Zápisovou turistiku omezí jedině srovnatelná kvalita všech škol

Co přinesl týden 18.1. – 24.1. 2016

Témata týdne: Třetina žáků dvouletých učebních oborů nedokončí své vzdělávání. Nemají k tomu motivaci, konstatuje zpráva České školní inspekce. Nejnižší studijní úmrtnost mají naopak žáci gymnázií. Informuje o tom článek Práva. Bilingvní, laboratorní, Scio, případně scientologická ZŠ jsou v hledáčku brněnských rodičů nastávajících školáků. Článek MF Dnes poukazuje na narůstající trend nezávislých škol a také na jejich rozmanitost. O mizivém výskytu mužů na prvním stupni ZŠ a o roli mužů ve vzdělávání vůbec.  Příběh učitele Ondřeje Suchana očima ČRo. Břetislav Svozil, zakladatel Open Space School v Brně, hovořil o změnách, které za posledních 25 let proběhly v českém školství, a o jeho dalším směřování (Britské listy).

Výrok týdne:

„Já si uvědomuju, že současná situace v případě uprchlické krize je velmi citlivá, že je to velmi složitá a vážná věc pro dospělé a v žádném případě nedovolím, aby tímto způsobem byly strašeny nebo zatahovány do celospolečenské vážné debaty děti.”

Kateřina Valachová, ministryně školství, o tom, proč nepodpoří využívání výukových materiálů OSN na téma uprchlictví v českých školách (iDNES.cz).

Novinky (výběr ze zajímavých událostí)

• IDEOLOGICKÝ BOJ O OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ

Obsah vzdělávání se stal vrcholně politickým tématem v souvislosti s uprchlickou vlnou z Blízkého a Středního východu do Evropy. Úřad komisaře OSN pro uprchlíky vydal sérii výukových materiálů, obsahujících komiks a film o příběhu dvou mladých uprchlíků. V ČR pomáhá materiály distribuovat Společnost pro příležitost mladých migrantů META, která dlouhodobě pomáhá zlepšit přístup lidí přicházejících odjinud ke vzdělávání. Ministryně školství Kateřina Vlachová důrazně odmítla, aby MŠMT tento materiál distribuovalo do škol, případně nějak podpořilo jeho využívání (iDNES.cz), protože by tím údajně docházelo ke strašení dětí a jejich zatahování do debaty na toto celospolečenské téma.  Prezident Miloš Zeman tento postoj ministryně školství podpořil tím, že projekt OSN prohlásil za „idiotský“ a přirovnal ho k „bolševické propagandě“ (České noviny). Prezident ČR dlouhodobě vidí v aktivitách úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlictví součást kampaně vedené proti ČR. Informaci o tom, že se ministryně školství a prezident postavili proti využívání těchto materiálů ve výuce, přinesla řada médií. META se důrazně ohradila proti tomu, jak byla informace mediálně zprostředkována. Zejména v reportáži TV Nova shledává evidentní prvky manipulace, běžné pro typ skandalizujícího zpravodajství, který bulvární média produkují.

• ZÁPISOVÁ TURISTIKA

V ČR probíhají zápisy dětí do základních škol. V letošním roce by se měly zápisy týkat asi 146 000 dětí (České noviny). S ohledem na nový způsob podpory žáků se speciálními potřebami v základních školách se objevuje otázka, zda školy nebudou v zápisech upřednostňovat ty děti, které speciální potřeby nemají.  V článku iDNES.cz deklaruje ředitelka ZŠ v Brojově ulici v Plzni, že budou děti vybírat podle místa bydliště. Tak je v současné době upravena legislativa a školy by ji měly respektovat.  Jak jsme informovali v posledním Beduinu, Úřad veřejné ochránkyně práv vydal doporučení a návod pro školy a rodiče k tomu, jak v zápisech postupovat. Jiný úhel pohledu na výběr škol nabídl Zdeněk Slejška ve vstupu pro ČT, kde uvedl, že by se společnost měla soustředit na sledování a srovnání kvality vzdělávání na školách, aby rodiče nemuseli mezi školami vybírat a nevedlo to tak k zápisové turistice. O nelehkém řešení podobného problému svědčí text České pozice o tom, že náměstek primátora v Liberci údajně vyzývá k tomu, aby ředitelé informovali o lidech, kteří chtějí přihlásit dítě jinam než na spádovou školu s argumentem, že mezi ZŠ v Liberci nejsou rozdíly.

