Aktuálně.cz: Na gymnázia neodcházejí ti nejchytřejší, ale děti ambiciózních rodičů, ukázala studie

Publikujeme článek Markéty Hronové, který vyšel 18. 4. na zpravodajském webu Aktuálně.cz (ZDE). Text se věnuje tomu, nakolik víceletá gymnázia plní funkci škol pro nadané děti a nakolik fungují jen jako síto zachycující děti ambiciózních a vzdělanějších rodičů.

V pondělí začaly přijímací zkoušky na víceletá gymnázia, kam se hlásí děti z pátých či sedmých tříd. Zájem o ně je velký, a to zejména v Praze, kde loni uspěl každý čtvrtý až pátý uchazeč o osmileté gymnázium. Dětí díky silným ročníkům přibývá, míst je ale pořád stejně. Část odborníků s rozdělováním dětí podle schopností v tak nízkém věku nesouhlasí. Opírají se o studie, které ukazují, že na gymnáziích nestudují vždy děti nejchytřejší, ale ty, které se hodně připravovaly a mají dobré rodinné zázemí. Nová studie ukázala, že z nejlepších řešitelů matematického testu se jich na gymnázium nedostala ani polovina.

Loni se na gymnázium z páté třídy hlásilo 22 tisíc dětí, jen osm tisíc jich nakonec uspělo. Dříve byla tato gymnázia výsadou jen úzké skupinky nejschopnějších dětí. V posledních letech se zejména v Praze, kde je zájem o osmiletá gymnázia nejvyšší, hlásí z páté třídy i polovina žáků..

„V některých školách to tak je, u nás se hlásí čtyři žáci,“ uvádí Alena K. z Kolína, jejíž syn přijímací zkoušky na gymnázium také dělá.

Když rodič přemýšlí, zda přihlásit dítě na gymnázium, nezvažuje jen to, zda je potomek nadprůměrně inteligentní, ale také jestli mu něco neuteče, když tam nepůjde, nebo zda nezůstane ve třídě sám s těmi nejhoršími, když ostatní odejdou.

Gymnázia tak nejsou plná nadprůměrně nadaných dětí, k čemuž byla založena, ale je to mix velmi chytrých dětí, těch, které se rády učí, a žáků, které na gymnázium dostala tvrdá příprava a ambice většinou vysokoškolsky vzdělaných rodičů.

Zdatných matematiků je na gymnáziu ani ne polovina

Odbornice na vzdělávací politiku na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy Jana Straková pracuje na sedmiletém projektu Close, který má podrobně zmapovat fungování a vliv víceletých gymnázií v Česku. Projekt sice končí za dva roky, ale dílčí výsledky už jsou k dispozici.

„Ze vzorku asi čtyř tisíc dětí se jich 442 dostalo na víceleté gymnázium. Když jsme žáky seřadili podle výsledků v matematickém testu ze čtvrté třídy, z prvních 442 umístěných se pouze 204 žáků hlásilo na víceleté gymnázium a pouze 169 z nich bylo přijato. Tedy z našich nejzdatnějších matematiků se na víceleté gymnázium nedostala ani polovina,“ uvádí Straková.

Odkazuje na studie, které ukazují, že se na nich vzdělávají spíše privilegované děti vzdělaných rodičů, jejichž dobré výsledky jsou dané kvalitnější péčí na gymnáziu, ne jen jejich nadáním. A děti skutečně nadané s ne tak informovanými rodiči zůstávají na základních školách.

„Česká společnost si musí ujasnit, zda opravdu preferuje současný model, ve kterém se dětem ze vzdělaných a motivovaných rodin dostává kvalitnějšího vzdělávání než dětem z rodin, které výběrové vzdělání pro své děti nejsou schopny zajistit,“ uvádí.

Co s dětmi, které neuspějí?

Při rozhodování, zda dítě na gymnázium přihlásit, by rodiče měli vzít v úvahu i otázky, jestli dítě zvládne přípravu a stres při přijímacích zkouškách, protože to k tomu nepochybně patří, a zda bude stíhat mnohdy náročnou výuku a nezkrátí si tím zbytečně dětství.

„Hloupé je, když se třeba hlásí dva kamarádi. Jeden se dostane a druhý ne, to je pak složitá situace,“ popisuje případy, se kterými se setkala, Alena K.

Téměř v každé třídě je někdo, kdo se na gymnázium dostal, a příliš tam nepatří. Učivo nezvládá, trápí se tam. „Dříve se to stávalo častěji, dnes tolik ne,“ popisuje situaci Jiří Kuhn, předseda Asociace ředitelů gymnázií ČR.

Je pak otázka, jak se k tomu rodiče postaví. Někdy je lepší nechat dítě si zvyknout, někdy vzít ho zpátky na základní školu. „To může být pro některé rodiče těžké, pokud k tomu přistupují z pohledu, co tomu řeknou sousedi. Ale těžké je to zejména pro děti, které to často vnímají jako selhání,“ míní Kuhn.

Ze studie projektu Close vyplynulo, že pro 85 procent dětí je úspěch v přijímacích zkouškách hodně důležitý. Jestli se jim podaří testy udělat, přičítají především svým schopnostem.