Podívejte se, jak konkrétně vypadá hodnocení maturitní písemné práce

Pro názornost publikujeme příklad jedné maturitní slohové práce od zadání přes vypracování až k hodnocení. Jde o sken originálních dokumentů, z nichž jsme jen vymazali jméno a číselný kód žáka. Náš anonymní figurant je student čtyřletého gymnázia v Praze, který se odvolává pro nízké bodové hodnocení své práce, které mu snižuje jinak vynikající výsledek maturity. Vadí mu především nesrozumitelnost hodnotících kritérií.

Příklad:

Zadání 3

Kolik strachů má člověk

VÝCHOZÍ TEXT

V této nové knize naznačuje autor způsob, jak překonat strach. Vedle strachu z vnějších hrozeb, jako je terorismus, přírodní katastrofy a zánik světa, se věnuje obecným lidským obavám, jako je strach ze změny, strach ze ztráty zaměstnání a ztráty milovaného člověka, strach ze stárnutí a smrti.

(H. S. Kuschner, Překonat strach)

Zpracování: úvaha o druzích strachu a o jejich projevech

UKÁZKA ZPRACOVÁNÍ SLOHOVÉ PRÁCE A HODNOCENÍ ZDE.

Všimněte si, jak je vyplněn hodnotící protokol. Student dostal z 30 možných bodů jen 13. Nejvíce ztratil v kategorii Vytváření textu podle zadaných kritérií, kde dostal v obou podkategoriích jen po jednom bodu. Tedy se nejspíš hodnotitel domnívá, že nedodržel zadání, píše mimo téma a nenaplnil správně slohový útvar úvahy. Vzhledem k tomu, že podle maturitních pravidel se student nemusí v tomto případě držet doslovně výchozího textu (zadání mu to nepředepisuje), nemusí psát doslovně o strachu z terorismu, ani o strachu ze ztráty zaměstnání. Může se výchozím textem jen inspirovat a rozvíjet téma po svém. Pak ale není jasné, co hodnotiteli vadilo. O úvahu zcela jistě jde, tématem jsou nejrůznější podoby strachu.
 

Přesto hodnotitel svůj bodový výrok nijak nekomentuje, v rubrice komentář je napsáno pouze písmeno N. Při tak nízkém bodovém ohodnocení by bylo očekávatelné, že hodnotitel svůj názor nějak jasně zdůvodní. V naprosté většině případů tomu u písemných prací tak není. Buď je rubrika prázdná, nebo tu najdete jeden dva řádky, kde se například píše, že text je banální. V čem přesně, to už se nedozvíte.
 

Potíž je v tom, že tyto podklady jsou jediné dokumenty, na jejichž základě může student napsat své odvolání. A to ještě v tomto případě byla škola vstřícná, dala studentovi kopii písemky i protokolu. To jiné školy odmítají. Do protokolu můžete jen nahlédnout a písemku vůbec nedostanete. Je pak mimořádně těžké sepsat kvalifikované odvolání, zvlášť pro lidi, kteří se nezabývají profesionálně jazykem a tedy jim termíny jako „koheze textu“ a „výsledná koherence“ nic neříkají.
 

Původně se počítalo, že každou písemnou práci budou kvůli větší objektivitě hodnotit dva hodnotitelé. Pak se od toho z finančních důvodů ustoupilo, letos jsou navíc hodnotitelé anonymní a hodnotící protokoly ukazují, že každý volí při hodnocení trochu jiný postup. Riziko subjektivního pohledu, o jehož důvodech se navíc nic nedozvíte, je tedy velmi vysoké. Další potíž je, že tyto dokumenty, jak je vidíte, budou jediným podkladem pro úředníka, který bude na krajském úřadě odvolání vyřizovat. Podle jakých kritérií to udělá, když zcela jistě nebude odborníkem na slohové útvary? Zřídí si učitelskou komisi? Kdo zaručí její kvalifikovanost?
 

Byť i jen stručná exkurze do hodnocení maturitních písemných prací, přináší velmi mnoho otázek, na které zatím ani ministerstvo ani Cermat nenabízejí odpovědi.