Vznikne nový předmět Finanční gramotnost?

Nabízíme rozhovor s Martinou Václavíkovou z obecně prospěšné společnosti ABC Finančního vzdělávání. Jde o aktuální téma, protože finanční gramotnost by měla být začleněna do konce školního roku 2011/2012 do školních vzdělávacích programů středních škol, základní budou následovat. Přitom většině z nich chybí metodika vyučování (informaci o tom, co učit, je ve formě příručky ke stáhnutí ZDE) a především v oboru informovaní učitelé. Je to o to složitější, že nároky standardu finanční gramotnosti jsou až nereálně vysoké (podívejte se ZDE).

 

Kdy vůbec vznikl termín finanční gramotnost?

Česká národní banka v roce 2006 předložila vládě zprávu o neutěšeném stavu finanční gramotnosti obyvatel v České republice a navrhla opatření k zlepšení situace. Vláda tehdy zprávu odmítla zařadit na pořad jednání, protože téma nepovažovala za významné. O čtyři roky později, na jaře 2010, ČNB ve spolupráci s ministerstvem financí zprávu aktualizovala a znovu předložila. Tentokrát prošla.

 

Takže v tomto dokumentu byl u nás poprvé použit termín finanční gramotnost?

Pravděpodobně ano. Následoval rozsáhlý průzkum aktuálního stavu finanční gramotnosti dospělé populace. Potvrdil dosavadní obavy, proto vláda ministerstvu školství uložila postupně zapracovat téma finanční gramotnosti do osnov vyučování všech typů škol. V roce 2007 ministerstva školství, financí a průmyslu vytvořila společný dokument popisující, jak by se mělo na základních a středních školách finanční gramotnosti dosahovat. Jeho součástí jsou i standardy popisující cílový stav finančního vzdělávání pro různé stupně vzdělání.

 

Jak si to mám představit? Co je například ve standardu pro deváťáka?

Pro základní školu existují dva standardy finanční gramotnosti, pro první a druhý stupeň. Další standard je pak pro střední školy. Deváťák by měl mít přehled o běžném nakládání s penězi, o tom, jak se vytvářejí ceny, měl by rozumět pojmu inflace a mít představu o rozpočtu domácnosti, základních právech spotřebitelů a službách bank, produktech pro investování a získávání prostředků, pojištění, a tom, jak se tyto produkty úročí.

 

To mi přijde jako zcela nereálný požadavek. Pochybuji, že takové úrovně finanční gramotnosti by se dalo dosáhnout i na konci střední školy.

Ano, nyní to vypadá nereálně. Finanční produkty – půjčky, hypotéky, stavební spoření, leasing – jsou třeba i středoškolákům často dost vzdálené. O to více záleží na formě, aby z toho něco bylo. Standard středních škol rozšiřuje téma o DPH, dlouhodobé plánování, výhodnost úvěrů či uplatnění práva spotřebitele.

 

Jak se něco takového učí ve světě?

Finanční gramotnost je tématem na globální úrovni, a to již několik let. Naše národní strategie například vychází z doporučení Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD), která se finančnímu vzdělávání věnuje a roku 2003 spustila mezinárodní portál finančního vzdělávání (ZDE). Evropská komise vydala zprávy a doporučení pro členské státy, financuje spotřebitelské on-line vzdělávání ve 27 jazykových mutacích včetně češtiny (ZDE).

 

A je vůbec ve vzdělávacích programech na něco takového místo? Každou chvíli si někdo vzpomene, že by školy měly více učit tu o zdraví, tu o sociální snášenlivosti, globálních problémech …

To je právě to, co standardy neřeší. Doporučují výuku realizovat v rámci předmětů výchova k občanství, člověk a svět práce, matematika, dál projektově a průřezově v dalších předmětech. Způsob zařazení a pojetí je na ředitelích škol či předmětových komisích, které obtížně hledají, kam a jak téma zařadit. K samotné výuce navíc chybí zkušenosti, často i znalosti.

 

Vy dáváte přednost tomu, aby se finanční gramotnost učila jako samostatný předmět?

Pro současné středoškoláky, kterých se zavádění finanční gramotnosti ještě příliš nedotkne, bych si dokázala představit blok praktických samostatných seminářů finančně-právního minima. Bylo by to spíš forma prevence. V současných školách to ale není příliš reálné.

 

Proč? To nevypadá složitě.

Samo o sobě ne. Školy však kromě finanční gramotnosti řeší i řadu dalších změn a požadavků, například čtenářskou a informační gramotnost, státní maturity, olympiády, soutěže. Na vše si musí zajistit kapacity, žádat o peníze, vykazovat výsledky. Přitom třeba jen zavedení státních maturit představuje pro školy zásadní zvýšení administrativy.

