(státní maturita ve školním roce 2010/2011)
V Praze
15. 6. 2011
RNDr. Oldřich Botlík, CSc., absolvent MFF UK v Praze v roce 1974
spoluautor a editor matematických testů projektu KALIBRO
Mgr. Pavel Böhm, absolvent MFF UK v Praze v roce 2006
učitel matematiky a fyziky na gymnáziu, doktorand na Katedře didaktiky fyziky MFF UK
RNDr. David Souček, absolvent MFF UK v Praze v roce 1989
spoluautor matematických testů projektu KALIBRO a organizátor tohoto projektu
(společná část maturitní zkoušky ve školním roce 2010/2011)
Publikace KATALOG POŽADAVKŮ ZKOUŠEK SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY platný od školního roku 2009/2010 – ZÁKLADNÍ ÚROVEŇ OBTÍŽNOSTI ČESKÝ JAZYK A LITERATURA, kterou schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR dne 11. 3. 2008 pod č. j. 3053/2008-2/CERMAT (dále jen Katalog), uvádí na str. 6, v části Základní specifikace zkoušky že „didaktický test je tvořen uzavřenými testovými úlohami (s jednou správnou odpovědí)“.
Testové úlohy, které tomuto požadavku Katalogu nevyhovují, tedy nemohou být součástí didaktického testu.
Ukážeme, že test Český jazyk a literatura – základní úroveň obtížnosti obsahoval celkem 9 (devět) úloh, které tomuto požadavku Katalogu nevyhovují. Možné důvody byly dva: úloha měla v nabídce více správných odpovědí (celkem 6 úloh), případně neměla v nabídce správnou odpověď žádnou (celkem 3 úlohy).
Cermat k těmto úlohám nesmí přihlížet při vyhodnocování výsledku maturantů v testu. Vyřazení úloh ovšem způsobí, že budou zásadním způsobem porušeny mj. závazné požadavky Katalogu na pokrytí tematických celků s učivem. Vzniklé torzo tedy nebude mít závazné náležitosti didaktického testu, který má sloužit jako nástroj společné části maturitní zkoušky.
Úlohy nejednoznačné (3, 11, 14, 15, 19, 25)
VÝCHOZÍ TEXT K ÚLOHÁM 2–4
Je to festival mezinárodní, trvá pět dní, bývá tam tak pětadvacet samostatných programů. Chci, aby to nebylo suchý, tak vymýšlím různý spojení poezie s jinými žánry. Hrajou tam různý kapely, je tam vždycky nějaký divadlo – a teď třeba Slam Poetry, na kterou se určitě spousta klasických básníků bude koukat spatra. (z internetu)
3. Který z následujících úseků výchozího textu nejspíše zachycuje osobní vztah mluvčího k festivalu?
A) Chci, aby to nebylo suchý
B) Je to festival mezinárodní, trvá pět dní
C) vymýšlím různý spojení poezie s jinými žánry
D) na kterou se určitě spousta klasických básníků bude koukat spatra
Jediným úsekem výchozího textu, který nezachycuje osobní vztah mluvčího k festivalu, je B. Není však možné rozlišit, který ze zbývajících úseků zachycuje osobní vztah mluvčího k festivalu nejspíše. Pro milovníka „cross-overu“ mezi poezií a nepoezií to bude C, pro milovníka slamové poezie to bude D. Položka A je stejně osobní jako C a D, jenom tento vztah vyjadřuje méně kultivovaně. Autor úlohy si evidentně neuvědomuje význam slova „osobní“ v celé jeho rozmanitosti. Úloha tedy v nabídce obsahuje tři správné odpovědi.
VÝCHOZÍ TEXT K ÚLOZE 11
Hokejová liga ještě ani nezačala, ale domácí neandrtálci podobně jako v minulých ročnících nenechávají nikoho na pochybách, že jsou divokou nemyslící zvěří a že jí nejspíše i nadále zůstanou. (podle sportovního tisku)
11. Kterou z následujících spojek lze nahradit výraz ale ve výchozím textu tak, aby byl vztah mezi větami při zachování jejich smyslu vyjádřen přesněji?
