Deník: Státní maturity, rok poté. Hejtmani je vítají.

Jednou z mála komplexnějších reakcí na zprávu NKÚ o státní maturitě, která prosvištěla médii bez větší pozornosti, je rekapitulace z Deníku, který se zeptal na názor šéfky školského výboru poslanecké sněmovny, hejtmanů jednotlivých krajů a šéfa Cermat. Text je zajímavý hlavně tím, jak za rok od maturity názory na ni zreálněly. Jednotliví aktéři, snad s výjimkou Pavla Zeleného, vcelku realisticky posuzují, co lze od státní maturity čekat a jak ji přizpůsobit, aby investice do ní byly účelněji využité.

 

Jsou předražené? Nepochybně. Jsou užitečné? Snad budou, ale první ročník byl spíš rozpačitý. Co na nich vadí nejvíc? Administrativní náročnost, dvě úrovně obtížnosti a nepřitažlivost pro vysoké školy. Dočkají se rodiče a žáci žebříčků škol? Ne. Ačkoli ještě loni se o právo na zveřejnění výsledků chtěla Asociace krajů soudit, nyní už je nechce sestavovat nikdo.  Řeč je o státních maturitách.

 

Za posledních patnáct let stály daňové poplatníky 900 milionů korun. Jen loni jejich premiéra vyšla na 300 milionů, ačkoliv organizace Cermat, která má jejich přípravu a průběh na starosti, náklady odhadovala na 209 milionů.

 

Jedna obtížnost

Šéfka sněmovního školského výboru Anna Putnová (TOP 09) shrnula, jakým směrem by se  závěrečná státní zkouška na středních školách měla ubírat dál: „Je nutné nastavit jedinou úroveň obtížnosti společné části maturitní zkoušky, určit tři předměty, ze kterých se bude společná část maturitní zkoušky povinně skládat, a požadovat pouze jednu dílčí zkoušku z každého předmětu, a to didaktický test bez ústní části. Taková podoba státní maturity by nabídla srovnání studentů i škol.“ Podobný názor zastává velká část ředitelů SŠ a souhlasí s ní i žáci.

Mimochodem ti se na ukončení studia připravují dost svědomitě. A dlouhodobě. Sextátni z pražského osmiletého Gymnázia Opatov například využili nabídku Cermatu, použili loni zveřejněné úlohy z nižší úrovně angličtiny a vyzkoušeli si všechny tři části, didaktický test, poslech i písemnou práci. Deset žáků, kteří mají ještě dva a půl roku studia před sebou, dopadlo nad očekávání dobře. „Nejlepší dosáhl takřka plný počet bodů, nejhorší studentka měla 71,8procentní úspěšnost. „Podařilo se to všem, dva by dostali známku výbornou, sedm chvalitebnou,“ hodnotí výsledky jeden z těch nejlepších Michael Koževnikov. Otázka je, zda je to povzbudí a u své maturity si nakonec vyberou vyšší obtížnost, která by měla být pro gymnazisty samozřejmostí.

 

Nejdříve písemky

Jak ukázal loňský ročník, není. Plných 96 procent středoškoláků si vybralo nižší úroveň zkoušky. Zřejmě hlavně proto, že maturitu nezohledňují vysoké školy při přijímacím řízení. Loni ani nemohly, protože vysvědčení dostali maturanti poté, kdy měla většina univerzit po přijímačkách. Letos se harmonogram zkoušek dospělosti otočil, nejdřív se budou psát písemky, ústní proběhnou nejpozději do 8. června. Nemění se ani nabídka povinných předmětů. Český jazyk čeká všechny, výběr pak je mezi cizím jazykem a matematikou.

Deník oslovil všech třináct krajů a Prahu, aby jejich šéfové zhodnotili význam maturity a posoudili, do jaké míry pomůže zkvalitnit střední školství. Většina se shoduje na tom, že jde o užitečný nástroj měření znalostí, ale teprve za dva tři roky bude možné říci, jak konkrétně přispěl ke zlepšení kondice středoškolského vzdělávání.

