Zázrak jménem Bátora

Prezidentův muž poučil USA o morálce a oslepil ministerstvo školství

Ladislav Bátora (foto Matěj Stránský)

Je to jeden z největších politických zázraků této země. Před půl rokem byl Ladislav Bátora naprosto neznámý muž, jehož čtyři beznadějné pokusy proniknout v dresu různých okrajových stran na politickou scénu nezaznamenali ani ti nejdetailnější analytici. Ze dne na den je celebritou, která ovlivňuje chod jednoho z nejdůležitějších ministerstev.
A není celebritou ledajakou – jitří vášně. Poté co minulý týden zašel na americkou ambasádu vyčíst americkému velvyslanci nemorální podporu pražského pochodu hrdosti homosexuálních občanů, nazval jej ministr financí Miroslav Kalousek „starým fašounem“ a premiér Nečas prohlásil, že takové chování u státního úředníka není možné. Jako už několikrát předtím však Bátoru podržel prezident Václav Klaus, který ostatně celý výše zmíněný zrod celebrity vykouzlil. Bátora totiž stojí v čele Akce D.O.S.T., jejíž nacionálně šovinistická a krajně konzervativní rétorika je Klausovi blízká. Notují si v kritice „nemorálního Západu“ stejně jako v tom, že celá Evropská unie je „mylnou konstrukcí“. Mluví se o tom, že na půdorysu D.O.S.T. by mohla vzniknout politická strana, které by Klaus šéfoval.
K tomu, aby Bátorovy řeči brala veřejnost vážně, bylo třeba najít mu důstojné místo. Hrad se proto domluvil s ministrem školství Josefem Dobešem (VV) na symbióze, ze které těží obě strany. Dobeš udělal Bátoru navzdory velkým protestům veřejnosti i vládních kolegů včetně premiéra nejprve ekonomickým poradcem a později personálním ředitelem ministerstva. Na oplátku se stal Klausovým chráněncem a navzdory skandálům Věcí veřejných se udržel ve funkci. Ladislav Bátora je díky tomu brán vážně a má vliv na zdánlivě nenápadný, ve skutečnosti však velmi důležitý rezort. Co konkrétně tam někdejší parlamentní kandidát za rasistickou nacionální partaj a „starý fašoun“ dělá?

Slepý řidič
Bátorova role na ministerstvu se zpočátku zdála okrajová. Začínal jako ekonomický poradce a podle slov ministra Dobeše se měl starat o budovy a jejich efektivní využití. Zdálo se, že z toho žádné velké nebezpečí pro tuzemské vzdělávání neplyne.
Jenže se ukazuje, že Bátorův úkol byl významnější. Měl se starat nejen o domy, ale také o to, co se v nich děje. Konkrétně o to, aby se co nejvíc ušetřilo na ministerstvem přímo řízených organizacích. Těch je zhruba desítka, nejzajímavější z nich je Ústav pro informace ve vzdělávání. Data a analýzy tohoto ústavu jsou pro školství srovnatelně důležité jako informace statistického úřadu pro ekonomiku. Sbírá nejen elementární údaje o tom, kolik je prvňáků či jak se vyvíjejí platy učitelů. Jeho důležitost spočívá v tom, že se podílí na mezinárodních výzkumech jako PISA nebo TIMSS. Poslední výzkum PISA, podle kterého se české děti v dovednostech, především ve čtenářské gramotnosti, propadají, vzbudil velkou pozornost. Odborníci zmíněného ústavu byli v tu chvíli doslova na roztrhání, právě oni totiž dokázali výsledky analyzovat a vysvětlit veřejnosti. Zatímco ostatní ministerstvem řízené organizace přicházejí o část zaměstnanců nebo se slučují, zmíněný ústav zaniká. Jeho rušení je v režii Ladislava Bátory.
„Je to neuvěřitelné, přímo zběsilé,“ říká Tomáš Feřtek ze sdružení EDUin, které se zabývá popularizací školských témat. Ministr podle něj může jen těžko řídit školství, když o něm nebude mít data. „Je to stejné, jako kdyby si řidič auta zalepil přední sklo,“ popisuje Feřtek. Dobešem vedené ministerstvo ale míní, že samostatný ústav není potřeba a na statistiku stačí ministerstvo a inspekce.
Kromě toho, že Ústav pro informace ve vzdělávání mohl produkovat data, která ztěžují ideologickou manipulaci, je zajímavý ještě z jednoho důvodu. Sídlí totiž v krásných budovách na exkluzivním místě, kousek od Václavského náměstí. V kuloárech se říká, že si na ně brousí zuby nejlépe placený státní manažer v Česku Martin Roman. Muž, který spolufinancuje elitní školu PORG Václava Klause mladšího, totiž začal na jaře mluvit o tom, že chce založit soukromou vysokou školu, nejlépe v centru Prahy. Jak ministerstvo s uvolněnými budovami ústavu naloží, bude navrhovat Bátora.

Kouzlo peněz
Od srpna se poradce Bátora stal úředníkem, personálním šéfem ministerstva. Rozhoduje už nejen o „budovách“, ale také o lidech. Na něm například záleží, kdo jakou dostane odměnu – právě on totiž připravuje pro ministra jejich návrhy. Dobeš navíc zavedl na ministerstvu dosud nevídanou novinku, takzvané manažerské platy. Vybraní úředníci se díky tomu vymknou z tabulkových pravidel, dostat mohou v podstatě libovolnou částku. A znovu: je na Bátorovi a Dobešovi, kdo bude prominentem s manažerským platem a kolik bude brát.
Štědrými či bídnými penězi pro konkrétní lidi však Bátorova role nekončí. Může ovlivňovat také to, které skupiny a činnosti budou vzkvétat a které zajdou na úbytě. On navrhuje, s jakým balíkem peněz budou hospodařit jednotliví náměstkové či oddělení. A z toho se pak odvíjí také to, kolik lidí si mohou nechat. Takhle už Dobeš rozprášil tým bývalé náměstkyně Kláry Laurenčíkové, který se věnoval v Česku dlouho neřešeným problémům. Jeho cílem bylo, aby co nejméně dětí končilo ve zvláštních školách a v dětských domovech. Zato odbor, který se má starat o dobré jméno pana ministra, posílil. Zatímco před Dobešem v tiskovém oddělení pracovalo šest lidí, teď jich tam je přinejmenším dvakrát tolik.