A) a
B) než
C) protože
D) jenomže
U této úlohy není jasné, co vlastně vyjadřuje výchozí text, neboť nabízí jen velmi úzký kontext. Je význam, který dává spojka „ale“ vztahu mezi větami, blíže jistému odporování si (D), nebo výchozí text jen prostě konstatuje, že jeden děj ještě nezačal a druhý už ano (A)? K pochopení by snad přispělo doplnění příslovce „už“ (domácí neandrtálci už podobně…) jak do verze před náhradou, tak do obou nahrazených verzí. Ale ve výchozím textu příslovce „už“ chybí. Za tohoto stavu zadání nedává smysl a náhrady A i D jsou stejně vhodné, neboť obě vyjadřují původní vztah mezi větami při zachování jejich smyslu přesněji. Ovšem každá jiným směrem. Úloha obsahuje v nabídce dvě správné odpovědi.
VÝCHOZÍ TEXT K ÚLOHÁM 14–15
Zoo Dvůr Králové chová největší stádo žiraf v zajetí na světě ve dvou poddruzích: žirafy síťované a žirafy Rothschildovy. V červenci měli zdejší zaměstnanci hned několik důvodů k pořádné radosti – během osmnácti dní se tu narodila čtyři mláďata. Žirafy Rothschildovy rozšířily své stádo o samečka Noela, jehož matkou je samice Nina a otcem samec Tommy, který se teprve nedávno zapojil do reprodukce. Prvním letošním mládětem u žiraf síťovaných je samička Terezka, která se narodila matce Tootsie a otci Dhaifovi. Další narozená žirafa síťovaná je opět samička a dostala jméno Isha. Matkou je třináctiletá Inka a šťastným tatínkem opět samec Dhaifu. Posledním přírůstkem je do třetice samička – jmenuje se Lili. Pro její maminku Lydii to byl druhý porod, otec Dhaifu se radoval již ze šestadvacátého potomka. Všechna mláďata jsou ve výborném zdravotním stavu. Terezka už chodí s matkou do výběhu, kde ji mohou vidět i návštěvníci a další mláďata s matkami jí budou brzy následovat. (Vzhledem k povaze úloh není zdroj výchozího textu uveden.)
14. Ze které z následujících publikací byl nejspíše převzat výchozí text?
A) zábavný časopis pro moderní ženy
B) populárně naučný měsíčník o přírodě
C) odborná kniha o zoologii afrických zvířat
D) almanach vydaný k oslavě 50 let existence zoo
Po delším pátrání jsme zdroj objevili. Uvádíme zde celé znění (s vynechávkou části výchozího textu) článku „Rodičovská pýcha napříč živočišnou říší“, otištěného v časopise královédvorského centra pro mateřství se sponzorským přispěním Zoo Dvůr Králové:
Nejen osobní, ale i rodinné štěstí spočívá, jak my ženy víme, právě a především ve výchově potomků – tedy dětí. Pocity blaha plynoucí z vyváženého domácího soužití rodičů a dětí však nejsou, jak bychom si mohly myslit, typické jenom pro lidskou společnost. Je známo, že pevná rodinná pouta vážou také členy šimpanzí nebo gorilí tlupy. Ještě víc budete překvapeny, když zjistíte, že plození mláďat a péče o ně je evidentně nejvyšší hodnotou i mezi sudokopytníky. A divte se, také pro tatínky!
Zoo Dvůr Králové chová největší stádo žiraf v zajetí na světě ve dvou poddruzích: žirafy síťované a žirafy Rothschildovy. V červenci měli zdejší zaměstnanci hned několik důvodů k pořádné radosti – během osmnácti dní se tu narodila čtyři mláďata (…)
My lidé máme sice to štěstí, že nás ostatní živočišné druhy nechodí pozorovat do výběhu, ale ruku na srdce, maminky, nechvěje se vám srdce hrdostí, když jdete se svými dětmi na hřiště mezi ostatní? (Adéla Blažená, redaktorka)
Samotný charakter almanachu vydaného k oslavě 50 let existence oblastní zoo (položka D) umožňuje fakticky zařazení téměř jakéhokoli textu. Do almanachu k výročí organizace bývají zařazeny rozmanité texty, fotografie atp. (původní i převzaté odjinud), které předvádějí organizaci (zoo) ze všech stran jako rozvíjející se, proslulou a uznávanou instituci nebo firmu. Případně představují význačné osobnosti z vedení či provozu a jejich zásluhy. Mezi příspěvky v almanachu jistě může být i nějaký popularizační článek, například původně otištěný v zábavném časopisu pro moderní ženu, článek šéfa zoo přetištěný z odborného časopisu či přepis rozhlasového rozhovoru s ředitelem zoo k předchozímu významnému výročí atd.