 

JAK TO VIDÍ HEJTMANI

Vysočina, hejtman Jiří Běhounek (ČSSD)

Užitečnost státní maturity:

Monitorování výsledků žáků považujme za důležitý nástroj pro zpětnou vazbu a následné zlepšování kvality vzdělávání. Stát by měl být schopen poskytovat zpětnou vazbu o výsledcích alespoň v uzlových bodech vzdělávací dráhy.

Žebříčky úspěšnosti:

Nabízet výsledek maturity jako jediný údaj o kvalitě střední školy je značně zavádějící. Kraj doporučil jím zřizovaným školám, aby tyto informace poskytovaly na svých webových stránkách. Na nich může uvádět další informace, které jako celek lépe vypovídají o její nabídce, službách a výsledcích.

 

Praha, radní pro školství Helena Chudomelová (TOP 09)

Užitečnost státní maturity:

Maturita není od toho, aby zkvalitnila vzdělání, to už je konečný výstup, k tomu by měly sloužit jiné nástroje vzdělávání.

Žebříčky úspěšnosti:

Pro srovnání kvality vzdělání nebo srovnání kvality středních škol maturita rozhodně nemůže dost dobře sloužit, možná chabě u gymnázií, ale rozhodně ne u odborných škol, kde čeština, cizí jazyk, příp. matematika jsou všeobecné předměty, ale důležitější jsou předměty profilové.

 

Ústecký kraj, hejtmanka Jana Vaňhová (ČSSD)

Užitečnost státní maturity:

Nová maturita rozhodně pomohla zlepšit obecné povědomí o úrovni a rozsahu vědomostí žáků v posledních ročnících oborů vzdělání s maturitou a vedla rodiče i žáky devátých tříd ZŠ k uvážlivější volbě nejvhodnějšího oboru vzdělání. Projevilo se to již v lednu zvýšeným zájmem o obory řemeslné a technické.

Žebříčky úspěšnosti:

O tom, jak si vedly naše školy v republikovém srovnání,  i o tom, jak se jim dařilo v rámci Ústeckého kraje, jsme informováni. Budeme pečlivě sledovat, jak si naše školy vedou, a hodnotit budeme zejména posun oproti výsledkům loňských maturit. Teprve za tři čtyři roky bude možné postavit objektivní hodnotící žebříček.

 

Olomoucký kraj, náměstek hejtmana pro školství Pavel Sekanina (ČSSD)

Užitečnost státní maturity:

K stávající podobě maturitní zkoušky, zejména pak k jejímu administrativnímu zabezpečení, jsem měl vždy výhrady, a to 
po stránce organizace, logistiky, ale i obsahu. Také jsem opakovaně poukazoval 
na nesmyslnost dělení na nižší a vyšší úroveň maturitní zkoušky ve stávající podobě, zejména když zde není provázanost na přijetí ke studiu na vysoké škole.

Žebříčky úspěšnosti:

Olomoucký kraj vždy zastával stanovisko maximální otevřenosti a  požadoval po školách, aby v této oblasti komunikovaly nejen se zřizovatelem, ale především se žákovskou  a rodičovskou veřejností. Na druhou stranu nebylo nikdy naším záměrem sestavovat žebříčky škol pouze na základě výsledků u maturitní zkoušky.

 

Jihočeský kraj, hejtman Jiří Zimola (ČSSD)

Užitečnost státní maturity:

Naprosto nepochybuji o potřebě státní maturity, kterou by byla garantována jistá úroveň všeobecného vzdělání. Druhou věcí je způsob zavádění a vlastního provedení prvního ročníku státních maturit, o kterém si myslím, že byl, mírně řečeno, nešťastný.

Žebříčky úspěšnosti:

Výsledky státních maturit vyhodnocovala organizace k tomu určená. Cermat poskytnul výsledky vždy každé škole, takže rodiče mají možnost se s výsledky seznámit na škole a osobně vím, že tak skutečně činí a dotazují se. Ředitelé škol jim mohou tyto výsledky nejen poskytnout, ale i vysvětlit. Po prvním roce by žádné celoplošné žebříčky rodičům a studentům nepomohly. Smysl to bude mít, až utichne hysterie, která proces státních maturit od počátku provází.

