Co (maturitní) testy testují

Především samotnou schopnost velmi rychle psát testy zaškrtávacího typu. Tuto schopnost je možné natrénovat, podobně jako je možné natrénovat schopnost brilantně hrát počítačové hry (střílečky, automobilové honičky). Osvojení této schopnosti bude do velké míry záviset na finanční situaci rodiny, zda si může či nemůže dovolit platit drahé „doučování“ či kurzy maturitní přípravy. Tento jev sociálního znevýhodnění je možné pozorovat již dnes – např. u přijímacích zkoušek na lékařské fakulty. Velká část toho, co se na přijímačkách vyučuje, se na středních školách totiž vůbec neučí. Podobně je tomu i u státních maturit – dnes platné učební programy středních škol neobsahují vše, co je u maturity požadováno, kromě toho se velká část toho, co je v učebních programech v realitě nestíhá odučit (tak aby to pochopili a mělo to tudíž smysl).

Po prvním letmém porovnání Katalogů požadavků pro maturitní zkoušku a RVP různých středních škol je vidět, že oba dokumenty nejsou spolu vůbec zharmonizovány, v základním pojetí si dokonce přímo odporují. RVP je zaměřeno na osvojení si kompetencí, katalogy na memorování konkrétních faktů a nacvičování mechanických postupů řešení.

Jakémukoli logicky myslícímu člověku musí být jasné, že zavedení státních maturit bude mít za důsledek nesplňování učebních osnov škol, protože školy (jak učitelé, tak i žáci) se z důvodu tlaku (pan ministr slíbil, že bude školy s nejhorším výsledkem u maturit rušit) budou stále více zaměřovat na přípravu na maturitní zkoušky. Ostatní učivo, jehož je většina (podstatná, mechanicky netestovatelná část Čj,M, jazyků, všechny ostatní předměty) bude stále více ustupovat do pozadí, bude redukováno na naprosté minimum. Důsledek – rapidní pád úrovně českého školství. Žáci budou výborně připravováni na češtinářské, jazykové a matematické testy cermatovského typu. Všechno ostatní půjde rychle dolů.

Testy vůbec netestují žádné kompetence, nehledě na to, že reformní záměr českého vzdělávání, tak jak je popsáno v Bílé knize, v Rámcových vzdělávacích programech, považuje rozvíjení klíčových kompetencí za stěžejní, ověřování znalostí faktů jako druhořadé. Kdokoli kdo trochu sleduje mezinárodní evropskou odbornou diskusi o kompetencích ví, že žádným didaktickým testem nelze kompetence ověřovat. A didaktické testy tvoří u cizího jazyka a českého jazyka 50 procent výsledku, u matematiky dokonce 100 procent!!!

Ministr školství o víkendu přiznal, že jeho záměr dosáhnout toho, aby 20 procent maturantů neprospělo, trvá. To, že jedna třetina studentů neuspěla u maturitních generálek, mu potvrzuje, že jeho odhad byl správný. Z celé jeho argumentace plyne, že mu nejde o zajištění určité předem dané úrovně vzdělání, prověření určitého předem daného penza znalostí, nýbrž o to, aby určitý předem ministrem určený počet studentů neprošel. (20 procent)

Malá poznámka – veškerá snaha o bezpečnost při rozesílání maturitních beden, jejich neustálé, až maniakální rozpečeťování a zapečeťování působí velmi komicky v souvislosti s tím, že Cermat zdá se vůbec nenapadlo nějak bránit dvou hlavním zdrojům neobjektivity výsledků – možnosti vzájemného opisování a možnosti, že učitelé budou žákům při maturitě napovídat. Je nabíledni, že především u škol se slabšími žáky se toto bude ve velké míře dít – učitelům totiž půjde mimo jiné i o to, aby jejich škola nebyla zrušena. Pokud tento aspekt úředníky ministerstva přece jen ještě napadne, budou muset zajistit celou armádu placených inspektorů – abychom výše zmíněnému, v Čechách k tradici patřícímu jevu zabránili, potřebovali bychom několik tisíc inspektorů – v každé učebně by totiž musel být jeden!!! To všechno půjde z peněz daňových poplatníků, kromě toho se tím definitivně potvrdí současná tendence pana ministra sovětizovat české školství.