Co říkají maturitní data (1. díl): Na kterých testových úlohách loni ztroskotalo nejvíc neúspěšných maturantů

EDUin ve spolupráci s iniciativou Maturitní data – odtajněno publikuje první díl seriálu, který objasňuje, jaké informace je možné vyčíst z anonymizovaných dat jednotných zkoušek. Chceme na praktických příkladech ukázat, jak by mohla a měla vypadat maturitní data zpracovaná do podoby, v níž jsou srozumitelná veřejnosti. Aby bylo zřejmé, proč takové informace přispějí k věcnější debatě o zkouškách, které nařizuje stát.

Obecně prospěšná společnost EDUin a iniciativa Maturitní data – odtajněno požádaly na jaře tohoto roku o maturitní data týkající se testů z češtiny a slohových prací. Data propojují odpovědi každého žáka s hodnocením jeho slohu. Ovšem v podobě, která neumožňuje identifikaci žáka ani školy. Anonymizace zajišťuje, že nemohou být zveřejněním výsledků zpracovaných na základě těchto dat poškozeni. Přesto, jak ukážeme v jednotlivých dílech tohoto seriálu, i taková data mohou přinést hlubší pohled na fungování státní maturity. Díky nim se otevírají nové možnosti debaty nad tím, jak ji vylepšit. První část seriálu se věnuje tomu, na kterých testových úlohách loni ztroskotalo nejvíce maturantů, které jim naopak dělaly nejméně problémů, a co toho vyplývá.

Co jsme sledovali: Na jaře 2016 propadlo v testu ČJL 5 169 maturantů z datového souboru, s nímž jsme pracovali. Kterých 10 úloh bylo pro ně nejtěžších (ztroskotalo jich tam nejvíc)? A kterých 10 úloh bylo naopak nejlehčích (nejvíc jich tam získalo dosažitelné maximum)? Odpovědi obsahují dvě tabulky. Pro jejich pochopení je dobré otevřít si také přiložený soubor se zadáním maturitního testu. V přiloženém názorném interaktivním diagramu lze snadno přepínat mezi odpověďmi na obě otázky. Úlohy jsou pokaždé uspořádány sestupně podle počtu žáků.

Co jsme se dozvěděli: Pokud se podíváme do tabulky ukazující deset úloh, s nimiž měli žáci největší problémy, zjistíme, že první tři úlohy zjišťují znalost přísudku jmenného se sponou, označení funkčního stylu a znalost toho, co je to epizeuxis. Až na pátém a šestém místě jsou úlohy související s pravopisem. U každé úlohy tedy můžeme posoudit, zda ověřuje důležitou znalost či dovednost, a zároveň vidíme, jak byla pro neúspěšné maturanty náročná (měřeno počtem těch, kteří na ní ztratili body). Získaná data přinášejí mnoho velmi různých informací podobného typu.

K čemu to může být užitečné: Takové informace jsou klíčové pro přípravu maturitních testů v příštích letech, mají-li být kvalitnější než dnes. Například není rozumné zařazovat úlohy ověřující znalosti, které neodpovídají tomu, že maturitu skládá asi 70 procent populačního ročníku (v tomto případě přísudek jmenný se sponou, epizeuxis a funkční styl). Neověřují totiž nic důležitého a hodně žáků na nich ztratí body. Naopak je dobré zachovat úlohy související s pravopisem, protože schopnost správně psát má být ve vyspělé společnosti součástí kulturní výbavy občanů, byť některé z těchto úloh patří mezi ty náročné. Navíc tím, že vypustíme úlohy ověřující nedůležité znalosti, získají učitelé více času na upevnění důležitých dovedností. Názory na to, co je v testu užitečné a neužitečné, se samozřejmě mohou lišit, ale názorná maturitní data přinášejí všem diskutujícím věcné podklady pro argumentaci.

Tento díl seriálu si můžete stáhnout ZDE i jako balíček, který obsahuje tabulku s výčtem deseti nejobtížnějších a nejsnazších úloh ve formátu PDF, stejně jako interaktivní diagramy ve formátu Excel a autorizované znění maturitního testu z jara 2016 stažené ze stránky novamaturita.cz.