Publikujeme rozhovor z Akademie Ln, v němž šéf Cermatu popírá závěry kontrolní zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu, která vytkla nové státní maturitě neúspornost a nesplnění strategických cílů.
Při přípravě státní maturity se plýtvalo penězi, tvrdí čerstvá zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu. Roční náklady na státní maturitní zkoušku se podle ní měly vyšplhat na 300 milionů . Pavel Zelený, šéf Cermatu (Centrum po zjišťování výsledků ve vzdělávání), který má státní maturitu na starosti, to však odmítá. Náklady na loňský ročník maturity odhaduje na zhruba 193 milionů, z toho 48 milionů šlo na odměny učitelům.
LN Státní maturita nenaplnila strategický cíl: nestala se vstupenkou na vysokou školu, vytýká Cermatu a ministerstvu školství ve své zprávě Nejvyšší kontrolní úřad. Změní se to?
Požadavek na to, aby hned v prvním ročníku využily vysoké školy výsledky státních maturit, a dokonce jako klíčové kritérium pro přijetí uchazečů, je výrazem neskonalé naivity a neznalosti. Vysoké školy jsou při přípravě přijímacích zkoušek zcela samostatné, žádný zákon jim nic nepřikazuje. Je tedy logické, že si nejprve počkají, zda projekt státních maturit řádně odstartuje, a budou zkoumat, jestli pro ně výsledky mohou být užitečné. Aby to mohly ověřit, spolupracujeme řádově s dvěma třemi desítkami fakult. Pozitivní je, že iniciativa a zájem o spolupráci přichází ve stále větší míře přímo z vysokých škol. Budeme se snažit, abychom fakulty o využitelnosti výsledků maturit přesvědčili co možná nejdříve. Ale zázraky může Nejvyšší kontrolní úřad chtít pouze od kouzelníků.
LN Ostrá kritika se snesla na tendr na provoz systému řídicího a dohledového centra. Vyhrála ho firma Logica s cenou 360 milionů. Nejvyšší kontrolní úřad uvádí, že hodnoticí komise porušovala zákon o veřejných zakázkách. Při posuzování nabídek například nepostupovala srovnatelným způsobem.
Zadávací řízení na poskytovatele služeb technologické infrastruktury řídicího a dohledového centra a dalších šest základních částí logistického systému proběhla zcela v souladu se zákonem. Toto je jednoznačné stanovisko Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který řízení detailně zkoumal a který provádí státní dozor nad veřejnými zakázkami (stanovisko vydal v létě 2011 – pozn. LN). Zakázka byla prověřena také dalšími audity se stejným výsledkem. Ostatně celé zadávací řízení připravila jedna z nejrenomovanějších právních kanceláří v této zemi. Právě proto, abychom se vyhnuli byť jen sebemenšímu procesnímu pochybení.
LN Proč dospěl Nejvyšší kontrolní úřad k jinému výsledku?
Domnívá se totiž, že jsme měli posuzovat v tendru cenu něčeho, co jsme ve skutečnosti nepoptávali. My jsme z technických i finančních důvodů neměli v úmyslu pořizovat nadstandardní softwarovou údržbu jedné z aplikací. Jedna ze softwarových aplikací měla ve standardní nabídce údržbu po dobu 12 měsíců od uzavření smlouvy, což bylo v ceně. Otázkou bylo, zda „dokoupit“ údržbu na dalších 48 měsíců, či nikoli. Po zralé úvaze jsme se rozhodli jednoznačně pro „ne“. Důvodem byla jednak cena, jednak fakt, že absence nadstandardní údržby nezvyšuje žádná rizika spolehlivosti, ale spíše je snižuje. V březnu 2011 se to potvrdilo v plné míře, když automatická aplikace jedné ze softwarových záplat způsobila výrazné komplikace. Jenom tímto rozhodnutím jsme ušetřili cca 35 až 50 milionů korun. To jsme i při kontrole sdělili a Nejvyšší kontrolní úřad to akceptoval a zahrnul do své zprávy. Avšak ve výsledku se dozvíme, že se při přípravě státních maturit plýtvalo.
LN Nejvyšší kontrolní úřad kritizoval také malou váhu ceny (konkrétně 45 procent) při rozhodování o výsledcích tohoto tendru…
Podmínky zadávacího řízení prošly několikerým schvalováním včetně dvou schválení ministerstvem školství. Ani v jednom případě nepadla námitka proti zmíněnému „nedostatku“. Úřad pro hospodářskou soutěž ani jiný audit také nic podobného nenaznačily. Ostatně, z nabídek vybírala výběrová komise jmenovaná ministerstvem.
LN Vy osobně jste byl s výsledkem tendru spokojen?
Já nemám co být spokojen s tendrem. Já jsem – a to skutečně jsem -výrazně spokojen s kvalitou poskytovaných služeb. Při maturitní zkoušce nedošlo k žádnému selhání technologické infrastruktury a přístup dodavatele k plnění zakázky je opravdu příkladný. Když vidíte, k jakým selháním dochází jinde…
LN Firma Logica má své služby Cermatu poskytovat do školního roku 2013/14. Pak bude nutné zaplatit odinstalování softwaru a výmaz dat ze zapůjčeného hardwaru. Není to zvláštní podmínka? Na kolik to vyjde?
