Plynulý přechod na základní školu, snížení vysokého podílu odkladů a individualizace podpory dětí, to jsou hlavní akcenty aktualizace předškolního kurikula.
Už šest let je v Česku zavedena povinná předškolní docházka. Do posledního ročníku mateřinky tak musí od školního roku 2017/2018 nastoupit všechny pětileté děti, které by měly jako šestileté nastoupit do první třídy. Když má dítě odklad, tak až jako sedmileté. Právě i vysoký počet odkladů školní docházky je potřeba řešit při současné revizi rámcového vzdělávacího programu předškolního vzdělávání, která momentálně probíhá.
Současná revize předškolního kurikula (RVP PV), kterou má na starosti Národní pedagogický institut ČR, je spíše aktualizací a upřesněním toho, co by děti měly na konci školky umět, než radikální a dramatickou změnou v předškolním vzdělávání. V dokumentu došlo k úpravám terminologie, odstranění duplicit a významnému zjednodušení formulací, ale rámec předškolního kurikula zůstal v zásadě totožný. Klade se v něm však větší důraz na individualizaci a plynulý přechod mezi mateřskou základní školou.
Konkrétně je RVP PV rozděleno do čtyřech částí, které popisují obecné charakteristiky ve vztahu státního a školního kurikula, základní gramotnosti, klíčové kompetence a vzdělávací oblasti. Nově je v kurikulu osm klíčových kompetencí, tedy stejně jako jich je v základním vzdělávání, i když se zcela nepřekrývají. Jsou mezi nimi například kompetence kulturní, k učení nebo věnované řešení problémů. Mezi základní gramotnosti patří čtenářská a matematická a vzdělávací oblasti jsou v podstatě stejné, jako byly dříve, jen zredukované o zdvojená vyjádření. Jde o „dítě a jeho tělo”, „dítě a jeho psychika”, „dítě, ten druhý a společnost” a nakonec „dítě a svět”.
Proč je vymezení těchto čtyř okruhů důležité? Protože se na ně váží vzdělávací strategie, odvíjí se od nich vzdělávací obsah, a především se s nimi následně propojuje další vzdělávání na vyšších stupních. Zásadní jsou tak především pro přechod na základní školu. Pro některé děti může být první třída náročná, a když je změna co nejmenší, mají daleko větší šanci se postupně na změnu prostředí a styl výuky adaptovat. Snadněji pak přijímají nové povinnosti, které se s první třídou pojí, jako je třeba pravidelný režim v případě klasické 45 minutové vyučovací hodiny.
„Je důležité, aby se s předškolním kurikulem seznámili nejen pedagožky v mateřských školách, ale i učitelé na prvním stupni základní školy. Získají tak představu o tom, co děti na konci předškolního vzdělávání a na začátku školní docházky dokáží, jakým způsobem se nimi v mateřských školách pracuje a co od nich mohou očekávat,” vysvětluje potřebu propojení obou stupňů analytička EDUinu Kateřina Lánská, podle které bez usnadnění přestupu a plynulého přechodu ze školky do základní školy nepůjde vyřešit vysoký podíl odkladů povinné školní docházky.
Odůvodněním rodičů, kteří žádají pro své děti odklad školní docházky, totiž často bývá, že se první třídy a přechodu na základní školu obávají, chtějí potomky ve školce nechat déle, aby si „užili dětství” a předešli jejich možnému školnímu neúspěchu. Ač doporučení k odkladu dává pedagogicko-psychologická poradna, ty nejsou provázané a díky tomu mohou rodiče chodit z jedné do další, dokud doporučení nedostanou. Ministerstvo i proto připravilo čtyři varianty, jak vysoký počet odkladů snížit.
„Aktualizace předškolního kurikula, tak jak ji navrhuje NPI, je velmi zdařilá, dokument je přehledný, jednoduchý a srozumitelný. Je z něj také znát, že na cílech předškolního vzdělávání panuje shoda, teď bude třeba napřít energii do toho, aby se to skutečně propsalo i do školní praxe,” komentuje dokument Lánská.
Podívejte se na představení nové verze předškolního kurikula a diskusi na kulatém stole pro předškolní vzdělávání, které pořádalo 29. dubna NPI ČR.