2 x 7 statečných ministra Fialy pro revizi maturit

S velkým zájmem mnozí čekali na to, jaké bude složení komise pro revizi maturit, kterou sestavoval nový ministr Fiala. Seznam členů komise zveřejnil server Česká škola (ZDE). Výběr komise je jedním z prvních kroků ministra Fialy a vypovídá především o něm a způsobu jeho práce. Předjímat závěry komise nyní by bylo bláhové, na ty si budeme muset počkat. Můžeme se však na základě složení komise zamyslet nad tím, na jaké otázky komise může odpovědět a k čemu ji naopak chybí odborné kompetence.

Jaké je složení odborné komise? Nejvíce jsou v komisi zastoupeni ředitelé středních škol (5), což však neznamená, že mají stejné názory na to, jak by měla maturita vypadat. Již z vystoupení ředitele gymnázia J. Kuhna a ředitele chemické průmyslovky J. Zajíčka v ČT, v pořadu Události, komentáře, bylo patrné, že se v dílčích pohledech liší (např. v názoru na hodnocení slohových prací centrálně versus jejich hodnocení učiteli na školách). Do komise ministr také nominoval hlasité odpůrce současného modelu maturitní zkoušky, mezi které patří T. Feřtek ze společnosti EDUin a O. Hausenblas. Nebylo v rezortu školství zvykem, že by se v nějaké komisi setkali věhlasní kritici plošného testování s čelným představitelem instituce, která jedno z jimi kritizovaných plošných testování realizuje – s ústřední školní inspektorkou O. Hofmannovou. Další nejpočetnější skupinou po ředitelích jsou v komisi zástupci zřizovatelů (3) a nechybí ani zástupce vysokých škol (děkan FF UK) a vrcholní politici – poslanec za TOP 09 a senátor a stínový ministr školství za ČSSD M. Chládek.

Příměr k sedmi statečným násobeným dvěma (7 x 2 statečných), tak jako každý jiný příměr, něco naznačuje a v mnohém pokulhává. Naznačuje především nelehkou úlohu a zodpovědnost členů komise, jejich odvahu postavit se za práva vesničanů. Není to však sedm statečných, ale 2×7 statečných. Až čas a zveřejněné závěry komise ukáží, zda 2×7 je totéž co 14. Zda lidé vehementně obhajující užitečnost plošného testování a ti, kteří dlouhodobě upozorňují na jeho negativní vedlejší dopady, najdou společnou řeč a dojdou ke společnému stanovisku. Nebo zda výstupem komise bude několik koncepcí maturit, jak je známe již od 90. let minulého století (včetně zkoušky ověřující minimální standard, který mohou žáci skládat v různém ročníku, jak jej před lety navrhoval O. Botlík). Možná, že část komise považuje za nebohé vesničany chudáky studenty i naší vzdělanost a maturitu (v současné podobě) za bosse banditů Calveru. Možná jiní členové komise se bojí, že nejvíce utlačovanou je právě maturita, která by z důvodů současné kritiky a nájezdů zarytých odpůrců testování a rodičů a studentů, kteří ničemu nerozumějí, mohla pojít hladem, jako ti nebozí vesničané, a proto je třeba se ji zastat a bránit ji. Vzdělávací politiku v ČR již sleduji déledobě a taky ji učím studenty, nicméně takto heterogenní složení komise jmenované ministrem si nevybavuji (větší pamětníky prosím o opravu v komentářích). Je otázka, zda je to statečnost nového ministra, nebo tah politologa, který zapojil různé zainteresované skupiny, různé názorové proudy. Je to minimálně odvážný a inovátorský experiment s jehož vyhodnocením budeme muset počkat do konce srpna.

Co však můžeme od takto složené komise očekávat a k čemu se naopak komise nebude umět vyjádřit, neb k tomu nemá odborné kompetence a ani podklady? Neznáme přesné zadání od ministra pro komisi (třeba jej taky Česká škola brzy zveřejní?). Myslím si, že komise může odpovědět například na otázky: K čemu potřebujeme maturitu a jaké jsou její cíle? Jaký model maturity tyto cíle nejlépe naplní? V konkrétní podobě se jedná i o otázky: Má být jedna maturita pro tři typy středních škol? Mají být dvě úrovně obtížnosti? Má být součástí maturity slohová práce? Jakou roli a podobu má mít školní část maturit? … a jiné a další. Na takové otázky může komise mít dostatek odbornosti a taky její heterogenita a zapojení politiků může živit naději v rozumný a především udržitelný konsensus, je-li reálné k němu v této skupině dojít. Škoda, že jsme toto neudělali v době, kdy se maturita spouštěla. Pozdě bycha honiti!  Tak aspoň do budoucna: Možná, že by pak podobně složená komise mohla již s předstihem odpovědět na stejnou otázku i v případě cílů a nastavení modelu pro testování žáků v 5. a 9. třídách, aby časem jiný ministr nemusel jako v případě maturity sestavovat podobnou komisi až ex post, až v případě, že se vyskytnou potíže s ostrou realizací plošného testování. Kritiků nastavení modelu testování 5. a 9. ročníků je již nyní mnoho, stejně jako tomu bylo u spouštění maturit.

