Barbora Zavadilová: Proč za studiem pedagogiky na Cambridge?

Na střední škole jsem stejně jako většina studentů v této zemi trpěla v systému, kde jsem se musela neustále pouze nazpaměť učit nekonečná kvanta informací, aniž bych byla podněcována o nich přemýšlet nebo se mě někdo zeptal na vlastní názor. Cítila jsem tenkrát velikou potřebu s naším školstvím a s tím, jak (ne)odpovídá potřebám 21. století, pokusit něco udělat. A tak mne nenapadlo nic lepšího, než se vydat studovat na Pedagogickou fakultu. Po třech letech studia oboru Pedagogika a Základy společenských věd na této instituci, která mi sice poskytla užitečný vhled do pedagogických věd, ale kde jsem byla opět nucena pouze papouškovat nazpaměť fakta místo rozvoje mého myšlení coby učitele nebo odborníka na vzdělávání, jsem se rozhodla se za svým dalším vzděláním vypravit do Spojeného království. Poštěstilo se mi a bylo mi nabídnuto vysněné místo na University of Cambridge. Tuto možnost považuji za cennou příležitost a pokusím se s vámi sdílet poznatky o charakteru a obsahu studia na místní pedagogické fakultě. V tomto příspěvku se pokusím vysvětlit svou volbu oboru a nastínit celkový ráz fakulty, na které zahajuji druhý trimestr.

Při hledání vhodného studijního programu jsem pátrala po kurzech zaměřených na vzdělávací politiku a mezinárodní aspekty vzdělávání. Takové bohužel v naší zemi v tuto chvíli nejsou nabízeny – v Praze jsem nalezla pouze předmět Vzdělávací politika v rámci studijního programu Sociologie na Fakultě sociálních věd UK. Z tohoto důvodu jsem se začala ohlížet po oborech v zahraničí, které by byly takto zaměřené a zároveň mi poskytly širší mezinárodní perspektivu na aktuální otázky vzdělávání. V dnešní době, kdy hrají výraznou roli mezinárodní organizace a iniciativy jako jsou Udržitelné cíle tisíciletí, považuji za stěžejní vnímat globální kontext otázek vzdělávání a nezůstávat na našem českém písečku. Ideální obor, který mé požadavky splňoval, jsem nalezla na britské Cambridge, a sice pod názvem Education, Globalization and International Development (Vzdělávání, globalizace a mezinárodní rozvoj).

Jedná se o takzvaný MPhil program, což je výzkumné magisterské studium, po němž řada lidí pokračuje studiem doktorským. Můj obor je koncipován jako kombinace tematického zaměření (čítající přednášky ze sociologie vzdělávání, ekonomie vzdělávání, inkluzívní pedagogiky, vzdělávání učitelů, managementu vzdělávání, mezinárodních vztahů a geopolitiky) spolu s výcvikem ve výzkumných metodách. Kurz výzkumných pedagogických metod absolvujeme ve skupinách spolu se studenty dalších oborů, jako je například psychologie a pedagogika; vzdělávací leadership; teorie výuky cizích jazyků; vzdělávání a kreativita; kritické přístupy k dětské literatuře. V osvojování si metod pedagogického výzkumu díky tomu můžeme čerpat z pohledu velmi různorodých pedagogických odvětví. Navíc řada studentů za sebou již má mnohaletou praxi – magisterské studium se v britském prostředí velmi často absolvuje coby rozšiřující vzdělání poté, co dotyčný již působí ve svém oboru. Významným prvkem výuky je proto příležitost učit se jeden od druhého a reflektovat své vlastní zkušenosti s prací ve školství.

Vstupem do magisterského studia jsme se stali součástí výzkumné komunity místní pedagogické fakulty. Nejsme jen ničeho neznalými studenty, na které se kdosi dívá ze shora a poučuje je; jsme pro místní vyučující kolegy a partnery v dialogu. Tomu odpovídají i nabízené možnosti. Například ze začátku semestru nám vedoucí mého programu představil výzkumné projekty, jimž se jeho tým aktuálně věnuje, s nabídkou zapojit se svou magisterskou prací do některého z nich. Rovněž můžeme využívat činnosti dvou místních výzkumných center a účastnit se debat s inspirativními hosty od uznávaných britských odborníků až po pracovníky výzkumných středisek v afrických a asijských zemích, s nimiž univerzita spolupracuje. Jeden týden se mohu dozvědět o vzdělávacích reformách ve Rwandě, následující týden se věnujeme inovativním přístupům ve vzdělávání dětí se speciálními potřebami. Místní prostředí je tak opravdu ve všech směrech hub pro pedagogický výzkum – od možnosti kdykoliv se s čímkoliv obrátit na uznávané odborníky až po dechberoucí knihovnu, v níž je k dispozici vše, o čem si člověk ani nesnil, že k jeho tématu existuje. Student je zde od prvního dne komplexně formován coby pedagog i coby výzkumný pracovník. Tento kontrast se zkušeností z české PedF je pro mě prvním zásadním momentem: pokud chceme utvářet proaktivní a kriticky reflektující pedagogy, musíme je tomuto přístupu na půdě vysoké školy učit.

Studium na této světové univerzitě považuji za cennou příležitost, umožněnou mimo jiné díky podpoře Bakala Foundation. V pravidelných příspěvcích budu se čtenáři sdílet, jaká jsou horká témata v britském a mezinárodním prostředí. Jak je na místní univerzitě nahlíženo na aktuální otázky ve vzdělávání? A jaká je atmosféra na pedagogické fakultě, jací studenti sem míří a jaká je v Británii prestiž učitelského povolání? Coby hrdá členka iniciativy Otevřeno se domnívám se, že naslouchat zahraničnímu dění v oblasti vzdělávání je v dnešní propojené globální době zásadní. Pokusím se vybírat témata, která mi připadají zajímavá.

S jakýmikoliv myšlenkami, dotazy nebo nápady se na mě neváhejte obrátit na emailu: barbora.zavadilova@otevreno.org.

Text vyšel původně na Otevreno.org.