Osobnostní a sociální výchova je povinným předmětem!

9. 11. 2020
Josef Valenta
IMG_6598 (1) (1)

… ale ne tady, nýbrž v Británii.

Británie nám byla už v 90. letech minulého století vzorem pro koncipování naší, české verze jejich „personal and social education“. P.S.E. bylo možno na ostrově učit jako předmět nebo jako téma napříč kurikulem, takže „průřezově“. My jsme se k podobnému dopracovali s vývojem rámcových vzdělávacích programů pro základní vzdělávání a gymnázia, tedy krátce po roce 2000. Zájem o tuto tématiku přivedl tvůrce národního kurikula z tehdejšího Výzkumného ústavu pedagogického na naše akademické pracoviště (Katedru pedagogiky FFUK), kde jsem tehdy český koncept P.S.E./OSV již vyučoval jako praktikum. A tak se osobnostní a sociální výchova stala v RVP v pořadí prvním z tzv. průřezových témat a její učivo povinným. I zde byla a je dvojí možnost, jak se povinnosti zhostit: integrovat učivo OSV do výuky různých předmětů nebo si udělat ve škole OSV jako předmět (třetí možnost je „projekt“, což je ovšem „převlečená“ jedna nebo druhá možnost předchozí, většinou pouze v jiné časové organizaci). Jako předmět se OSV učí sporadicky. Integraci má naopak vepsanou v ŠVP prakticky každá škola. Problém je, že tato forma ‒ má-li se skutečně účelně dělat ‒ je velmi těžká a učitelé na ni běžně nejsou příliš připravováni. Takže OSV se dělá spíše „formálně“, odkazuje se více či méně vědomě do skrytého kurikula nebo se nedělá vůbec. Tohle tvrzení obvykle část pedagogů popudí, ale věřte či ne ‒ vychází z dvou desítek let mých zkušeností i z výzkumů a čerstvě např. i z šetření kol. Václavíka a jeho studentů z Ostravské univerzity. A potvrzují to i Britové.

V rámci ‒ momentálně pozastavené ‒ revize RVP ZV se začalo před několika roky uvažovat o jisté změně statusu OSV, o přesunu této tématiky do úrovně „oborů“, ale jak to dopadne, to teprve uvidíme. Pokud bychom směřovali k oboru, pak bychom šli de facto opět britskou stopou … Neboť:

Od září 2020 je P.S.E., resp. nějakou dobu již P.S.H(ealth).E(conomic).E., povinným předmětem.[1] Na serveru PoliticsHome se tato zpráva, coby avízo budoucího, objevila již v půli roku 2018 a o dva roky později se ohlášené stalo skutkem.[2] Předmět nyní zahrne předchozí průřezové povinné učivo těchto typů: a) vztahová výchova (výchova v oblasti mezilidských vztahů) – RE – primární škola; b) vztahová a sexuální výchova – RSE – sekundární škola; c) výchova ke zdraví (výchova k fyzickému zdraví a duševní pohodě) – HE – státní primární i sekundární.

Britská „Asociace osobnostní a sociální […] výchovy“, která o téma dlouhodobě pečuje, vydává literaturu atd., doporučuje pro náběh nového předmětu toto: ‒ rozvrhovat P.S.H.E.E. jako jakýkoliv jiný předmět, v 1. ‒ 4. ročníku v rozsahu jedné hodiny týdně; ‒ a nadále realizovat jako součást života celé školy + využívat příležitostí prostřednictvím jiných předmětů a akcí. Upozorňuje též, že snahu o integraci P.S.H.E.E do jiných předmětů doprovází řada zásadních problémů spojených s tím, že PSHE se „do nich“ integruje na úkor učiva předmětů. Průřezový přístup nemůže ‒ podle Asociace ‒ dosáhnout kontinuity, žákovského pokroku a smysluplného hodnocení. Cíle a výsledky učení PSHE mohou být ztraceny, pokud jsou prioritami prostě jen cíle a výsledky „hostitelského“ předmětu.

