Fokus – Jak dosáhnout toho, aby studenti věřili, že mohou být úspěšní

Zajímavosti ze světa vzdělávání, které připravilo na základě anglicky psaných zdrojů výzkumné oddělení společnosti Scio k 25. listopadu, obsahují například tato témata: Co přinesly interaktivní dotykové lavice, jak se učit pomocí pošťouchnutí a nenechat se přitom zmanipulovat. Protože se v diskusi ukázalo, že ne všichni vědí, že text obsahuje linky na původní anglicky psané texty, upozorňujeme, že stačí za každým odstavcem kliknout na modrý čtverec se šipkou.

Výběr ze zpráv, novinek a zajímavostí ve vzdělávání provedlo výzkumné oddělení společnosti Scio.

1. Interaktivní dotykové školní lavice vedou k většímu zapojení dětí do výuky. Angličtí výzkumníci z univerzity v Durhamu se v rámci projektu SynergyNet tři roky zabývali zkoumáním přínosu dotekových pracovních ploch (na školní lavici) pro výuku. Plocha slouží jako interaktivní tabule, a zároveň jako klávesnice. Může ji používat několik žáků současně. Technologii vyvinuli na univerzitě v Durhamu. Učitel může zadat různé úkoly jednotlivcům nebo skupinám a sledovat jejich postupy a práci. Vědci zjistili, že při práci s interaktivní plochou se osmiletí až desetiletí žáci lépe zapojí do výuky, více spolupracují a vysvětlují si postupy navzájem. Výsledkem využití interaktivní plochy je větší zběhlost v matematických operacích.
2. „Já můžu“ neboli kultura možného není jen obyčejné pěstování sebevědomí. Chce-li škola vychovávat nejen dobré žáky, ale především jedince, kteří jsou schopni samostatného a celoživotního učení, musí být ve škole pěstována kultura možnosti, možného (can). Vědomí možného (já mohu) u studenta se odlišuje od sebedůvěry tím, že vzniká jako kombinace znalostí a schopností a rozvíjí se zkušenostmi. Autor článku uvádí návod pro učitele, jímž jsou tři způsoby, jak vytvořit ve škole kulturu možného – já mohu. 1. použijte model postupného předávání odpovědnosti, který lze shrnout do sloganu ukaž mi – pomoz mi – nechej mě udělat samotného, 2. cíleně využívejte studenty jako tvůrce kultury – oceňujte přínos každého studenta v různých oblastech, 3. stanovte různé a reálné podmínky pro úspěch každého studenta – čím širší možnost výběru materiálu, tím víc studentů si vybere něco, co je zajímá, co je pro ně důležité.
3. Nové testy lépe hodnotí pochopení problému a souvislostí. Americká Gordonova Komise k budoucnosti hodnocení ve vzdělávání byla ustavena v r. 2011. Je financována testovací společností ETS (Educational Testing Service) a na její práci se podílí řada odborníků z prestižních amerických vysokých škol. Jejím úkolem je zkoumat, zda testy a jejich výsledky jsou ve školách využívány k účelům, pro které jsou sestaveny. Komise uvádí, že v běžné praxi se stále nerozlišuje mezi sumativními a formativními testy, což vede ke zhoršení kvality testů. Často jsou pak testovány jen základní znalosti, aniž by se zjišťovalo pochopení problému, hlubší souvislosti nebo schopnost aplikovat poznatky. Situace, kdy hodnocení učitelů závisí na výsledcích testů, také nepřispívá k jejich kvalitě. Komise pracuje na souboru doporučení pro výzkumné pracovníky zabývající se testováním i pro pedagogické pracovníky z praxe. Digitální technologie umožňují tvorbu testů na vysoké úrovni a současně okamžité sledování výsledků nebo dlouhodobé analýzy. R. Mislevy z ETS představil nový typ testu Global Integrative Summative Assessment pro sledování čtenářské gramotnosti, který právě prochází pilotními zkouškami. Je založen na cyklickém scénáři: studenti jsou nejdřív zkoušeni ze slov a pojmů souvisejících s tématem, potom přečtou úryvek a shrnou hlavní body a nakonec propojí přečtené se svými dosavadními znalostmi, např. doplněním interaktivní grafiky. Tento test nemůže nahradit oddělené sumativní a formativní testy, ale může ukázat učitelům, co vše lze pomocí testů zjistit.
4. Přijímačky pro 21. století nestojí na memorování. Americká organizace College Board, nejvýznamnější hráč v oboru přijímacích zkoušek na VŠ v USA, se rozhodla ke změně zkoušky AP (Advanced Placement). Ta má být více zaměřena do hloubky s posílením formativních elementů. Nutnost změny byla vyvolána připomínkami učitelů i potřebou lépe vybavit studenty dovednostmi pro 21. století. Nová zkouška se více soustředí na eseje a otevřené úlohy, snížil se počet úloh s výběrem z několika možností a ani tyto úlohy nejsou zaměřeny pouze na memorovaná fakta, ale na dovednost aplikace naučeného. Při zkoušce je nově vyžadována práce se zdroji a zdůvodnění odpovědí. College Board chce