 

Moravskoslezský kraj, náměstkyně hejtmana pro školství Věra Palková (ČSSD):

Užitečnost státní maturity:

Zavedení  státních maturitních zkoušek  Moravskoslezský kraj uvítal a vnímá ho jako nastavení nezbytné úrovně středoškolského vzdělávání a  také jako  jeden z prostředku postupného zvyšování jeho kvality. Zdůrazňuji však postupného, neboť nemůžeme  očekávat okamžité, skokové zlepšení na školách, které vykazovaly průměrné výsledky po řadu let. Osobně jsem,  ale zastáncem jediné úrovně a navíc povinné zkoušky z matematiky. 

Žebříčky úspěšnosti:

Moravskoslezský kraj nesliboval rodičům uveřejnění žebříčků úspěšnosti škol, neboť jsme nechtěli a nechceme pranýřovat neúspěšné školy na základě jediného výstupu.  Nebylo by to vůbec korektní.  Stejně jako v loňském roce budeme i letos zveřejňovat  nejlépe umístěné střední školy v kraji a nadále pracovat s těmi méně úspěšnými.

 

Jihomoravský kraj, hejtman Michal Hašek (ČSSD)

Užitečnost státní maturity:

Ve školním roce 2010/11 proběhla společná část maturitní zkoušky poprvé a skončila fiaskem. Tak, jak je maturitní zkouška nastavená (dvě volitelné úrovně) směřuje spíše k tomu, že tato zkouška může pouze ověřit jakési minimum vědomostí, které stát po absolventovi oboru vzdělání ukončeného maturitní zkouškou požaduje a u něhož garantuje, že jej absolvent zná a ovládá.

Žebříčky úspěšnosti:

Pořadí v kraji je možné sestavit pouze v rámci jednotlivých předmětů a to navíc v rámci každé ze třinácti oborových skupin, nikoliv celkově za kraj. Nelze očekávat, že by jakékoliv žebříčky středních škol sestavené na základě výsledků společné části maturitní zkoušky poskytly rodičům relevantní informace o kvalitě školy při výběru vzdělávací dráhy pro jejich dítě.

 

Středočeský kraj, hejtman David Rath a náměstek Marcel Chládek(ČSSD)

Užitečnost státní maturity:

Státní maturitu za úspěch nepovažujeme. Jedná se o projekt enormně předražený a administrativně mimořádně zatěžující školy. Celý systém nastavení státních maturit je pochybný, proto nemůžeme považovat jeho výsledky za relevantní. Nedivíme se vysokým školám, které neberou v potaz výsledky státních maturit. 

Žebříčky úspěšnosti:

Výsledky státních maturit našich středních škol máme k dispozici, nicméně vzhledem k pochybnostem k celému systému státních maturit a také vzhledem k naší osobní negativní zkušenosti  s manipulací výsledků ze strany MŠMT, probíráme výsledky státních maturit s řediteli jednotlivých škol. Kvůli  výše jmenovaným skutečnostem nebudeme výsledky zveřejňovat.  

 

Karlovarský kraj, hejtman Josef Novotný (ČSSD)

Užitečnost státní maturity:

V liberální vzdělávací soustavě, která u nás existuje, je standardizované hodnocení při výstupech z jednotlivých segmentů vzdělávání naprostou nezbytností. Inspekce by ale měla posoudit, zda má státní maturitní zkouška smysl v okamžiku, kdy většina žáků volí nižší úroveň.

Osobně si také myslím, že jednou z podmínek státních maturit by mělo být, že jejich výsledky budou VŠ zohledňovat.

Žebříčky úspěšnosti:

Zveřejňování výsledků žáků není dle platných právních předpisů přípustné a sestavování pořadí je z profesionálního hlediska nesmyslné, diletantské a zavádějící. Tyto výsledky může kvalitně odborně posoudit pouze Česká školní inspekce.