 

Blok seminářů mi přijde jako rozumná cesta. Je v tomto oboru vůbec dost látky na to, aby to byl samostatný předmět třeba na základní škole?

Látky je dost i na samostatný předmět. Pokud je ovšem téma dobře průřezově zapracováno, myslím, že může přinést i vyšší efekt. Základy finanční matematiky by rozhodně měly mít pevné místo v matematice pro základní i střední školy.

 

Z čeho vyvozujete, že zavedení výuky finanční gramotnosti je nutné?

Po několika desetiletích celkem plynulého ekonomického růstu nastoupilo období finančních a ekonomických krizí. Proto je důležité, aby co největší počet lidí porozuměl základům finančního plánování svých osobních a rodinných financí. Je obtížné orientovat se ve stále větším množství stále komplikovanějších finančních produktů, které jsou nám často nabízeny velmi agresivně. Finančně gramotný občan se dokáže o sebe lépe postarat i v těžkých dobách, dokáže rozumně zajistit budoucnost svou i svých dětí, snáze se vyhne nebezpečí pádu do dluhové pasti.

 

Jak by taková výuka mohla v praxi vypadat?

Měla by mít co nejpraktičtější rozměr, vést k umění řešit situace spojené s penězi a financováním, ke schopnosti  uvažovat dál do budoucna. Nejvíce se nám osvědčuje simulace běžných životních situací. Co mám udělat, když si chci koupit auto, jak mám zajistit financování bytu či domu, abych se nedostal do dluhové pasti. Užitečné jsou i hry.

 

Víte o nějakých školách, kde už se dnes finanční gramotnosti věnují? Jak to dělají?

Koncepty jsou různé. Učitelé se informují a inspirují například prostřednictvím metodického portálu (ZDE). V konceptech ale často chybí to nejdůležitější – základy finanční matematiky včetně procvičení jejího použití. Prevence předlužení a dalších finančních rizik. A především způsob výuky, jakým budou žáci a studenti vedeni k dlouhodobému uvažování, větší finanční odpovědnosti či posilování znalostí.

 

A existuje nějaký ucelený koncept výuky finanční gramotnosti, aby ho školy vůbec mohly nějak integrovat do vzdělávacích programů? Pokud neexistuje žádná metodika, tak přece zavedení samostatného předmětu nedává smysl.

Máte pravdu, v tuhle chvíli opravdu nic takového k dispozici není. Existuje doporučení ministerstva školství, v rámci jakých předmětů finanční gramotnost vyučovat. Dalším materiálem je až příručka pro učitele Finanční gramotnost – úlohy a metodika (ZDE), má 112 stran a obsahuje témata, pojmy, příklady a cvičení. Koncept je ale na školách a učitelích.

 

Co je ve školách největší překážkou při výuce finanční gramotnosti?

Chybí motivace a zkušenosti. Ředitelé a učitelé se v tématu necítí jistí. Jim samotným často chybí znalosti, které mají předávat. Na kvalitní proškolení pedagogů ale školy nemají peníze.

 

To je hodně zvláštní stav. Střední školy mají povinnost zařadit finanční gramotnost do vzdělávacích programů do konce června. V září začne chodit inspekce a kontrolovat. Jenže velká část učitelů je v tuto chvíli finančně negramotná. Pak to celé nedává smysl. Od koho byste čekala, že tu situaci změní?

Očekávala bych od ministerstva školství aktivní zájem na zavedení kvalitní výuky. Minimálně stanovení nějakých kritérií kvality a podporu konkrétních akcí na školách, případně medializaci. Současná aktivita ministerstva se ale omezuje na akreditace vzdělávacích subjektů a administraci dotačního programu EU Peníze školám (podrobněji ZDE).

 

Jestli tomu rozumím správně, v příštích letech se na úrovni finanční gramotnosti asi ve školách mnoho nezmění.

Lze očekávat dílčí zlepšení povrchních teoretických znalostí. To jistě potvrdí i plošné testování. Skutečného zlepšení, které mladí uplatní v životě, se od škol v dohledné době těžko dočkáme. A není to úplně jejich vina.

 

---

 

Martina Václavíková působila ve firemním vzdělávání, vedla vzdělávací společnost, nyní je manažerkou projektu zvyšování finanční gramotnosti ve společnosti ABC Finančního vzdělávání.

 

ABC Finančního vzdělávání je obecně prospěšná společnost, která vznikla v reakci na společenskou poptávku po zvyšování finanční gramotnosti obyvatel a z iniciativy vedení Broker Consulting v létě roku 2011. V jejích poradních a kontrolních orgánech jsou zastoupeni přední ekonomičtí a finanční odborníci. ABC finančního vzdělávání je držitelem akreditace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky pro kurzy na vzdělávání pedagogů.