Písemka by neměla čtenáře nudit

Publikujme text z Akademie Lidových novin, který se věnuje novému pojetí maturitních písemných prací a metodice jejich centralizovaného vyhodnocování. Blog na podobné téma najdete ZDE, novinový komentář ZDE.

Ústní maturity teprve začínají, písemná část zkoušek je však hotová. Její výsledky konečnou známku významně ovlivní. U testů, kde se hodnotí jednotlivé úlohy, je věc jasná: Správná odpověď body přináší, nesprávná nikoliv. Složitější je to u prací, kde měli maturanti osvědčit svou schopnost vytvořit na základě zadání smysluplný text. Tam se někteří možná budou divit, proč neuspěli.

Jak nás kalibrovali

Letošní státní část maturity přinesla jednu zásadní novinku. Písemné slohové práce, které při loňské premiéře známkovali učitelé přímo ve škole, hodnotili cizí (celostátní) hodnotitelé. Ti prošli speciálním školením a tréninkem, o němž mluvili jako o kalibraci. „Šlo o to, abychom se co nejvíc sjednotili,“ vysvětlila pětapadesátiletá češtinářka Václava Soukupová, jež školení absolvovala.

Otázka, jestli pro ni byla nastavená kritéria v něčem nová, ji přiměla k zamyšlení. „V něčem ano,“ připustila. Za rozumné považuje doporučení nesnižovat známku kvůli maličkostem, jako je třeba chybějící čárka, samozřejmě pokud takové opomenutí nemění význam sdělení. Některé věci ji ale mátly. „Například jsme zkusmo hodnotili loňskou písemnou práci, která měla bezesporu dobrou, až nadprůměrnou úroveň. Jenže nejen mně, ale i kolegyním ve vyprávění cosi chybělo. Šlo o jakousi zpověď muže, který ve vězení reflektuje svůj zločin. Neříká ale, proč k němu došlo. To nám trochu vadilo a strhly jsme za to body. Školitelka ale vysvětlila, že jde o nepodstatnou námitku, v práci byla použita netradiční kompoziční výstavba a hodnota a přesvědčivost textu si zaslouží spíše vyšší hodnocení.“

V jiném případě však dobře napsaný text na dobré hodnocení nestačil. „Podle zadání mělo jít o reportáž pro nebulvární tisk. Text byl napsaný velmi obratně, svěžím jazykem. Poučeny předchozím jsme byly ochotné přehlédnout, že se v něm nacházely věty typu ‚jak můžete vidět‘, které dávaly znát, že jde ve skutečnosti o reportáž pro televizi, nikoliv pro tištěné médium. A dostalo se nám poučení, že nedodržení zadání je neakceptovatelné,“ říká Václava Soukupová.

Školení hodnotitelů považuje nicméně za velmi užitečné. „Vlastně potvrdilo to, co člověk intuitivně věděl, že je třeba text vnímat a hodnotit jako celek,“ dodává.

Víc takových příruček

To u českých maturit nebývalo tak docela zvykem. „Dříve se učitelé zaměřovali hlavně na pravopis,“ objasňuje Gabriela Baumgartnerová, vedoucí hodnocení předmětu český jazyk z Cermatu (Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání, které státní maturitu organizuje). „Ne že by shoda podmětu s přísudkem byla dnes mimo hru, ale pravopis je jen jedním z více kritérií. Stejně jako tvrdé a měkké y, i, či správné psaní velkých písmen se hodnotí soudržnost textu, čtenářský komfort, argumentační linka, vhodnost použitých výrazů, schopnost zaujmout, ale i adekvátnost zvolených jazykových prostředků,“ doplňuje metodička pro český jazyk a literaturu Andrea Kapustová, která je jednou z autorek publikace Český jazyk a literatura, písemná práce. Jde o jednu z prvních, ne-li úplně první veřejně dostupnou metodickou pomůcku, která se snaží učitelům zpřehlednit a zjednodušit proces hodnocení žákovských slohových prací. A je to pomůcka kvalitní.

„Pokud by podobné publikace například objasňovaly, jak hodnotit výkony žáků v jednotlivých předmětech, jak rozeznat a posuzovat dovednosti a kompetence, jichž dosáhli, výrazně by to zpřehlednilo debatu o standardech vzdělávání, plošných testech a třeba revizi rámcových vzdělávacích programů,“ vyjádřil se Tomáš Feřtek ze společnosti Eduin, která je k jednotné maturitě jinak více než kritická.

Příručka na příkladech ukazuje práce, které plní zadání a jsou akceptovatelné jako maturitní, i práce, které akceptovatelné nejsou – a ukazuje proč.

Dlouhé nemusí být dobré

Způsobem, jakým se má přistupovat k hodnocení slohových prací, se u nás zatím nikdo nezabýval. „Vlastně se tomu nevěnuje příliš pozornosti ani na pedagogických fakultách připravujících budoucí učitele,“ podotýká Gabriela Baumgartnerová. Většina čtenářů si dobře pamatuje, že dříve se maturitní práce psávala celé dopoledne a měla mít čtyři velké strany textu.

