Aktualizace předškolního kurikula nepřináší dramatické změny, chce ale pomoci snížit počet odkladů školní docházky

v dnešním bEDUinu se věnujeme těmto tématům:

6.5 – 12.5.

v jídelnách by se po více než 30 letech mělo vařit jinak, mění se spotřební koš

předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová by vyměnila ministra školství Beka

zveme Vás na online Kulatý stůl SKAV a EDUin na téma: Jak můžeme pomoci plynulému přechodu dětí z MŠ do ZŠ?, který se koná ve čtvrtek 16. května od 14.00 do 16.00

Týden stručně

Elektronické přihlášky na střední školy jako první krok. Po digitalizaci přijímacích zkoušek se mají měnit také maturity, slibuje ministr.

Jak se bude měnit závěrečná zkouška na střední škole? To se ještě neví, ale měnit se bude. Podle ministra školství Mikuláše Beka je potřeba nejprve vyjednat, jak budou vůbec maturity vypadat, řekl v pořadu Nový den na CNN Prima NEWS. „Nejdříve musíme vědět, co vlastně budeme chtít ověřovat za znalosti na maturitní úrovni, jak se to bude lišit mezi jednotlivými skupinami oborů. Čeká nás velká debata o tom, jak se maturita promění z hlediska obsahového,“ nastínil Bek, který plánuje také výrazně zredukovat středoškolské obory. Ty mají být více obecné, nyní totiž mohou budoucí středoškoláci vybírat z více než 280 oborů. 

Buďme jako lékaři, advokáti nebo architekti. Někteří učitelé volají po komoře, jako mají jiné profese.

Zvýšení prestiže, jednotný hlas a jednotlivé spolky pod „jednou střechou”. To by mohla podle některých učitelů přinést profesní komora, jejíž myšlenku v poslední době opět otevřela poslankyně Renáta Zajíčková. Jak píší Lidovky, svolala ke kulatému stolu ředitele škol, učitele, neziskové organizace i řadu pedagogických spolků, aby debatu o jednotné organizaci odstartovali. „Kdo by měl mluvit hlasem učitelů? V mediálním prostoru není hlas jednotný, a tím ani důvěryhodný. Pomocí ankety jsme zjistili, že většina učitelů chce jasnou a srozumitelnou komunikační strategii pro prezentaci potřeb učitelů,“ řekla Zajíčková.

Jediný kandidát na post děkana Národohospodářské fakulty VŠE u voleb neuspěl. Druhý ještě před volbami odstoupil kvůli publikování článků v predátorských časopisech.

V prosinci odvolal rektor Vysoké školy ekonomické Petr Dvořák děkana Národohospodářské fakulty Miroslava Ševčíka a dodnes za něj není náhrada. Jediný kandidát Zdeněk Chytil, který už funkci zastával v letech 2018 až 2022, u akademického senátu neuspěl. Podle iRozhlasu získal jen jeden hlas, sedm členů bylo proti. Nový termín volby děkana senát určil na 29. května. „Vysvětluji si to tím, že jsem se vyslovil negativně k některým veřejným vystoupením bývalého děkana,“ řekl po volbě neúspěšný kandidát Chytil, kterého stejný senát před šesti lety volil jednomyslně. Druhý uchazeč, bývalý člen bankovní rady České národní banky Pavel Řežábek, odstoupil den před volbou kvůli spojení s predátorskými časopisy. 

Univerzální hnědá omáčka by měla ze školních jídelen zmizet. Nový spotřební koš ale někteří experti kritizují za to, že je málo zdravý.

Školní kuchyně musí plnit limity takzvaného spotřebního koše – toho, co musí dětem dodat na talíř, aby to odpovídalo tabulkám. Jak píší Hospodářské noviny, je to hra s čísly a předpisy. Jedna kuchyně může nakoupit tvarohové buchty, u kterých se obsažený cukr nezapočítává do státem stanovené měsíční dávky pro děti. Když je ale sama upeče, cukr se zaeviduje a denní dávka se naplní. Paradoxně tak polotovary vyhrávají nad ruční výrobou. Dále by například třeťáci měli mít k obědu denně zhruba čtvrt litru mléka. Ve výsledku ho dostávají k jídlům, ke kterým se nehodí. Podle některých odborníků ale změna stále neodpovídá současným trendům. „V Hamburku dávají dětem maso dvakrát týdně, my jim dvakrát týdně dáme jinou stravu. Naše aktualizace tedy bude rovnou zastaralá,“ řekl Hospodářským novinám ředitel projektu Skutečně zdravá škola Tom Václavík, který se už léta zasazuje o to, aby jídelny vařily z čerstvých potravin a zdravě. 

Duální vzdělávání v Česku? Ministerstvo školství jej v rámci novely zákona připravuje.

Odborný praktický výcvik od firem, teorie od školy. Tak by se ve zkratce dalo představit takzvané duální vzdělávání, které by se v Česku mohlo do budoucna zavést. Portál Novinky vychází z tripartity, kde se o návrhu mluvilo. Duální vzdělávání má spojit školní odbornou přípravu s praxí, podílet se na něm mají i zaměstnavatelé. Nyní se řeší třeba ověřování způsobilosti k poskytování praktického vyučování či možnosti úhrady. „Novela školského zákona počítá s tím, že na dobrovolné bázi, smluvním základě by bylo rozšířeno odborné vzdělávání o možnost odborného výcviku ve firmách, které by byly certifikovány zaměstnavatelskými svazy,“ řekl po jednání ministr Bek.

