Audit vzdělávání 2016 ukazuje, že v našem vzdělávacím systému převažují slabiny a rizika nad přednostmi a příležitostmi

Co přinesl týden 21. 11. – 26. 11. 2016

Témata týdne: 

Audit vzdělávacího systému v ČR 2016. Ve spolupráci s externími odborníky v oblasti vzdělávání a vzdělávací politiky vzniklo už třetí vydání Auditu českého vzdělávacího systému, v němž se snažíme poukázat na zásadní přednosti, slabiny, příležitosti a hrozby českého vzdělávání. Hodnotíme uplynulé období a poukazujeme na ty události, kterým by měla být věnována primární pozornost. Audit opět doprovází infografika, tentokrát obohacená o analýzy financování regionálního školství poradenské společnosti PwC ČR. Tisková zpráva shrnuje v krátkosti zjištění Auditu.

Převažují slabiny a rizika nad přednostmi a příležitostmi. Z aktualizované SWOT analýzy, která tvoří první část Auditu, vyplývá, že rizik a slabin, které oslabují a ohrožují rozvoj českého vzdělávání, je významně více než předností a příležitostí. Přednosti navíc staví na odkazu minulosti (např. hustá síť škol a institucí připravujících učitele), příležitosti jsou zase často zatíženy možností selhání (např. čerpání peněz z EU).

Špatné a dobré zprávy o vývoji českého vzdělávání v posledním roce: 11:7. Z analýzy událostí a procesů, které proběhly v minulém školním roce, případně kontinuálně probíhají, vyplývá oproti situaci před rokem jisté zlepšení. Je to dáno zejména politickou dohodou na zvýšení platů učitelů a rozpočtu školství. Jde o jedinou událost s čistě pozitivním vyzněním. U všech ostatních se vyskytují pochybnosti a rizika. Nejhorší hodnocení nese dopad krajských voleb na rozvoj vzdělávání v regionech.

Čtyři zásadní problémy financování regionálního školství dle PwC ČR. Tým poradenské společnosti PwC připravil jako součást Auditu analýzu financování regionálního školství v ČR.  Identifikoval tyto problémy: nejasná kontrola nad vznikem nových škol, které mají ze školského zákona právo na financování; rozostřená hranice mezi prostředky ze státního rozpočtu a od zřizovatele a účel jejich využití; neefektivita vynakládání prostředků ze státního rozpočtu vlivem zásahu krajských úřadů; nejednotnost financování dle typu zřizovatele. Ne všechno vyřeší koncepce reformy financování, kterou představilo MŠMT.

Výrok týdne:

„ Čtyři body (neexistence systémového řízení kvality učitelů a ředitelů, nedostatečně rozpracovaný a nesystematický způsob zjišťování výkonnosti a monitoringu, nízká efektivita institucí, nedostatečná, opožděná, někdy i nejasná informovanost) mají jeden společný jmenovatel, a tím jsou data. Výzkumník Dominik Dvořák (PedF UK) upozorňuje v Auditu vzdělávacího systému ČR na fakt, že k řízení českého vzdělávání chybí různé typy dat (o žácích, učitelích apod.) a že tento prvek  celkově absentuje v kultuře řízení.

Novinky (výběr ze zajímavých událostí)

• SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ

Od 1. 9. 2016 nabyla účinnosti reforma školského zákona, jejímž cílem je podpora speciálních potřeb žáků v běžných školách. Byť nedošlo na zásadní problémy, protože náběh změn je pomalý, odpůrci reformy stále tvrdí, že jde o krok špatným směrem. Většina veřejnosti i učitelů je proti zavádění této změny. Z výzkumu sociálních sítí a veřejného mínění, které má EDUin čerstvě k dispozici (budeme publikovat později) ale vyplývá, že většina lidí je ochotna změnit na názor na toto téma, a to za předpokladu, že budou přesvědčeni o připravenosti reformy a o tom, že nedojde k negativním dopadům na vyučování ve třídách, případně na zhoršení kvality vzdělávání v ČR. Ukazuje se, že zejména otázka financování a připravenosti reformy budí největší pochybnost nejen mezi odpůrci, ale i mezi příznivci reformy. Audit v hodnocení událostí posledního období poukazuje na rostoucí trend zakládání neveřejných škol. Tento trend může, v případě pokračování stejným tempem v dalších letech, jít proti záměrům o společné vzdělávání. Tomuto tématu je nutné věnovat významnou pozornost. Důrazně doporučujeme MŠMT zajistit finanční a personální podporu reformě a posílení informací k učitelům a veřejnosti v tomto směru.