Pokud bychom použili takovou úlohu v hodině, kde můžeme diskutovat, proč jsme pro tu či onu volbu, je vše v pořádku. Ale do testu, kde má být odpověď jednoznačná, taková úloha nepatří.
Různé možnosti uplatnění výchozího textu ostatně ukazuje informace, že byl objeven také na http://www.hory-krkonose.cz/clanek/299/. Tam je jako zdroj uveden Krkonošský deník. I my jsme si koneckonců sami vytvořili rámec pro zasazení výchozího textu do zábavného časopisu pro moderní ženy, abychom ilustrovali, že ani slovíčko nejspíše použité v zadání problém neřeší. Umí snad autor úlohy objektivně změřit, o kolik centimetrů, gramů, sekund, procent či jiných jednotek je jedna z obou položek A, D vhodnější než druhá? A to se vlastně vůbec nezabýváme položkami B (zoo sice není žádná příroda, ale výchozí text se klidně mohl ocitnout třeba v časopisu Lidé a země) a C, abychom čtenáře nepřipravovali o čas. Úloha má v nabídce nejméně dvě správné odpovědi.
15. Rozhodněte o každém z následujících tvrzení, zda je v souladu s výchozím textem (ANO), či nikoli (NE):
15.1 Otec samečka Noela za svůj život zplodil přes dvacet mláďat. ANO i NE
15.2 Zoo Dvůr Králové chová největší stádo žiraf síťovaných na světě. ANO i NE
15.3 Jméno mláděte začíná vždy stejným písmenem jako jméno jeho matky. ANO
15.4 Návštěvníci zoo mohou ve výběhu pozorovat nejstarší letošní mládě žirafy síťované. ANO i NE
Posouzení tvrzení 15.1 a 15.2 závisí na tom, jak žák interpretuje nejasnou podmínku „být v souladu s výchozím textem“. Pokud ji chápe jako „vyplývat z výchozího textu“, měl by u obou tvrzení napsat NE. Pokud ji chápe jako „neodporovat výchozímu textu“, měl by odpovědět dvakrát ANO. Nevíme totiž, kolik potomků už Tommy má, i když se „teprve nedávno zapojil do reprodukce“: mohli například jeho sperma rozeslat zoologickým zahradám po celém světě. Obdobně je docela dobře možné, že stádo žiraf v Zoo Dvůr Králové má 50 žiraf síťovaných a 4 žirafy Rothschildovy, zatímco druhé největší stádo žiraf síťovaných chovaných v zajetí má 49 kusů.
Jednodušším příkladem je třeba posouzení tvrzení: „Nejobětavějším ošetřovatelem žiraf v Zoo Dvůr Králové je Josef Dobeš.“ Tohle tvrzení výchozímu textu ničím neodporuje, ale také z něj nevyplývá.
V tvrzení 15.4 je problém způsoben například tím, že nevíme, zda má jít o nejstarší letošní žirafy na světě, nebo jen ve výběhu Zoo Dvůr Králové. Ani jedna z obou možností výchozímu textu neodporuje, ale první z něj nevyplývá.
Tato úloha odporuje požadavku Katalogu dokonce už svým formátem a neodpovídá jí ani žádný z příkladů úloh uvedených v Katalogu. Její správná odpověď musí být uspořádanou čtveřicí jediných dvou prvků nabídky (ANO a NE) a je zřejmé, že ve správné odpovědi by se nejméně jeden prvek nabídky musel opakovat. Navíc nemají jedinou správnou odpověď ani tři ze čtyř podúloh, které tuto úlohu tvoří.