 

Pardubický kraj, hejtman Radko Martínek (ČSSD)

Užitečnost státní maturity:

Není sporu o tom, že státní maturita má své nedostatky, ale její zavedení, bylo dle mého názoru správným krokem. Nelze však předpokládat, že zkvalitnění středoškolského vzdělávání přinese maturita v nové podobě hned v prvním roce po svém zavedení. Chybějící motivace v podobě zohlednění výsledků maturity v přijímacím řízení na vysoké školy je oprávněným argumentem kritiky.

Žebříčky úspěšnosti:

Pardubický kraj nemá k dispozici žebříček středních škol sestavený na základě výsledků maturitních zkoušek a není záměrem kraje tento žebříček vytvářet a zveřejňovat. Zákon střední školám ale ukládá povinnost uvést ve výroční zprávě mimo jiné také údaje o výsledcích maturitních zkoušek.

 

Liberecký kraj, hejtman Stanislav Eichler (ČSSD)

Užitečnost státní maturity:

Společnou část maturity, v její lehčí podobě, chápeme jako „státní certifikát“ zaručující minimální, státem požadované a garantované, znalosti a dovednosti jeho držitelů. Naším cílem je, aby tento standard byl pro školy v kraji opravdu pouze nutným minimem znalostí a dovedností žáků. Minimálně pro žáky gymnázií by měl být výběr obtížnější varianty maturitní zkoušky povinností.

Žebříčky úspěšnosti

Existují skutečnosti, které brání sestavení žebříčku pořadí škol v kraji. Nemáme srovnání v časové posloupnosti, jelikož státní maturity proběhly teprve jednou. Navíc žebříček by nezohlednil přidanou hodnotu školy. Není možné určit, pouze na základě výsledků u maturit, co škola dala žákům v průběhu celého studia.

 

Zlínský kraj, radní pro školství Josef Slovák (ODS)

Užitečnost státní maturity:

Zavedení státní maturitní zkoušky nemůže mít okamžitý dopad na zkvalitnění úrovně vzdělání žáků škol, ale je zásadním krokem k jejímu měření, porovnávání a zlepšování výsledků žáků. První „státní“ maturity ukázaly, že po opravných zkouškách byl největší podíl 86,1 % úspěšných maturantů ve Zlínském kraji, což ho řadí na 1. místo v rámci České republiky.

Žebříčky úspěšnosti:

O kvalitě škol maturitní výsledky vypovídají jenom částečně, a proto i zveřejnění žebříčků by nebylo objektivní a nemělo by dostatečnou vypovídající hodnotu. Pokud neměříme dlouhodobě na vstupu i výstupu nejsme schopni porovnávat přidanou hodnotu, která právě vypovídá o úrovni vzdělávání v dané škole, o kvalitě jeho průběhu a samozřejmě i o kvalitě závěrečného testování.

 

Plzeňský kraj, náměstek pro školství Jiří Struček (ČSSD)

Užitečnost státní maturity:

Zkvalitnění středoškolského vzdělání je dlouhodobý proces a jeden ročník státní maturity jej ovlivní jen nepatrně. Situaci si musí vyhodnotit sama škola a její učitelé. Pokud tomu tak bude, pak jsem přesvědčen, že zavedení státní maturity skutečně přinese vyšší úroveň absolventa střední školy. Na základě těchto informací budou školy, jejichž žáci dosahují trvale vysoké neúspěšnosti ve státních maturitách, ve svém vlastním zájmu  přecházet na jinou oborovou skladbu, a to bez zásahu zřizovatele.

Žebříčky úspěšnosti:

MŠMT zveřejnilo TOP 10 nejúspěšnějších škol v ČR a v rámci kraje vždy tři nejlepší gymnázia a tři střední odborné školy. V celorepublikovém měřítku měl Plzeňský kraj v žebříčku 10 nejlepších dvě střední odborné školy. Ale jak již bylo řečeno, výsledky slouží především jako zpětná vazba pro školu.  Je třeba připomenout, že výsledky státních maturit neukazují jen na kvalitu výuky. Právě proto po školách nebudeme vyžadovat zveřejnění výsledků státních maturit. Další žebříčky škol sestavovat nebudeme.