kromě závěrečné zkoušky AP poskytovat také nástroje pro formativní hodnocení – AP Insight. AP Insight se připravuje pro biologii a v současné době se pilotuje série krátkých online testů, které mohou být zadány jako domácí úkol, přičemž pokrývají vždy určitý úsek látky. Práce online umožňuje okamžitou zpětnou vazbu pro studenty, naproti tomu však řada škol nemá dostatečné technické vybavení pro tento typ zkoušení. Pro angličtinu pilotuje College Board vytváření portfolia. Další pilotní program Cambridge Capstone Program kombinuje tradiční AP kurzy se semináři v předposledním ročníku a výzkumným projektem v posledním ročníku SŠ. Pilotované programy by měly být uvedeny do běžné praxe v roce 2015.
5. Co se bude učit už neříká škola, ale to správné pošťouchnutí. Trendem ve vzdělávání je v dnešní době „měkkost“ (softness) a „otevřenost“ (openness). Hovoří se o měkkých dovednostech, otevřených kursech, volně přístupných zdrojích, to vše umožněno využitím pokročilých technologií. S měkkým přístupem a otevřeností se ovšem otevírají i možnosti ovlivňování chování a postojů učících se, na úrovni vědomé nebo podvědomé. Dnešní učící se jedinec není omezen pevným kurikulem a pravidly ve škole. Naopak, působí samostatně, je aktivní, komunikuje s mnoha lidmi, poznatky získává z různých zdrojů, ve škole i mimo školu. Vytváří si vlastní sítě poznatků a kontaktů, pohybuje se v různých virtuálních prostředích a vytváří si soubor chování a postojů. V tomto prostředí už nefunguje direktivní předávání obsahu v určitém pevném rámci, ale výuka je bližší usměrňování studujících, nabízení možností. Se změkčeným přístupem jde ruku v ruce důraz na otevřenost ve vzdělávání, jak v přístupu ke zdrojům, tak i ve sdílení poznatků, nápadů, myšlenek. Ve světě otevřenosti je důležitá možnost volby a flexibilita, masová spolupráce na obsahu a možnostech řešení problémů. S otevřeností a měkkým přístupem ve vzdělávání budou však učící se ve stále větší míře vystavení vlivu „měkkého paternalismu“, který je označován také jako „nudging“ neboli šťouchnutí. Termín měkký nebo také libertariánský paternalismus se používá pro označení postupů a praktik, jejichž cílem je nenápadně lidi postrčit, směrovat k určitému druhu chování, rozhodnutí apod. Vývojem strategií pro účinné „pošťouchnutí“ se zabývá psychologie a behaviorální vědy s cílem ovlivnit chování lidí, aniž by si toho byli vědomi. Tyto postupy jsou využívány i na úrovni vládních politik (např. projekt Mindspace ve Velké Británii) k utváření žádoucích postojů veřejnosti, mohou být zneužity i k politické manipulaci. V otevřeném, proměnlivém a vzájemně propojeném vzdělávacím prostoru je důležité naučit se rozlišovat mezi usměrňováním jako způsobem měkkého učení a šťouchnutím jako projevem snahy o manipulaci s politickými cíli. Tím spíš, že prvky podvědomého přesvědčování a ovlivňování jsou přítomné v softwaru našich digitálních zařízení a jsme jim neustále vystavováni.
6. Samoučící se stroje na vzestupu. Technologické společnosti dosahují významného pokroku na poli umělé inteligence (A.I. – artificial intelligence), zejména ve vývoji softwaru, který umožňuje činnosti vázané na lidský mozek jako vidění, naslouchání a myšlení. Technologie zaměřené na umělou inteligenci se označují jako technologie „hlubokého učení“ (deep learning) a tyto programy fungují s takovou přesností a rychlostí, že se hovoří o „nervových sítích“ (neural nets), které připomínají nervová spojení v mozku. Vědci zdokonalují způsoby rozpoznávání vzorců, zvuků a obrazů, což vede k pokrokům na poli vývoje nových léků až po sledování zvyků zákazníků pro účely marketingu. Umělou inteligencí se vědci zabývali od 50. let 20. století, ale vývoj nešel tak rychle, jak se předpokládalo. Teprve s rozvojem sofistikovaných technologií se dosahuje významných pokroků. Tým studentů z University of Toronto vyvinul program na rozpoznávání nejvhodnějších molekul pro výrobu léků. Univerzita v Luganu a její laboratoř, která se zabývá rozvojem A.I., vyvinula program, který v identifikaci dopravních značek překonal lidský faktor (v obou případech přesnost přesáhla 99 %). Programátoři ze Stanfordu dali dohromady trs 16 tisíc počítačů, který umí sám sebe „trénovat“ v rozeznávání obrázků. Současná přesnost je sice jen 15,8 %, to je ale o 70 % více, než co uměly nejlepší dosavadní programy. Významného pokroku bylo dosaženo ve strojovém překladu jazyka. Pozoruhodné je i to, že týmy zabývající se umělou inteligencí neusilují o patenty a obchodní práva, ale podporují šíření těchto možností.