19. Rozhodněte o každém z následujících větných celků, zda připouští dvojí výklad (ANO), či nikoli (NE):
19.1 Panu Krbcovi se splní dávný sen, stane se kastelánem na hradě Kulíkov. Přestěhuje se tam i s kocourem Kokešem a spolu vysvobodí sovu Kukulu. NE
19.2 Ferda mravenec, veselý chlapík s červenou puntíkovanou mašlí, který se ničeho nezalekne, už potěšil několik generací malých čtenářů knížek Ondřeje Sekory. NE
19.3 Kreslil jsem a kreslil, až se z ošklivého krtka stal hezký a milý krteček, vzpomíná Zdeněk Miller. Dětem se líbí proto, že je vtipný, milý, nemračí se ani se nevzteká. ANO
19.4 Na makovém poli se poprvé setkal motýl s oranžovým cylindrem jménem Emanuel s panenkou, která má červenou sukničku a představila se jako Maková panenka. ANO
Úloha je komplikovanější o to, že možnost dvojího výkladu u 19.3, případně u 19.4 snáze objeví ti žáci, kteří příslušnou pohádku neznají. Kdo viděl nějaký příběh krtečka, chápe, že se dětem nelíbí Zdeněk Miller. Kdo viděl nějaký příběh Emanuela a Makové panenky, ten ví, že Emanuel není jméno cylindru, ale motýla. Ve skutečnosti není, ale syntakticky být může – Jan Werich koneckonců také dal jednomu kouzelnému proutku jméno Fimfárum. Pravděpodobnost, že pohádkový cylindr má jméno, zvyšuje i jeho nezvyklá oranžová barva.
Tato úloha odporuje požadavku Katalogu dokonce už svým formátem a neodpovídá jí ani žádný z příkladů úloh uvedených v Katalogu. Její správná odpověď totiž musí být uspořádanou čtveřicí jediných dvou prvků nabídky (ANO a NE) a je zřejmé, že ve správné odpovědi by se nejméně jeden prvek nabídky musel opakovat. Odpověď na každou podúlohu je jednoznačná a ve správné odpovědi se každý prvek nabídky opakuje dvakrát.
VÝCHOZÍ TEXT K ÚLOZE 25
Knižní tvorbu Josefa Čapka i unikátní obrazy, které podle jeho přání chtěla rodina zničit, představí návštěvníkům výstava s názvem Vidět knihu v olomouckém Muzeu moderního umění. Kromě vystavených obálek knih si tak návštěvníci mohou prohlédnout i obrazy, z nichž řada je vystavena vůbec poprvé. […] Po skončení 27. září poputuje výstava do Chebu, kde si ji návštěvníci budou moci prohlédnout po dobu tří týdnů. (www.olomoucky.denik.cz)
25. Která z následujících možností nejlépe odstraňuje nedostatky ve výstavbě posledního souvětí výchozího textu?
A) Čapkova tvorba bude v Olomouci až do 27. září, až skončí, poputuje na dobu tří týdnů do Chebu.
B) Čapkova výstava potrvá v olomouckém muzeu až do 27. září, poté poputuje na tři týdny do Chebu.
C) Po 27. září se výstava přesune do Chebu, kde si ji mohou prohlížet po tři týdny návštěvníci.
D) Až výstava dne 27. září skončí, poputuje do Chebu, kde si ji za tři týdny mohou prohlížet její návštěvníci.
VŠECHNY TŘI nedostatky ve výstavbě posledního souvětí výchozího textu („27. září“ jako přívlastek rozvíjející „skončení“, dokonavý vid u „prohlédnout“ a nadbytečný výraz „dobu“) odstraňují jen položky B a C nabídky. Mezi nimi ale nelze objektivně rozhodnout, která tak činí lépe. Podívejme se na nedostatky obou položek blíže.
B: Podává chybnou informaci. Jestliže výstava „poputuje na dobu tří týdnů do Chebu“, pak si ji tam návštěvníci nebudou „moci prohlédnout po dobu tří týdnů“, jak tvrdí výchozí text: na začátku třítýdenního pobytu v Chebu budou organizátoři muset knihy a obrazy rozbalit a nainstalovat, na jeho konci zase zabalit.