Musíme si však uvědomit, že členové komise nemají kompetence k posouzení kvality tvorby a vyhodnocování didaktických testů. Přitom chyby mediálně prezentované před rokem i letos se týkaly právě kvality didaktických testů.  Nicméně žádný odborník na testování, což je v zahraničí samostatný vědecký obor označovaný jako „educational measurement“ v týmu není. Přitom chyby byly především v nastavení didaktických testů – v časové náročnosti, přičemž jsme slyšeli tvrzení, že test nelze pilotovat v celku, které by stálo za analýzu a zamyšlení se nad tím, jak se dá odhadnout časová náročnost testu a zda například při modelu tvorby testů se 2-3 letým předstihem by i toto nebylo možné. Jakou cestou jsou oponovány testy, když se tam vyskytují z hlediska věcného chyby či úlohy nevhodné pro testování (na mnohé upozorňoval v případě testů z ČJ i člen komise O. Hausenblas, ale i někteří další oboroví didaktici a učitelé). Ještě náročnější a techničtější je pak otázka následné harmonizace výsledků – kdy CERMAT z 16,8 % studentů, kteří propadli u těžších maturit z matematiky, udělal harmonizací pouhá 2,8 % propadnuvších. I pro harmonizaci musejí existovat předem definované postupy a procesní nastavení.

A jistě je mnohem více otázek souvisejících s kvalitou testování a využívání výsledků, o kterých se doposud ještě vůbec v ČR nezačalo nediskutovat. Například neznámé jsou psychometrické vlastnosti testů, neb nemýlím-li se, CERMAT dosud nezveřejnil charakteristiky testů a jednotlivých úloh (což je nehorázná skutečnost, tyto zprávy se zveřejňují i po testování v rozvojových zemích, přtom naše maturita stojí mnohonásobně více). A už vůbec nemluvím o tom, že i kolem cut-off skóru (tedy hodnoty, která rozlišuje na ty, co test udělali a neudělali), se typicky kumuluje chyba tohoto usuzování, kdy jakýkoliv (a sebelepší) test v ČR i v zahraničí má vždy nějakou chybu měření a v zahraničí cíleně pracují s tím, že těsně okolo hranice udělal/neudělal je třeba počítat s jistou tolerancí (v testovací literatuře se hovoří o tzv. classification accuracy a classification consistency – pro zájemce blíže např. ZDE). V ČR je však lidí, kteří testování aspoň trochu rozumějí, skutečně poskrovnu, několik se jich vyskytuje na akademických pracovištích v ČR, včetně pedagogických fakult. Zatímco exministr Dobeš zrovna důvěrou v odborníky z univerzit neoplýval, od ministra školství Fialy, letitého akademika a bývalého rektora MU je s podivem, že si nezadal i odborný audit maturit, audit kvality testů u odborníků. Určitě ví, že tvorba testů je náročný a v zahraničí i samostatně konstituovaný vědní obor, ve kterém se píší disertace a dělají profesury. A pokud v ČR něco neumíme, určitě i zdejší akademici mají kontakty na kolegy v zahraničí, kteří to umějí (jednoho jsem před časem dokonce doporučil pro CERMAT a Fulbrightova komise financovala jeho pobyt v ČR a působení v CERMATu, žel jeho zkušeností nebylo dostatečně využito).

Pravdou ale je, že skutečně odborné posouzení nastavení tvorby testů a kvality testů se prostě neprojedná v žádné komisi. K tomu by CERMAT musel dodat výzkumníkům zprávy popisující psychometrické vlastnosti testů, ale i data získaná při testování pro další statistické analýzy a rovněž popis procesů tvorby úloh, jejich pilotáže, a tvorby testů, jakož i vyhodnocení výsledků. Ve svém prvním blogu jsem v závěru narhoval, aby měl CERMAT nad sebou odbornou komisi, která by dohlížela na kvalitu postupů i výstupů při tvorbě testů a garantovala by před veřejností jejich kvalitu (více ZDE).

Vzhledem k tomu, jaká rozhodnutí na základě testů činíme a jak tyto zasahují do životů studentů a jejich rodičů, bylo by dobré vědět, jak kvalitní tyto testy jsou. Veřejná kritika se dotkla jen hodnocení slohových prací, neb zde na „subjektivitu“ hodnocení snáze dohlédla. Nicméně řada obdobných, byť technicky složitějších, otázek se týká i samotných didaktických testů. Zatím se však diskuse vede jen o tom, jak okleštit maturitu tak, aby obsahovala jen objektivní, didaktické testy. Odpoví komise i na otázku, jak kvalitní testy jsou a jak má CERMAT kvalitní testy připravovat? Případně zda jsou pro to procesy nyní nastaveny správně? Pokud ne, udělá to někdo jiný? Nebo to není důležité? Nebo se můžeme spolehnout na odbornost v CERMATu a není třeba nezávislého posouzení? Vyčkejme do konce srpna, to by prý měly být známy závěry komise. Inu, náročné prázdniny jsou před 14 statečnými a taky studenty, kteří se připravují na podzimní termín maturit a jejich rodiče.