Ještě k obsahu předmětu. V případě osobnostně sociálního rozvoje je „učivem žák sám“. Toto specifické kurikulum se „osnová“ obvykle dvěma způsoby. Jeden je „po dovednostech“, k nimž se přidává pro učení konkrétní situační kontext. Takže např. dovednost asertivního odmítnutí můžeme trénovat na situacích „když nechci někomu půjčit knihu, kterou zrovna čtu“, „když nechci dělat práci za někoho, kdo se mne do ní pokouší vmanipulovat“ nebo „když mi někdo dělá třeba lákavou, ale nebezpečnou nabídku“. Tento typ pojetí učiva psychosociální výchovy máme např. my. Druhý typ je osnování „po situačních rámcích“, od jejichž charakteristik se vychází k jednotlivým dovednostem potřebným v konkrétních situacích: „jak udržet přátelství“, „jak nezačít fetovat“, „jak předčasně neotěhotnět“. Spojené království tíhne spíše k tomuto systému.

A jaká témata najdeme v předmětu?

Vztahová výchova na prvním stupni se zaměřuje na výuku základních stavebních kamenů a charakteristik pozitivních vztahů, se zvláštním zřetelem na přátelství, rodinné vztahy a vztahy s ostatními dětmi a dospělými ‒ jak vypadá zdravý vztah a co dělá dobrého přítele a úspěšné manželství nebo jiný typ vztahu; co je přijatelné a nepřijatelné chování ve vztazích apod. Jsou tu také témata „bezpečí“ nebo „online vztahů“. Výuka sexuální výchovy není v úrovni „primary“ povinná, ale možná.

Vztahová a sexuální výchova v sekundární úrovni řeší jak vypadá zdravý vztah a co dělá dobrého přítele, dobrého kolegu a úspěšné manželství. Podotýkám, že vztahová výchova jako taková obsahuje řadu témat z oblasti sebepoznání, seberegulace a sociálních dovedností. Zahrnuje téma antikoncepce, rozvíjení důvěrných vztahů a odolávání a nevyvíjení tlaku na sex. Má umožnit pochopit pozitivní účinky, které mají dobré vztahy na duševní pohodu dětí. Má také žákům umožnit formulovat, jak se cítí, rozvíjet jazyk tak, aby mluvili o svém těle, zdraví a emocích, a posoudit, zda to, co cítí a jak se chovají, je vhodné a přiměřené pro situace, které zažívají, učí rozumět emocím atd.

Výchova k fyzickému zdraví a mentální pohodě pak zahrnuje oblasti jako duševní „well-being“, bezpečí na netu, fyzické zdraví a kondice, zdravá výživa, drogy – alkohol – tabák, zdravotní prevence, první pomoc a tělesné změny v dospívání.[3]

Před nedávným (a přechodným) zastavením revize RVP ZV se u nás uvažovalo o zřízení vzdělávací oblasti zahrnující témata „člověk a jeho osobnost, zdraví a bezpečí“. Nepochybně by se vyprofiloval i takový vzdělávací obor. Zřejmě bychom nebyli daleko od britské cesty. Uvidíme, jak to bude dál.

Co závěrem? Že Britové považují tuto tématiku za tak důležitou, což dali najevo vznikem samostatného předmětu ve školním kurikulu, to je rozhodně pozitivní zpráva. A pro mne osobně jde o potvrzení toho, že když tu v jednom každém blogu volám „plusminus“ po takovém předmětu u nás, namouduši nejsem mimo onen pověstný hrnec …

[1] https://www.gov.uk/government/publications/personal-social-health-and-economic-education-pshe/personal-social-health-and-economic-pshe-education

[2] K převodu od povinného učiva k povinnému předmětu mělo dojít již před rokem 2015, ale zablokovali ho po volbách konzervativci. V roce 2017 se nicméně požadavek takového převodu objevil znovu např. ve zprávě skotské školní inspekce. Viz např. VALENTA, J. (2017). Průřezové téma Osobnostní a sociální výchova. Podkladová studie. Praha: NUV. Dostupné na: http://www.nuv.cz/file/3249/

[3] Některé části o učivu těsně parafrázují text: Relationships Education, Relationships and Sex Education (RSE) and Health Education. (2019) Deprtment of Education. Dostupný na: https://assets.publishing.service.gov.uk/government/uploads/system/uploads/attachment_data/file/908013/Relationships_Education__Relationships_and_Sex_Education__RSE__and_Health_Education.pdf

josef_valenta-1
Našli jste v článku chybu? Napište nám, prosím, na korektor@eduin.cz.
 

Mohlo by Vás zajímat

Listovat všemi články