C: „Problém s poputováním“ u položky C odpadá – informace, kterou poskytuje tato verze, je s výchozím textem ve shodě. Jejím stylistickým problémem je slovosled (umístění slova „návštěvníci“ až na konci věty. Stylisticky obratnější by byla verze „… do Chebu, kde si ji návštěvníci mohou prohlížet po tři týdny.“
Maturanti se tedy měli rozhodnout, která z obou položek nabídky odstraňuje nedostatky ve výstavbě výchozího textu lépe. K tomu, čím se při svém rozhodování mají řídit, jim ovšem zadání neposkytlo žádnou oporu. Položka B, kterou pokládá za správnou Cermat, sice nemá stylistické nedostatky, dává však čtenářům chybnou informaci. Položka C je z informačního hlediska bezchybná, má ale nedostatek stylistický. Cermat ani nikdo jiný nemůže dodatečně rozhodnout, zda je závažnější chyba stylistická, nebo chyba v obsahu sdělení – to by porovnával příslovečná jablka s hruškami!
Aby taková situace nenastala, musel by autor úlohy zařadit do nabídky kromě položek B a C také položku, která by odstraňovala všechny tři nedostatky ve výstavbě posledního souvětí výchozího textu a současně neobsahovala žádnou chybu. To však neudělal. Z tohoto důvodu vyhovují požadavku zadání dvě položky (tj. B i C nejlépe odstraňují nedostatky ve výstavbě posledního souvětí výchozího textu).
Úlohy bez správné odpovědi v nabídce (6, 10, 20)
VÝCHOZÍ TEXT K ÚLOHÁM 6–8
Zejména nyní, kdy se firmy bojí poklesu zakázek, může být zaměstnání přes agenturu řešeno, jak načas získat práci, nebo dlouhodobou práci najít. Vždy je však nutné vybrat si agenturu, u které budete mít jistotu, že s vámi podepíše seriózní smlouvu. (MfDnes, upraveno)
6. Která z následujících úprav výchozího textu odstraňuje stylistický nedostatek?
A) místo vybrat si má být vybrat
B) místo řešeno má být řešením
C) místo může být má být musí být
D) místo poklesu má být pokleslých
Už jen ze samotné formulace položky C „místo může být má být musí být“ musela jít žákům hlava kolem! To šlo přece vyřešit elegantněji, například „může být > musí být“ atd. Úloha je nesmyslná, neboť v té části výchozího textu, do níž zasahují navrhované úpravy A až D, žádný stylistický nedostatek není. Stylistický nedostatek znamená, že věta zůstává funkční, ale vyjádření je neobratné. Příkladem stylistické či lépe stylizační chyby by bylo třeba použití dvou prvních pádů (Zejména nyní, kdy se firmy bojí poklesu zakázek, může být zaměstnání přes agenturu řešení, jak načas získat práci.) Text „může být zaměstnání přes agenturu řešeno, jak načas získat práci“ nevznikl špatnou stylizací věty – něco takového by asi nestvořil ani velmi bídný stylista. Diskutovaná věta ve výchozím textu je závadná jen tím, že obsahuje překlep, resp. „nedoklep“: správně mělo být „může být zaměstnáním přes agenturu řešeno“. Žádná úprava navrhovaná v nabídce tedy neodstraňuje stylistický nedostatek, a nemůže být proto správnou odpovědí ve smyslu zadání úlohy.
VÝCHOZÍ TEXT K ÚLOZE 10
První povídku souboru Směšné lásky jsem napsal v roce 1958 a jmenovala se Já truchlivý Bůh. […] Teprve z určitého odstupu jsem si uvědomil, že ta lehkost a požitek svědčily nikoli o tom, že potem neposvěcená povídka byla čímsi nedůležitým, okrajovým, ale právě naopak, že jsem v ní, jak se říká, poprvé našel sám sebe; tehdy jsem našel svůj tón, ironický odstup od světa i od vlastního života a stal se romanopiscem (potenciálním romanopiscem); teprve od té chvíle začíná můj souvislý literární vývoj, který byl sice nadále plný překvapení, ale v němž už nedošlo k žádné změně orientace. (M. Kundera, Směšné lásky, upraveno)
