opatření, na které mají děti se speciálními vzdělávacími potřebami nárok od září 2016. Opatření umožňují školám realizovat transparentně a otevřeně to, o co se pokoušely už dříve. Školští pracovníci se zároveň shodují na tom, že je nutné celý systém upravit tak, aby splňoval cíle, s nimiž byl zaváděn.

„Co nám říkají výzkumy o dopadech inkluzivní reformy“ byl název páteční diskuse v Pražském kreativním centru, kterou zorganizovala Nadace OSF s Informačním centrem o vzdělávání EDUin. Na diskusi byla představena zjištění Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, České školní inspekce i dva výzkumy podpořené Nadací OSF. Výsledky kvantitativního výzkumu „Rok poté“, byly představeny již v březnu a prezentují dopady reformy společného vzdělávání. Výzkum zjišťoval názory pedagogické veřejnosti a byl realizován ve spolupráci s Českou odbornou společností pro inkluzivní vzdělávání a Českomoravským odborovým svazem pracovníků školství. (celý výzkum je zde: http://osf.cz/cs/publikace/rok-pote-vysledky-vyzkumu-prezentuji-dopady-reformy-spolecneho-vzdelavani/).

Nový kvalitativní výzkum „Systém v ne-systému aneb inkluze rok poté“, jehož autorka je Dana Moree z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy, zkoumal změny ve školách, jež mají dlouhodobou zkušenost s inkluzivním vzděláváním. Vyplývá z něj, že představitelé zkoumaných institucí vnímají inkluzivní opatření pozitivně, a to hned v několika rovinách. Projasnily se toky financí, podpora společného vzdělávání je nyní jednoznačná, a posilují se role učitelů, asistentů a pracovníků školských poradenských zařízení. Jednotliví aktéři spolu více a efektivněji komunikují a podpora je zaměřena přímo na dítě. Po roce s inkluzí je patrná i větší spolupráce mezi školami, dalšími institucemi a nestátními neziskovými organizacemi. Výzkum k celé problematice inkluzivního vzdělávání byl veden kvalitativní metodou formou rozhovorů a fokusních skupin. Jde v něm především o zmapování konkrétních témat, která v terénu nyní rezonují. Jeho cílem tedy není zachytit realitu v číslech, ale vysledovat témata, jež charakterizují změnu, a navrhnout doporučení, v čem by se situace mohla do budoucna zlepšit.

Celý výzkum zde: http://osf.cz/wp-content/uploads/2018/03/OSF_System_v_ne-systemu_aneb_inkluze_rok_pote_Dana_Moree.pdf

„V systému je více peněz, které jdou za konkrétním dítětem, a jsou transparentně a spravedlivě využívány podle potřeb dětí“, říká Dana Moree.

Jako systémový nedostatek vnímají respondenti především nepřiměřenou administrativní zátěž a to, že systém zavádění opatření nebyl dopředu dostatečně pilotován. Jednotlivé nedostatky se tak ladily až za provozu. Nyní jde o to celý systém upravit tak, aby splňoval cíle, s nimiž byl zaváděn.

„V tuto chvíli je to takový systém v ne-systému, říkají respondenti, kteří poukazují na to, že kromě inkluzivních opatření by bylo potřeba vydiskutovat směřování celého vzdělávacího systému,“ doplňuje výzkumnice.

„Informací o tom, co se děje v systému po změně legislativy podporující společné vzdělávání žáků v českých školách, je zjevně dost. Je nutné, aby s nimi pracovali především zřizovatelé a ministerstvo školství. Je zjevné, že bez další finanční a metodické podpory zoufale podfinancovaného systému může sebelepší záměr vyvolat nespokojenost. To se týká i inkluze,“ uvádí Bob Kartous, analytik a vedoucí komunikace EDUin.

Shrnutí doporučení výzkumu pro Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a další orgány státní správy:

• Je třeba vyjasnit směřování vzdělávacího systému, lépe řečeno jednoznačně interpretovat, co je v terénu vnímáno jako kontradiktorní.
• Systém je v tuto chvíli nastaven na řešení již vzniklých potíží, ne vždy je podpora přidělována účelně. Krokem dopředu by bylo přesměrovat energii k prevenci v podobě např. úvazků pro speciální pedagogy, pomocné učitele na prvním stupni apod.
• Snížit administrativní zátěž pro školy a jednoznačně vysvětlit skutečné požadavky týkající se vykazování a správy přidělených finančních prostředků.
• Svěřit školám více kompetencí v případech drobných úprav čerpání financí na jednotlivé žáky během roku.
• Doplnit chybějící pozice jako např. sociální asistent.
• Doplnit chybějící standard asistenta pedagoga.
• Vyřešit hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.