• ROBOTI, LIDÉ A VZDĚLÁVÁNÍ

Podle mezinárodního průzkumu, o jehož zjištěních informovala agentura Reuters, si 4 z 10 mladých lidí myslí, že jejich práci v budoucnu převezme nějaká forma automatizace či komputerizace (AJ). Zhruba polovina respondentů si myslí, že je vzdělávání nepřipravilo na jejich zaměstnání. Tento postoj je silnější v Evropě. Podle společnosti Infosys, která průzkum pořídila, je technologický pokrok rychlejší, než společnost před 10 lety předpokládala. Vzdělávací systémy přitom – podle ředitele Infosys Vishala Sikka – setrvávají v podobě, v jaké vznikly, tedy v době, kdy společnost měla převážně agrární povahu. Měli bychom podle něj změnit uvažování o tom, jak a v čem vzdělávat a orientovat se místo reprodukce minulosti na to, co přijde. Na stejné téma před pár měsíci probíhala diskuse na Britských listech. Na jedné straně stojí prognózy, které říkají, že robotizace a nárůst vlivu umělé inteligence povedou k natolik masivní změně v ekonomice a společnosti, že mnoho lidí ztratí reálnou možnost pracovat, být za to odměněni a naplnit tak současnou podobu společenské smlouvy. Na druhé straně existuje velmi zajímavý důkaz o tom, že prognózy o robotizaci často předpokládají velmi odlišný scénář od toho, co následně skutečně nastane. Západočeská univerzita pořádala v uplynulém týdnu interdisciplinární seminář na téma Průmysl 4.0. Bob Kartous vystoupil s přednáškou, která ukazuje, že na jedné straně se sice radikálně změnil způsob uvažování o vzdělávání jako povinnosti a právu (spočívá plně v rukou občanů, případně zákonných zástupců), na druhou stranu ale jsou lidé odkázáni na historickou setrvačnost vzdělávacích systémů, které značně kontrastují s vývojem společnosti.

• SAMOSPRÁVY POŽADUJÍ ODKLAD POSUNU K INKLUZIVNÍMU ŠKOLSTVÍ

Z Moravskoslezského, Jihomoravského kraje, ale i z Pardubic přicházejí oficiální apely na MŠMT, aby odložilo zavádění proinkluzivních opatření na ZŠ, jež předpokládá platná novela školského zákona. Například Stanislav Juránek, náměstek jihomoravského hejtmana, se domnívá, že v následujícím školním roce dojde k relativně masivnímu přesunu „inkludovaných“ žáků do speciálních škol. Asociace speciálních pedagogů, která dlouhodobě vystupuje proti inkluzi, poukazuje na usnesení zastupitelstva Moravskoslezského kraje, které nesouhlasí s tím, „aby byli žáci s lehkým mentálním postižením připraveni o možnost vzdělávání podle upraveného vzdělávacího programu ve speciálních třídách a zařazováni pouze do tříd základních škol, kde zkomplikováním vyučovacích hodin může dojít ke snížení kvality výuky pro všechny žáky”. Samospráva tak zvyšuje politický tlak na to, aby MŠMT přijalo odklad zákonného opatření. Podle náměstka ministryně školství Stanislava Štecha, který se k otázce vyjádřil během Kulatého stolu SKAV a EDUin (21. 1.), se ministerstvo snaží dostatečně informovat o tom, že jsou takové obavy zbytečné. Totéž je uvedeno v komentáři MŠMT k průzkumu agentury IPSOS, podle nějž většina obyvatel ČR inkluzi podporuje (Aktuálně.cz).
Inspirace z (a do) praxe

• “The secret of quality is love,” Posedlost měřením výsledků potírá podstatu vzdělávání (NY Times AJ)
•  Kdo rozhoduje o našem vzdělávání? Jak je to s neutralitou médií? A má osobní svoboda své limity? Vzdělávací program Skautského institutu
• Týden uměleckého vzdělávání amatérské tvorby. Přihlášky na květnovou akci jsou otevřené

Akce tohoto a příštího týdne (výběr z EDUkalendáře)

• 26. 1. od 17:00, Diskuse s oponenty – Kdo smí do médií mluvit o vzdělávání, EDUpoint
• 2. 2. od 9:00, konference Zahrada hrou 2016, Národní technická knihovna, Praha
• 2. 2. od 17:00, Otevřená třída – Jak může vypadat filmová výchova, EDUpoint