Výsledky PISA ukazují zlepšení, jak ale složitý kaleidoskop čísel správně číst?

Středoškoláci mohou dosáhnout na peníze od armády, která pro ně rozšiřuje stipendijní program.

Ministerstvo obrany po prvním testovacím ročníku výrazně rozšiřuje svůj stipendijní program. Jak píše iRozhlas, studenti, kteří vidí svou budoucnost u armády, se mohou hlásit do stipendijního programu, kde je více oborů. Stipendisty přijímá více armádních útvarů a hlásit se mohou už i patnáctiletí. Doteď to byli pouze plnoletí studenti. Dostávat mohou čtyři až pět tisíc měsíčně a po maturitě či vyučení mají v řadách armády místo jisté. Ministerstvo obrany tím chce podpořit nábor nových vojáků, kterých na některých útvarech chybí i stovky. „Stipendijní program jsme rozšířili o další technické a bezpečnostní obory, abychom dali šanci více školám a více žákům,“ říká šéfka náborářů plukovnice Iva Bednářová, která za nápadem stojí.

Výsledky českých žáků v mezinárodním šetření PISA jsou nadprůměrné. Jenže v průměrných výsledcích skóre dlouhodobě klesá.

Od začátku minulého týdne jsou od České školní inspekce k dispozici nová data z mezinárodního šetření PISA za rok 2022. Věnují se úrovni znalostí a dovedností patnáctiletých žáků ve čtenářské, přírodovědné a matematické gramotnosti, šetření bylo zaměřené na tu poslední. Výsledky ukazují, že tuzemské děti jsou na tom ve srovnání s ostatními zeměmi nadprůměrně, což je dobré znamení. Jenže v širším kontextu už situace tak zářivá není. Proč? Bodové skóre průměrných výsledků žáků v Česku dlouhodobě klesá a úroveň jejich gramotností se snižuje. 

Výsledky by se daly označit slovy „za málo peněz hodně muziky”, stále se držíme v průměru a je to v podstatě zázrak. Propad postihl všechny země v posledních letech, především kvůli covidu. Některé více, některé méně, ale u nás to vypadá, že jsme na to i kvůli dlouhé distanční výuce dojeli trošičku víc. 

„Celkově přes všechny možné problémy českého školství vypadají výsledky v průměru velice dobře. Jenže když se na ně podíváme pozorněji, zjistíme, že se Česko potýká pořád se stejnými problémy – velkými rozdíly ve vzdělání. Úspěšné děti jsou na tom stále dobře a jsou úspěšné, opečovávané doma i ve škole, ale neúspěšné děti, kde se jim nevěnují ve škole a nemají ani dobré rodinné zázemí, ty jsou na tom čím dál tím hůř,” vysvětluje analytička EDUinu Lucie Slejšková, která upozorňuje například na alarmující výsledky žáků, kteří nastupují do učebních oborů bez maturity – necelých 60 procent z nich nemá ani základní úroveň matematické gramotnosti. V porovnání s rokem 2003 jde o dvojnásobný nárůst.

„V globálu je na tom Česko dobře, ale pro děti z učilišť to podle těchto výsledků vypadá velmi špatně. Jednou budou psát třeba životopis a nezvládnou to, protože mají úroveň čtenářské gramotnosti tak malou, že to nedokážou. Neporozumí výpisu z banky. Řemeslníci by měli s takovou úrovní gramotností třeba podnikat? Výsledky jsou ode zdi ke zdi a je to vidět i v rámci srovnání se světem – na jedné straně máme výsledky na úrovni Singapuru, což je skvělé, na druhé ale na úrovni Malajsie. Takové jsou rozdíly mezi českými dětmi a to žijí v jedné zemi,” vysvětluje Slejšková. 

V Česku je socioekonomický status (SES) rodiny a výsledky dětí ve vzdělávání úzce spojený. A je to také naše nejslabší místo, jak pro Deník N přiznává ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. Čím vyšší je SES, tím je vyšší pravděpodobnost, že děti dosáhnou vysokého vzdělání. Na obrovské rozdíly mezi školami poukázala v příspěvku na facebooku i výzkumná sociologická organizace PAQ Research, kde přibližuje i poměrně jednoduchý vzorec: Chudoba -> špatné výsledky -> nedokončování vzdělávání -> chudoba. To je potřeba podle PAQ Research změnit. 

Česko ale zatím nedokázalo vymyslet úspěšný mechanismus, jak to prolomit. Jako jeden z hlavních cílů je to sice závazně zapsané ve Strategii 2030+, její naplnění ale v posledních měsících pokulhává. O inovaci oborové soustavy se mluví už několikátou dekádu, ale zatím bez výsledku. Revize rámcových vzdělávacích programů se zdržuje. Stejně tak se mluví o posílení všeobecného vzdělávání na středních školách, ale ani tady se zatím nic zásadního nezměnilo. V neposlední řadě ale závisí na tom, jak dobré máme ve školách učitele, jakou dostávají podporu a zda se mohou od sebe navzájem učit. Takový systém tady ale zatím neexistuje a většinou se jedná pouze o jednotlivce nebo malé komunity. 

Výsledky PISA nejsou jednoduše řečeno „čistý čtverec”, který vypadá z každého pohledu stejně, ale spíše kaleidoskop, který se každým pootočením mění. Ekonom Daniel Münich z think tanku IDEA CERGE-EI, který se dlouhodobě věnuje školství, například připomíná propad Česka v letech 2003, 2006 a 2009. „Jenže za tím přinejmenším částečně stál obrovský pokles porodnosti v letech 1991 až 1996. Vzdělanější mladí Češi tehdy odložili založení rodiny a u nově narozených se tak znatelně zvýšil podíl méně vzdělaných rodičů. A protože PISA testuje nejen dovednosti získané ve škole, propsala se demografie i do poklesu výsledků PISA. S kvalitou školství to nesouvisí,” vysvětluje Münich, který upozorňuje také na vysoké procento dětí s odklady, které narostlo na více než 20 procent. Mezi patnáctiletými dětmi je tak vyšší podíl těch, kteří za sebou mají o rok méně docházky. 

Mezinárodní šetření PISA je největší světový vzdělávací výzkum, který připravuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). V loňském roce se šetření zúčastnilo dohromady zhruba 690 tisíc žáků, kteří reprezentují okolo 29 milionů žáků v 81 zemích a ekonomických regionech celého světa. V České republice se do šetření zapojilo celkem 430 škol a téměř 11 tisíc žáků.