Vysvědčení od Cermatu obsahuje chyby

Komentář z MF Dnes, který upozorňuje na fakt, že i v druhém ročníku státní maturity se v testech objevily chyby, které neodhalil ani kontrolní mechanismus při přípravě testů, ani validační komise, jež kontroluje výsledky už vyplněných testů. Pravděpodobným důvodem je metodika, kterou Cermat využívá. Zkoumá pouze ty otázky, kde je výrazné množství studentů v rozporu s řešením Cermatu. Tato metoda ale selhává u testů, které vyplňuje malé množství studentů, takový byl letos právě test z Fyziky, navíc se takto samozřejmě nedá potvrdit faktická korektnost úlohy. Fakt, že většina studentů odpovídala tak, jak si představovali autoři úlohy v Cermatu, ještě nic neříká o její věcné správnosti a korektnosti. Jak přesně říká autor, o správnosti se nedá hlasovat.

Testy státní maturity letos znovu obsahovaly vadné úlohy. Například dvě v testu z fyziky a jednu dokonce v tolik diskutovaném testu z vyšší matematiky. Cermat z nich odhalil pouze jedinou: ve fyzikálním testu. A teprve dodatečně. Nejenže tedy maturanti psali testy, v nichž byly chyby – jejich úspěšnost je ještě ke všemu špatně spočítána. Tohle se už „harmonizovat“ opravdu nedá.

Cermat neměří všem stejně. Ve vyhodnocení loňského testu z fyziky se dopustil administrativní chyby: jedna úloha byla věcně v pořádku, ale autor chybně vyznačil správnou odpověď. Postižených bylo málo – test psalo jen 26 žáků. Cermat sám od sebe přepočítal výsledky a všem poslal opravené vysvědčení. Loňský test z lehčí češtiny obsahoval chybné úlohy, na nichž se shodli obhájci testu i jeho kritici včetně vysokoškolských profesorů. Test ale psalo kolem 90 tisíc maturantů. Ředitel Cermatu proto postupoval podle rady doktora Plzáka nevěrným manželům: zatloukal a zatloukal.

Správnost se neprokazuje hlasováním

Argumentoval přitom nesmyslně, ale nepoučená veřejnost si to nechala líbit. Analýza odpovědí žáků prý prokázala, že úlohy jsou v pořádku, neboť odpověď označenou Cermatem za správnou vždy vybrala velká většina. Správnost úlohy se však neprokazuje hlasováním. Analýza odpovědí může jen upozornit na podezřelá místa. Například když velká většina žáků vybírá jako správnou jinou položku než Cermat, je třeba detailně zkoumat příčinu. Opačně to však neplatí. Když se s Cermatem většina žáků shodne, neznamená to, že úloha je v pořádku. Dobrou ilustrací je úloha 3 v letošní fyzice. Analýza odpovědí maturantů nic neodhalila, ale úloha je úplně špatně, protože dokonce každá ze čtyř položek nabídky je správnou odpovědí. Vyhovovat zadání však má jen jediná.

Hlava XXII

Nevěrohodnost výsledků žáků se tak stala dalším zásadním problémem státní maturity. Není ovšem způsobena pouze selháním lidí, kteří testy připravují, kontrolují a schvalují před nasazením i po něm. Maturanti mají dnes jen malé zastání. Kdyby Cermat například zveřejnil znění každého testu ihned poté, co učitelé vyberou od žáků odpovědní archy, jistě by se podařilo odhalit většinu chyb ještě před odesláním výsledků do škol. Žáci se své výsledky dozvěděli včera a mají jen 5 dní na to, aby požádali o přezkum. O tom, zda je například úloha 3 z fyziky správně, bude fakticky rozhodovat zase Cermat. Zde možná svou chybu uzná, ale pozdě objevené chyby v testech pro 90 tisíc maturantů nejspíš zase zatluče.

Necháme si tuhle Hlavu XXII líbit i v dalším ročníku státní maturity?

Autor je matematik, zabývá se testováním