Byly chyby v maturitních testech vážné, nebo banální?

Z trochu chaotické debaty o letošních státních maturitách vytahuji jeden konkrétní problém. Odborná veřejnost našla tak jako loni v maturitních testech vadné úlohy. I CERMAT nějaké našel, celkem deset, o těch ostatních tvrdí, že to nejsou chyby, případně se jedná o banalitu. Cituji tedy tři kritizované úlohy, řadím podle míry závažnosti a komentuji je. Otázku z titulku posuďte sami.

V testu z češtiny nižší úrovně máte v úloze č. 8, kde je úvodní text o včelařích a dotacích, rozhodnout, který z úseků textu obsahuje tvaroslovnou chybu.

Nejpodezřelejší je volba B), která zní: v celkové výši 4 086 960 korun, z toho 41 žádostí nesplňovaly podmínky programu.

Je pravděpodobné, že většina studentů vybrala tuto volbu, protože text by měl správně znít:z toho 41 žádostí nesplňovalo podmínky programu. Jednoduché. Ano, až na drobnost. Cituji z odborného posudku:  „Chyba je v zadání. Autor věty neudělal chybu tvaroslovnou, ale syntaktickou. K číslovce „čtyřicet jedna/jedenačtyřicet“ použil nevhodně tvaru na -ly, který se nehodí k  syntaktické vazbě mezi číslovkou a počítaným předmětem. Kdyby si tvůrce úlohy odpustil termín „tvaroslovnou“, mohl mít úlohu korektní, jakkoliv chabou.“ 

Komentář: Pro mě příklad, který nejspíš nepoškodil studenty, ale přece jen by si toho pochybení v CERMATu při všech těch kontrolách před i po maturitě mohl někdo všimnout. Oprava by byla snadná, stačilo škrtnout jedno slovo.

U testu z fyziky je problém v tom, že autoři některé své úlohy řešili s pomocí předpokladů, které zadání neobsahovalo. Například úloha č. 3 zní:

„Siloměr umístěný na povrchu Země ukazuje údaj 120 N. Který z následujících údajů by přibližně ukazoval siloměr umístěný na povrchu Měsíce?

(A) 20 N

(B) 75 N

(C) 120 N

(D) 192 N.

Vezmeme-li zadání doslova, siloměr může ukazovat cokoli. Tedy žádná volba není správná, případně je správná kterákoli z nich.  Opět cituji: „Autor úlohy si siloměr nedokázal představit v jiné situaci, než že je někde pověšen a na jeho druhém konci visí závaží. Pak by hrálo roli to, že na Měsíci závaží váží 6krát méně než na Zemi – a správná odpověď by byla (A). Jenže svou představu do úlohy nenapsal, a žák mohl tedy vycházet i z představy jiné. Například že siloměr je umístěn vodorovně, vlevo je upevněná pružina, za ni táhne siloměr, který je zase upevněn jinde za svůj pravý konec. Tam gravitace (Země či Měsíce) nehraje roli, tudíž siloměr bude ukazovat v obou případech stejně (volba C). Trochu složitějšími představami lze dospět i k dalším hodnotám v odpovědích (B) a (D), nakonec jsou skutečně všechny možné.“

Na tuhle námitku odpověděl šéf CERMATu pan Zelený (parafrázuji), že „nehodlá definovat každou pitomost“. Jde o zjevnou dodatečnou výmluvu. Kde jinde bychom měli dbát na přesné zadání, než u maturitního fyzikálního testu. Student přece může právě tohle „opomenutí“ považovat za podstatu úlohy, chyták. Navíc stačilo přidat pouhá tři slova (siloměr se zavěšeným závažím) a úloha by byla v pořádku.

Komentář:  Další případ nepozornosti, který ale studenti nejspíš vyřešili pomocí empatie. To je u maturitních otázek velmi užitečná pomůcka. Neřídíte se striktně pravidly testované disciplíny, ale do úvahy zařadíte i „jak to asi mysleli v Cermatu“. Takže je to vlastně takový fyzikálně – psychologický test.

 V testu matematiky vyšší úrovně úloha č. 19 po studentech chce, aby vybrali ze čtyř možností graf funkce. Ta je tu zapsaná pomocí vzorce a výchozího grafu (nahlédněte ZDE). Odborný posudek říká, že nebylo možné v rámci maturitní zkoušky (šlo o ten test, na který bylo i tak málo času) rozeznat, zda je řešením volba (E – žádný z uvedených grafů) nebo (C – jeden z grafů), protože prostým pohledem se nedalo určit, zda je výchozí graf symetrický či ne. A když jste si dali práci a měli jste na to hodně času, tak se ukázalo, že výchozí graf symetrický není a volba označovaná CERMATem jako správná (C), zcela jistě správná není.  A jednoznačně správná je právě položka (E). Zdůvodnění si přečtěte ZDE.

Komentář: Tady už se nejedná a o chyby v termínech a dohadování, jak detailní má být zadání. Chyba je to zcela jednoznačná, dokazatelná, Cermat ji přesto neuznává. A to v testu, při němž poškodil studenty už tím, že jim dal naprosto nedostatečný čas na zpracování, pak se pokusil výsledek „harmonizovat“, aniž by předem řekl, podle jakých pravidel tak činí. A teď se ukázalo, že některá vydaná vysvědčení jsou pravděpodobně vadná. Přičemž vzhledem k obtížnosti testu i jedna otázka mohla rozhodnout o dvojce či trojce. Protože šlo o elitní studenty, často usilující o studium v cizině a stipendium, je to pro mnohé možná chyba fatální.

Řešení je v tomto případě jediné. Uznat chybu, přepočítat výsledky a vydat nová vysvědčení. Politická doporučení plynoucí z faktu, že CERMAT nejenže není schopen některé chyby najít, ale odmítá uznat i věci zcela zjevné, tentokrát vynechám.

Celá zadání maturitních testů a klíče k odpovědím najdete ZDE.