Dneska stačí pro základní úroveň obtížnosti minimálně 200 slov, ve vyšší úrovni 250. A maturanti mají na psaní šedesát, respektive devadesát minut, plus pětadvacet minut na výběr zadání a přípravu.

„Kvůli rozsahu se vedly sáhodlouhé diskuse,“ podotýká Gabriela Baumgartnerová. „Řada oponentů tvrdí, že není možné napsat kvalitní text na 200 slov. Já jsem ale učitelka a dobře znám ty čtyřstránkové slohy, které vedou odnikud nikam. Málokdy jsem se setkala s textem, který měl kromě čtyř stránek délky taky hlavu a patu. Studenti byli například přesvědčeni, že úvahu dělají otázky, a vršili jednu za druhou, i když byly prázdné a nesmyslné. Byla to nastavovaná kaše,“ říká. Faktem je, že současné zadání nikomu nebrání napsat text delší, a studenti to využívají.

To, co ubrala nová maturita na rozsahu, přidala na výběru. Zatímco dříve, když bylo zadání v režii školy, mívali studenti na vybranou většinou ze čtyř možností a vybírali zpravidla mezi úvahou a vypravováním, letos bylo zadání celkem deset, a to opravdu různorodých. Mimo jiné mohli maturanti psát motivační dopis budoucímu zaměstnavateli nebo stížnost dopravnímu podniku.

„Snažili jsme se pokrýt celou škálu slohových útvarů a funkčních stylů. Nám nejde o vychovávání spisovatelů, ale o to, aby se maturanti byli schopni orientovat v nejrůznějších komunikačních situacích, “ vysvětluje metodička pro český jazyk.

Když nevím, konzultuju

Jedna věc je ale zřejmá: pravidla mohou být daná, hodnocení bude vždycky trochu záležet na hodnotiteli. Co když někomu ublíží?

Podle pracovníků Cermatu by k takovému excesu dojít nemělo. „Původně bylo plánováno hodnotit písemné práce dvojicí pedagogů. Taková možnost byla však finančně příliš náročná, takže se nemohla uskutečnit. Přesto jsme princip druhého hodnotitele do značné míry zachovali,“ vysvětluje Gabriela Baumgartnerová.

„Naši hodnotitelé jsou organizováni ve dvacetičlenných skupinách a mají k dispozici svého vedoucího, který jim radí, kontroluje je, konzultuje s dalšími odborníky, případně posílá některé texty k posouzení přímo do Cermatu. Takže pokud se hodnotitelé setkají s nějakou hraniční prací nebo si prostě nejsou jisti, mají se kam obrátit a vyžádat si další stanovisko. Využívají toho bohatě,“ Gabriela Baumgartnerová.

Zatímco výsledky didaktických testů mají být na školách už teď, výsledky slohových prací se mají maturanti dozvědět nejpozději do tří dnů po absolvování ústní zkoušky. Budou znát bodové ohodnocení (maximum je 30 bodů; aby člověk ještě uspěl, musí mít alespoň 12 bodů), pokud jejich slohová práce nebyla akceptována, měli by k výsledku dostat i komentář.

Mimochodem – mohou požádat o přezkum. Koho? Zřizovatele školy, což bývá u veřejných středních škol odbor školství krajského úřadu, v Praze magistrátu. Tento zřizovatel je pak povinen ve spolupráci s Cermatem nebo školní inspekcí věc řešit.

Písemky jsou důležité

V poslední době se ozývají hlasy, které volají po zlevnění státní maturity a v rámci toho i po navrácení písemné (slohové) práce jen do působnosti školy. Možná k tomu nakonec dojde a jednotně se bude vyhodnocovat jen didaktický test, který ověřuje hlavně čtenářskou gramotnost. Avšak důvod k potlesku to v takovém případě nebude. Ovládnout jazyk totiž neznamená jenom rozumět, ale také sdělovat. Vlastně je to jedna z nejdůležitějších dovedností, které by si měl středoškolák s maturitou do života odnést. A praxe ukazuje, že v tomto ohledu nejsme dvakrát silní v kramflecích.

Co všechno studenti napíší

Na internetu je hodně individuálních lidí.

Když se naučíme efektně hospodařit…

Vypil si svůj energický nápoj.

Mimozemšťan pokračoval v mluvě o tom…

Za několik pár let…

O tom, jak se baví dnešní mládež, souvisí s dobou, ve které se nachází dnešní populace.

Čistý vzduch a trochu pohybu dělá u člověka navečer dobře než sedět u televize a cpát se brambůrky.

Dovolila bych si vám navrhnout pozměnit zákon…

Reformy mohou být třeba jen odrazem na nesprávné chování…

To, jak dokázala lidi ve svém okolí doslova nakazit svým optimismem, mě přesvědčila…

(z příručky Český jazyk a literatura, písemná práce, vydal Tauris)