Výrok týdne

marketa-adamova-a-500×500

„To nebyl nápad jednotlivce, ale ve vedení TOP 09 to uzrávalo delší čas. I ve straně jsem vnímala určitou nespokojenost. Také vnímáme citlivě kritiku Fialovy vlády, že špatně komunikuje výsledky své práce. A proto jsme z té kritiky vyvodili odpovědnost a chtěli jsme jít i příkladem ostatním. Dlouhodobě se netajím tím, že voliči od nás čekají lepší výkon v oblasti školství. Vláda v tomto ohledu vzbudila spoustu nadějí, a i současný ministr Mikuláš Bek při svém nástupu mluvil takřka o revolučních krocích. Ale po roce vidíme, že nic ani nepřipravuje,” více zde:

řekla na adresu ministra školství v rozhovoru pro portál Novinky předsedkyně Poslanecké sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, která vysvětlovala také nepovedené odvolání ministryně pro vědu, výzkum a inovace Heleny Langšádlové.

V souvislostech

Plynulý přechod na základní školu, snížení vysokého podílu odkladů a individualizace podpory dětí, to jsou hlavní akcenty aktualizace předškolního kurikula.

Už šest let je v Česku zavedena povinná předškolní docházka. Do posledního ročníku mateřinky tak musí od školního roku 2017/2018 nastoupit všechny pětileté děti, které by měly jako šestileté nastoupit do první třídy. Když má dítě odklad, tak až jako sedmileté. Právě i vysoký počet odkladů školní docházky je potřeba řešit při současné revizi rámcového vzdělávacího programu předškolního vzdělávání, která momentálně probíhá. 

Současná revize předškolního kurikula (RVP PV), kterou má na starosti Národní pedagogický institut ČR, je spíše aktualizací a upřesněním toho, co by děti měly na konci školky umět, než radikální a dramatickou změnou v předškolním vzdělávání. V dokumentu došlo k úpravám terminologie, odstranění duplicit a významnému zjednodušení formulací, ale rámec předškolního kurikula zůstal v zásadě totožný. Klade se v něm však větší důraz na individualizaci a plynulý přechod mezi mateřskou základní školou.

Konkrétně je RVP PV rozděleno do čtyřech částí, které popisují obecné charakteristiky ve vztahu státního a školního kurikula, základní gramotnosti, klíčové kompetence a vzdělávací oblasti. Nově je v kurikulu osm klíčových kompetencí, tedy stejně jako jich je v základním vzdělávání, i když se zcela nepřekrývají. Jsou mezi nimi například kompetence kulturní, k učení nebo věnované řešení problémů. Mezi základní gramotnosti patří čtenářská a matematická a vzdělávací oblasti jsou v podstatě stejné, jako byly dříve, jen zredukované o zdvojená vyjádření. Jde o „dítě a jeho tělo”, „dítě a jeho psychika”, „dítě, ten druhý a společnost” a nakonec „dítě a svět”. 

Proč je vymezení těchto čtyř okruhů důležité? Protože se na ně váží vzdělávací strategie, odvíjí se od nich vzdělávací obsah, a především se s nimi následně propojuje další vzdělávání na vyšších stupních. Zásadní jsou tak především pro přechod na základní školu. Pro některé děti může být první třída náročná, a když je změna co nejmenší, mají daleko větší šanci se postupně na změnu prostředí a styl výuky adaptovat. Snadněji pak přijímají nové povinnosti, které se s první třídou pojí, jako je třeba pravidelný režim v případě klasické 45 minutové vyučovací hodiny. 

Je důležité, aby se s předškolním kurikulem seznámili nejen pedagožky v mateřských školách, ale i učitelé na prvním stupni základní školy. Získají tak představu o tom, co děti na konci předškolního vzdělávání a na začátku školní docházky dokáží, jakým způsobem se nimi v mateřských školách pracuje a co od nich mohou očekávat,” vysvětluje potřebu propojení obou stupňů analytička EDUinu Kateřina Lánská, podle které bez usnadnění přestupu a plynulého přechodu ze školky do základní školy nepůjde vyřešit vysoký podíl odkladů povinné školní docházky. 

Odůvodněním rodičů, kteří žádají pro své děti odklad školní docházky, totiž často bývá, že se první třídy a přechodu na základní školu obávají, chtějí potomky ve školce nechat déle, aby si užili dětství” a předešli jejich možnému školnímu neúspěchu. Ač doporučení k odkladu dává pedagogicko-psychologická poradna, ty nejsou provázané a díky tomu mohou rodiče chodit z jedné do další, dokud doporučení nedostanou. Ministerstvo i proto připravilo čtyři varianty, jak vysoký počet odkladů snížit. 

Aktualizace předškolního kurikula, tak jak ji navrhuje NPI, je velmi zdařilá, dokument je přehledný, jednoduchý a srozumitelný. Je z něj také znát, že na cílech předškolního vzdělávání panuje shoda, teď bude třeba napřít energii do toho, aby se to skutečně propsalo i do školní praxe,” komentuje dokument Lánská. 

Podívejte se na představení nové verze předškolního kurikula a diskusi na kulatém stole pro předškolní vzdělávání, které pořádalo 29. dubna NPI ČR. 

IMG_5459
Našli jste v článku chybu? Napište nám, prosím, na korektor@eduin.cz.
 

Mohlo by Vás zajímat

Listovat všemi články