• JEDNOTNÉ PŘIJÍMAČKY, MATURITA A ZÁSAHY DO SYSTÉMU VZDĚLÁVÁNÍ OBECNĚ

Na jaře 2017 proběhnou poprvé jednotné přijímací zkoušky, kterými budou muset projít všichni uchazeči hlásící se ke studiu maturitních oborů (s výjimkami, např. v případě uměleckých oborů). Zavedení tohoto kroku nepředcházela analýza dopadů, které budou přijímací zkoušky mít. Z jejich nastavení (neexistence minimální hranice úspěšnosti v testech) lze odvozovat, že reálný dopad na prostupnost vzdělávacím systémem bude spíše zanedbatelný, nicméně přijímačky představují riziko. Jednak v tom, že se omezí vzdělávání v posledních ročnících ZŠ na přípravu na testy (minimálně do okamžiku, než se ukáže, jakou skutečnou váhu budou mít přijímací zkoušky na přijetí). Dále mohou představovat riziko v tom, že se pozornost učitelů na ZŠ bude soustředit na uchazeče o maturitní obory, čímž se ještě více oslabí nejvíce zranitelná část žákovské populace (uchazeči o učňovské obory). Významným rizikem je i možnost, že krajské úřady budou středním školám „doporučovat“ minimální hranici pro přijetí, a i když je takové doporučení pro ředitele nezávazné, z velké části by ho pravděpodobně respektovali (ředitel je vybírán zřizovatelem). Důrazně doporučujeme MŠMT analyzovat dopady přijímacích zkoušek a podle toho rozhodnout o jejich dalším pokračování.

• VZDĚLÁVÁNÍ 4.0 SKUTEČNĚ?

V souvislosti s nástupem tzv. čtvrté průmyslové revoluce se začalo i v ČR hovořit o přechodu průmyslu do modu kybernetizace a automatizace. O podobném procesu přerodu se mluví i v oblasti vzdělávání. Stejně jako v případě českého průmyslu jde však i v oblasti vzdělávání spíše o ozvěnu vývoje v rozvinutějších ekonomikách, zejména v Německu. Vzdělávání v ČR nepochybně stojí před potřebou velmi výrazné proměny, nicméně současný stav nenasvědčuje tomu, že by se k němu schylovalo. Chybí v prvé řadě širší společenský konsensus na tom, jakým směrem se vydat, což brání podobným reformním krokům, jaké probíhají ve vzdělávacích systémech po světě (nejviditelnějším příkladem je Finsko a jeho postupný přechod od předmětů ke vzdělávání podle reálných témat na vyšších stupních vzdělávacího systému). Audit uvádí některé příklady českých škol – ostrovů pozitivní deviace. Upozorňuje ale na systémovou bezmoc, která v oblasti vývoje směrem k adaptaci na nové podmínky panuje. Důrazně doporučujeme MŠMT zahájit jednání o široké politické dohodě nad elementárními předpoklady rozvoje vzdělávání v ČR, aby mohla vzniknout potřebná vize a závazek jejího dodržování.

• OBČANSKÉ VZDĚLÁVÁNÍ: Z OPOMÍJENÉHO TÉMATU BY SE MĚLA STÁT PRIORITA

Měnící se společenské a politické klima v západním civilizačním okruhu ukazuje na křehkost a volatilitu demokracie a občanského života rozvinutých zemí s často dlouhou demokratickou tradicí, případně znovunabytou suverenitou postavenou na politické pluralitě a svobodě myšlení. Brexit, vzestup populistů v západních demokraciích, fenomén Trump, ale i varovný politický vývoj v zemích Visegradu, zejména v Maďarsku a Polsku, kde dochází k očividné demontáži demokratických principů, stejně jako vnitřní odklon od politiky respektující ústavní lidská práva, který zosobňuje zejména prezident Miloš Zeman, otevírají otázku, zda lze tomuto trendu zabránit. Pokud nedojde k zásadní změně uvažování o vlivu výchovy a vzdělávání na společenskou situaci, je velmi pravděpodobné, že budou tyto tendence nadále proliferovat a velmi účinně destabilizovat společnost, paralyzovat její rozvoj, obracet ji zpět do minulosti, kterou již nelze nastolit. Digitální prostor výrazně mění společenský diskurs a ztěžuje orientaci ve světě, který nás obklopuje. Důrazně doporučujeme MŠMT, aby pozornost zaměřilo tímto směrem. Podpora občanského vzdělávání, pochopení hodnot demokracie a informační gramotnost jsou nezbytností současnosti i budoucnosti.

Inspirace z (a do) praxe

• Odborné vzdělávání v zahraničí. Inspirace pro rozvoj českého odborného vzdělání ve zpravodaji NÚV
•  Erasmus + na středních školách. Gymnázium Broumov ukazuje, jak lze využít programu pro středoškoláky
•  Job shadowing. JA Czech umožňuje středoškolákům stínovat manažery

Akce tohoto a příštího týdne (výběr z EDUkalendáře)

• 29.11., 9.45, Ukázkový seminář pro pedagogy, k filmu Starci na chmelu
• 3.12., 9.00, Brno, 8. Česká Wikikonference
• 8.12., 17.00, Praha, Bude učitelská profese existovat ještě za deset let?

Názorů učitelů si velmi vážíme, a proto vás žádáme o vyplnění výzkumného dotazníku, který připravuje Seznam.cz ve spolupráci s EDUinem. Dotazník naleznete ZDE. Nezabere vám to ani 5 minut. Děkujeme za váš čas. Věříme, že brzy my pomůžeme vám.