Aktuálně.cz: „Touhle dobou už jsme učitele obvykle měli.“ Školám na začátku roku chybí personál

2. 9. 2019
EDUin
Screenshot_2

Publikujeme text Michaely Endrštové a Markéty Šrajbrové, který se věnuje aktuálnímu nedostatku učitelů ve školách. Chystané změny v zákoně o pedagogických pracovnících v textu komentuje programový ředitel EDUin Miroslav Hřebecký. Text vyšel 1. 9. na zpravodajském webu Aktuálně.cz.

V době, kdy si děti chystají penál, sešity a brašnu, než vyrazí po prázdninách do školy, zažívají ředitelé napínavé chvíle. Bojí se, že neseženou dost učitelů. „Letos je situace zatím nejhorší. Touto dobou v minulých letech jsme už učitele obvykle měli,“ říká Jan Korda, ředitel Smysluplné školy v pražském Karlíně, která marně shání učitele matematiky, českého jazyka a španělštiny i asistenty pedagoga.

„Ředitelé teď volejbalovými sítěmi nahání kohokoli, kdo jde kolem školy. Situace je skutečně kritická,“ říká programový ředitel vzdělávací organizace EDUin Miroslav Hřebecký.

Podle analýzy ministerstva školství bude letos ve školách chybět asi šest tisíc učitelů. A za pár let už by mohlo jít až o deset tisíc. Celkem je v Česku zhruba 150 tisíc vyučujících.

Ministerstvo školství chce školám pomoct novelou zákona o pedagogických pracovnících. Měla platit od září, parlament ji ale zatím neprojednal. Úprava umožní, aby na druhém stupni základních škol a na středních školách učili lidé, kteří vystudovali vysokou školu, ale nemají pedagogické vzdělání. To si budou muset doplnit do tří let od nástupu do školy.

Novela podle ministra Roberta Plagy (ANO) počítá i s tím, že školy dostanou peníze na takzvané uvádějící pedagogy. „Tedy někoho, kdo nového učitele vezme pod svá křídla a provede ho dvouletým adaptačním obdobím,“ vysvětluje Plaga.

Školy si nevystudovanými učiteli často vypomáhají už dnes. Když jim hrozí, že nebudou mít před děti koho postavit, mohou takové zájemce dočasně zaměstnat takzvaně na výjimku. „Mám tu třeba paní, která studovala vychovatelství, nebo asistenty z řad rodičů, které začalo bavit pracovat s dětmi,“ říká Korda z karlínské základky. Plaga chce změnou zákona současný stav narovnat. „Nyní ředitele de facto kvůli nedostatku pedagogických pracovníků nutíme brát nekvalifikované pedagogy,“ říká.

Novela, která vyhnala část učitelů ze škol

Není to přitom tak dávno, kdy se novela zákona o učitelích zpřísňovala a podle některých odborníků přispěla k dnešnímu neutěšenému stavu. Před pěti lety začala platit pravidla, která nutila doplnit si vzdělání i učitele, kteří na školách působili už léta. Mnoho zkušených pedagogů kvůli tomu odešlo, protože odmítali začínat se studiem pár let před důchodem.

Hřebecký připomíná, že už tehdy EDUin upozorňoval, že za tyto lidi nebude kvalitní náhrada. Chystanou změnu proto vítá. „Pokud budeme hledat lidi, kteří jsou ochotní do školství nastoupit, a umožníme jim, aby si co nejrychleji a nejpraktičtěji doplnili vzdělání, tak to rozhodně bude dávat smysl,“ říká Hřebecký.

Lidí, kteří vystudovali něco úplně jiného a pro učitelství se rozhodnou až časem, může být podle Hřebeckého překvapivě hodně. Kladný vztah k dětem v sobě mohou objevit třeba až po narození vlastních potomků.

Učitel? Nejvyšší plat hned po starostovi

Navíc v některých koutech republiky mohou lidé dojít k závěru, že nastoupit v místní škole pro ně bude nejschůdnějším pracovním uplatněním. „V odlehlejších částech, kde není moc pracovních příležitostí, mzda učitele začíná být poměrně konkurenceschopná a atraktivní. V mnohé vesnici je to druhé nejvyšší platové ocenění po starostovi,“ říká Hřebecký.

Platy učitelům zvyšovala současná i předchozí vláda. V prvním čtvrtletí letošního roku brali vyučující v průměru 36 224 korun měsíčně. Plaga potvrdil, že od ledna vláda plánuje učitelům přidat deset procent s tím, že chce dodržet svůj slib, aby měli do roku 2021 minimálně 45 tisíc korun měsíčně.

Klíčové ale podle Hřebeckého je, aby na pedagogických fakultách začali studovat lidé, kteří po promoci skutečně za katedru nastoupí a vydrží tam. Více než polovina absolventů dnes do škol vůbec nemíří anebo si učitelství vyzkouší jen na pár let. „Pedagogická fakulta není školou první volby, ale třetí čtvrté,“ myslí si Hřebecký. Podle něj by přijímačky na tento obor neměly být jen vědomostní, vhodné by byly i psychotesty. Plaga uvedl, že se v letošním školním roce na fungování pedagogických fakult zaměří.

Podle ředitele Základní školy Říčany Pavla Bednáře nevalný zájem o učitelství není dán jen nízkými platy, ale i vztahem pedagogů s rodiči. „Učitelé se rodičů bojí, nechtějí to dělat. Zažil jsem i případy, kdy učitelka dětem dávala samé jedničky, aby neměla s rodiči potíže,“ říká Bednář. Problém je podle něj v tom, že pedagogické fakulty nedokážou budoucí pedagogy připravit na to, co je ve škole opravdu čeká. „Uchazeči přichází nabití vědomostmi, ale neumí vyplnit administrativu, ani mluvit s rodiči,“ říká Bednář.

logo-author
Našli jste v článku chybu? Napište nám, prosím, na korektor@eduin.cz.
 

Mohlo by Vás zajímat

Listovat všemi články