Celá dodávka zajišťovaná společností Logica je řešena formou služby poskytované do roku 2014 s jednou jedinou výjimkou – to je software. Ten je koupen do majetku Cermatu. Otázka odinstalace softwaru tedy závisí na tom, jakým způsobem se po pěti letech provozu naloží s hardwarem, který není v našem majetku. Chceme, aby školy mohly technologie po ukončení služby dále užívat pro svoji vlastní potřebu stejně, jako to dělají nyní. Je to s dodavatelem už předjednáno. Když se dohodneme, za symbolickou cenu bychom odkoupili účetně již odepsané technologie.
LN Pro další období (řekněme opět na pět let) bude nutné vypsat nové výběrové řízení a za cenu cca 360 milionů zajistit tuto službu znovu?
Služba byla nasmlouvána na pět let hned ze dvou důvodů. Prvním je životnost technologií pro tuto službu, což je právě oněch pět let. Uzavřít kontrakt na šest či sedm let by znamenalo, že dodavatel promítne do ceny služby totální obměnu technologií, a tím pádem výrazně zdraží. Druhým důvodem byl fakt, že za pět let se má změnit logistický model. Hovoří se o testování s podporou počítačů. A to bude vyžadovat zcela jiné technologické zajištění. Jeho cenu zatím nelze odhadovat.
LN Nejvyšší kontrolní úřad také vyčíslil, že příprava maturit stála více než 900 milionů. Kromě toho se podle něj náklady na první ročník vyšplhaly na cca 300 milionů.
Loňský ročník tedy nestál žádných 300 milionů korun, to je čirý nesmysl. Vyšel na necelých 193 milionů. Rád bych ještě zmínil, že zhruba 48 milionů ročně z toho jde na odměny učitelů, kteří se podílejí na přípravě a zajištění maturitních zkoušek a na vyhodnocení jejich výsledků.
LN Čím je podle vás rozdíl při vyčíslování nákladů na uspořádání prvního ročníku státní maturity způsoben?
Domnívám se, že Nejvyšší kontrolní úřad započítával do částky úpravy, respektive zvýšení rozpočtu škol kvůli zákonem daným úhradám odměn předsedů maturitních komisí a další úhrady spádovým školám související s konání mopravných zkoušek. Adále tam byly zahrnuty ryze institucionální náklady Cermatu, které se zajištěním maturit přímo rozhodně nesouvisí. Ale i tak je částka hodně zaokrouhlená. Něco v duchu „stálo to 680 milionů, takže zhruba miliarda“. Nicméně jeden příklad dezinterpretace nákladů za všechny – náklady na opravné zkoušky. Téměř z každé školy alespoň jeden žák koná opravnou zkoušku. Pokud by se opravné písemné zkoušky konaly na každé škole, náklady podzimního termínu by činily nějakých 60 milionů korun. Proto jsme přišli s řešením, že se na podzim budou písemné zkoušky konat pouze na cca dvou stech spádových škol – náklady jsou necelých 20 milionů. V prvním, trojnásobně nákladném případě by se o nákladech téměř nemluvilo – školy by je hradily ze svých rozpočtů; v druhém případě vidět jsou, protože spádovým školám musíte uhradit, pokud zajišťují opravné maturity pro žáky převážně jiných škol. Takže zatímco reálně ušetříte 40 milionů, opticky zvýšíte náklady o 20.
Jedna opravná zkouška vyšla až na 90 tisíc, uvádí Nejvyšší kontrolní úřad
* Celkově stála příprava státní maturity téměř miliardu, spočítal Nejvyšší kontrolní úřad. Přesně 916,7 milionu, zhruba 276 milionů zaplatila Evropská unie.
A jak vypadají další závěry zprávy, která byla zveřejněna v druhé půli března?
* Předpokládané roční náklady odhadlo ministerstvo školství v srpnu 2010 na 209,8 milionu korun, skutečné náklady státní maturity za rok 2011 však činní cca 300 milionů. U jedné z veřejných zakázek v hodnotě 360 milionů (na pořízení a provoz systému řídicího a dohledového centra, pořizování dat a integrační infrastruktury logistického zabezpečení maturitní zkoušky) hodnotící komise rozhodla, aniž by měla veškeré informace o ceně a budoucích nákladech.
* Cermat je také povinen po roce 2014 uhradit náklady na odinstalování softwaru a vymazání dat ze zapůjčeného hardwaru, který má vrátit. V následujícím období není logistické zabezpečení státních maturit zajištěno. Nabídková cena navíc měla při rozhodování váhu pouze 45 procent.
* Státní maturita také podle Nejvyššího kontrolního úřadu zatím nenaplnila strategické cíle. Nepodařilo se dosáhnout stavu, kdy by maturitní zkouška byla klíčovým kritériem pro přístup na vysokou školu. Navíc se mnohdy ani nepodařilo přispět ke zvýšení objektivity a srovnatelnosti.
* Kontrola ukázala i další neefektivnosti – třeba že byla příliš široká nabídka volitelných předmětů, často navíc v různých úrovních obtížnosti. To vedlo k navýšení nákladů na jednoho žáka. Když opravnou zkoušku v daném zkušebním termínu konal pouze jeden žák, stalo se to třeba v případě předmětu „občanský a společenskovědní základ“, připadly na něj celé náklady na vývoj didaktických testů, tedy částka 60 až 90 tisíc korun.