 

Královéhradecký kraj, hejtman Lubomír Franc (ČSSD)

Užitečnost státní maturity:

Nedodal

Žebříčky úspěšnosti:

Nedodal

 

Ředitel CERMATu Pavel Zelený pro Deník: Zásadní změna přijde za rok

Šéf organizace, která maturity připravuje, Pavel Zelený je přesvědčen, že jde o povedený a užitečný projekt

 

Státní maturity sklidily nejvíc kritiky za administrativní náročnost. Změní se letos v tomto směru něco k lepšímu?
Spíše než administrativní náročnost lépe hovořit o pracovní zátěži. Pro školy se letos změní hodně. První a nejdůležitější změnou je to, že školy nebudou zajišťovat hodnocení písemných prací; novelou zákona toto padá na CERMAT. V oblasti ústních zkoušek pak bude změna vyhlášky pro školu bezesporu znamenat úspora na straně tisku zadání ústních zkoušek, a to zejména v případech, kdy z daného předmětu maturuje jen několik málo žáků.

 

Loni jste vyřknul přesvědčení, že do dvou let bude vysvědčení u státních maturit zohledňovat většina vysokých škol při přijímacím řízení. Opak je pravdou.
Zatím je to pouze rok, a proto počkejme se soudy. Jednání s vysokými školami mne vede k poměrně velkému optimismu. Řada fakult již k výsledkům bude přihlížet nyní, pro rok 2013 očekávám zásadní změnu. Připomínám, že vysoké školy jsou v tomto zcela samostatné, a nelze očekávat, že budou v uvozovkách v podobě maturitních výsledků kupovat zajíce v pytli.

 

Máte přehled o tom, jak jednotlivé kraje a především školy využily podrobné výsledky, které jim CERMAT poskytl?
Máme výsledky průzkumu názoru ředitelů škol. Musím konstatovat, a jsem tomu velmi rád, že kraje ve většině případů nepoužily výsledků  maturitní zkoušky jako bič na ředitele škol a jako podpůrný argument pro slučování či rušení škol. Občas jsme zaznamenali, že interpretace a nakládání s výsledky byla poněkud svérázná, ale katastrofické předpovědi o „mocenském“ zneužití výsledků maturit jsme nezaznamenali.

 

Sliboval jste také, že se úspěšní absolventi maturity z cizích jazyků budou moci vykázat touto zkouškou stejně, jako by měli mezinárodní certifikát. Co se vám v tomto směru podařilo?
Podobně jako v případě otázky vztahu vysokých škol k využití maturitních výsledků, i v tomto případě jde o proces postavený na důvěře ve výsledky. Nejde tedy očekávat zázraky ihned. Pracuje se na tom, moje prognóza je, že hmatatelných výsledků se můžeme dobrat v horizontu další ch dvou let. Podmínkou  v tomto případě samozřejmě je to, že se nebude měnit model, architektura a koncepce maturitní zkoušky z cizích jazyků.

 

Považujete projekt státní maturity stále za úspěšný a potřebný?
Je to přirozeně otázka pro někoho jiného, než pro mne. A hlavně je to otázka, na kterou bude možné relevantně odpovědět až za několik let. Chcete-li odpověď na otázku, zda tomuto projektu věřím, pak jednoznačně ano, a ve světle výsledků prvního ročníku maturity ještě více, než tomu bylo před rokem. Státní maturita nastartovala některé výrazně ozdravné procesy, jiné akcelerovala. Co je podstatné, že jde o procesy vznikající na úrovni škol, nikoli na úrovni centrálních opatření. A pak musím říci, že start státní maturity se díky součinnosti všech zúčastněných povedl, na rozdíl od většiny jiných zemí bez problému. A mimo jiné díky tomu je možné vést praktickou a seriózní debatu s VŠ o využití výsledků a o praktickém snížení zkouškové zátěže budoucích vysokoškoláků.