10. Kterým z následujících slov lze nejlépe nahradit výraz potenciálním tak, aby smysl výchozího textu zůstal zachován?
A) možným
B) jedinečným
C) významným
D) smysluplným
Představme si, že by ve výchozím textu byly namísto slova „potenciálním“ jen tři tečky k doplnění. Koho by vůbec napadlo doplnit tam „možným“? Možným romanopiscem? Zdánlivá jednoznačnost úlohy je jen důsledkem zneužití toho, že jeden z významů slova „potenciální“ hodně lidí zná a bez většího přemýšlení o kontextu ho tam dosadí. Z uvedeného kontextu, kterým se žáci měli podle zadání řídit, však tento jeho význam nevyplývá. Přemýšlivější žáci, pracující s kontextem, by na místo oněch tří teček dosadili spíše položky B (jedinečným) nebo C (významným), svědčící o Kunderově zralém sebevědomí, jež projevuje i ve výchozím textu. Výraz „potenciálním“, který na místo tří teček zvolil buď sám M. K., nebo upravovatel z Cermatu, zde spíše než ve významu „možným“ vystupuje ve významu blízkém slovu „budoucím“. V Kunderově literárním vývoji už po napsání povídky Já truchlivý Bůh nedošlo podle výchozího textu „k žádné změně orientace“ – styl úspěšně vyzkoušený v povídce tak představoval zárodek budoucích Kunderových románů, předzvěst jeho dalšího směřování. Je nasnadě, co by udělal případný editor výchozího textu, kdyby se mu v něm slovo „potenciální“ nelíbilo – nehledal by jednoslovnou náhradu. Proto bylo zadání takového úkolu žákům chybou. Úloha nemá v nabídce správnou odpověď.
VÝCHOZÍ TEXTY K ÚLOZE 20
Umělecký text
Avšak bratr Minz, jenž jsouce otcem vyřazeného závodníka, protestoval proti výsledku, vskutku rozhodnutím starosty bratra Vévody byl vítězem prohlášen poražený Berta Minz. Pětikoruna však nebyla již po ruce, i nařízeno Vocenilovi, by minci tu, až z něho vyjde, předal právoplatnému držiteli.
A tu druhého dne, když Berta dožadoval se stříbrné pětikoruny, odevzdal jemu Vocenil z nařízení pana učitele Picka dvě kovové koruny a padesát haléřů, řkouce, že více z požité pětikoruny z něho nevyšlo.
(J. Škvorecký, Ze života lepší společnosti)
Odborný text
Sponu v tvaru přítomného času můžeme někdy vynechat, takže přísudek je vyjádřený pouze podstatným jménem (Mladost radost), přídavným jménem (Otec nemocný), příčestím trpným (Vrah dopaden) nebo příslovcem (Okna dokořán).
(Učte se s námi skladbě češtiny)
20. Rozhodněte na základě odborného textu, který z následujících úseků uměleckého textu obsahuje přísudek beze spony:
A) až z něho vyjde
B) a tu druhého dne
C) Berta dožadoval se
D) i nařízeno Vocenilovi
Jedinou položkou nabídky, která by mohla přicházet v úvahu jako správná odpověď, je D. Výraz D je však pokládán za přísudek beze spony pouze podle modernějších příruček a žáci se mohli učit něco jiného. I když však připustíme, že „i nařízeno Vocenilovi“ je výrazem obsahujícím přísudek beze spony, není zřejmé, proč by k tomuto závěru měli žáci dojít na základě předloženého odborného textu. Jen velmi sečtělý žák ví, že ve starších textech mohla být použita spona ve tvaru přítomného času i v kontextu minulých dějů (tedy „Pětikoruna však NEBYLA již po ruce, i nařízeno JEST Vocenilovi, aby…“). U žáka, který si vybral test základní úrovně, to však autoři testu předpokládat nesměli. Takový žák pak totiž logicky vycházel z toho, že bez vynechání spony by příslušná pasáž zněla „Pětikoruna však NEBYLA již po ruce, i nařízeno BYLO Vocenilovi, aby…“. Potom se však nemohl řídit předloženým odborným textem, neboť ten výslovně hovoří POUZE o sponě ve tvaru PŘÍTOMNÉHO času.
Pro žáky, kteří si vybrali test základní úrovně, neměla úloha v nabídce žádnou správnou odpověď. Autoři, kteří vyžadovali od žáků, aby správně použili poučku z odborného textu, ji sami použili při konstrukci testu nesprávně.
V Českých Budějovicích a v Praze
15. června 2011
PhDr. Ondřej Hausenblas
vysokoškolský učitel
Karel Lippmann
středoškolský učitel češtiny a společenských věd
Jiří Podzimek
bývalý středoškolský učitel českého jazyka, redaktor
RNDr. Oldřich Botlík, CSc.
spoluautor a editor testů Český jazyk projektu KALIBRO