Co přinesl týden 1.– 7. 4.
Témata týdne:
Celoevropský den Romů a petice Amnesty International, Zpráva Amnesty International k diskriminaci Romů v Evropě, Zveřejnění maturitních žebříčků gymnázií, Mezinárodní dějepisná soutěž EUSTORY, plošné testování, odklady školní docházky
Výrok týdne:
„Už jsem zmiňoval význam kvalitního monitoringu pro funkčnost liberálního vzdělávacího systému. U nás se však stále hovoří hlavně o plošném testování. To je ale jen jeden z mnoha nástrojů a pouze k určitým účelům. Použít lze i výběrová šetření na omezeném vzorku škol a žáků. Takové šetření je navíc levnější, nevyvolává velké celospolečenské emoce, strach mezi žáky a nežádoucí chování na straně škol. Také jsme nehovořili o testování pro účely pilotního ověřování dopadů nových vzdělávacích přístupů. Kdejaký neověřený nápad se u nás hned přepisuje do zákona. Zkuste domyslet, jak by to dopadlo, kdyby se takto bez ověřování do distribuce zaváděly třeba nové léky.“ Daniel Münich v rozhovoru pro LN
Novinky (výběr ze zajímavých událostí)
- Testování a známky: Výhrady proti plošnému testování u části veřejnosti stále trvají, o známkování a testování píše také Martin Rychlík. Jeho článek evokuje otázku, zda skutečně potřebujeme vnější stimuly, abychom „makali“, když to v jiných systémech lze i jinak. K tématu doporučujeme starší, ale velmi zajímavý a fundovaný rozhovor několika významných osobností pro Orientaci Lidových novin na téma hodnocení žáků, plošného testování a maturit.
- Zažijte vzdělávání jinak: Přidejte se k akci Zažít vzdělávání jinak v rámci kampaně Česko mluví o vzdělávání. Na Den dětí 1. června, pro děti, rodiče, prarodiče i veřejnost zajímavé metody učení a nové způsoby vzdělávání.
- Proč je naše škola orientována na deficity? Co kdyby to bylo tak, že by se dítě učilo více toho, co mu jde, a z toho, co ho neoslovuje, by se učilo jen základ? Zajímavé zamyšlení v blogu psychologa Dalibora Špoka.
- Odklady a nedostačivé předškolní vzdělávání: Každé 5. dítě má v ČR odklad. Aktuálními důvody jsou nejčastěji chybějící základní dovednosti, které dítě nezískalo v rodině či ve školce – nerozvinutá řeč, logopedické vady, nerozvinutá motorika… Řešení kvality a role předškolního vzdělávání je také jedním z témat ministerské Strategie 2020 – přečtěte si, jaká další slabá místa chce MŠMT odstranit a k jakým tématům bude v brzké době organizovat diskuse.
- Je takové terno, že školy řídí obce a kraje? Vrací se diskuse o tom, zda je opravdu přínosem, když školy neřídí přímo MŠMT (od r. 2002 po změně pravomocí obcí a krajů). Přečtěte si aktuální postoje některých škol a odborníků, kteří největší problém spatřují v obtížích s financováním vzdělávání. K tomuto tématu doporučujeme také výtah z aktuální studie Evropské komise, jež uvádí přehled, ve kterých zemích EU významně klesají investice do vzdělávání.
- Jak se vyvíjejí vzdělávací technologie: Jednoduchá infografika ukazující vývoj od první veřejné školy v USA v r. 1635 až po iPady ve školách.
Inspirace z (a do) praxe
- Publikace a videa pro učitele ke čtenářství a výuce o lidských právech: Varianty nabízejí nové materiály pro učitele – téma lidských práv (příběhy, komiksy, videa), výuka čtenářství (dvě nové metodiky).
- Mezinárodní síť inovativních škol: Nadační mezinárodní nezisková organizace Ashoka síťuje inovativní školy po celém světě a nabízí jim zajímavou podporu. Více o programu Changemaker Schools Nework zde.
Akce tohoto a příštího týdne (výběr z EDUkalendáře)
- 9. a 11. 4. Workshopy „Vize vzdělávání“ (Liberec; Plzeň)
- 10. 4. Přednáška s diskusí na téma „Radosti a úskalí domácí školy“ (Praha)
- 10. 4. Diskuse (Ne)přizpůsobivá škola (Praha)
- 15., 16. a 17. 4. Workshopy „Vize vzdělávání“ (Pardubice; Olomouc+Zlín; Brno+Ostrava+Praha)
- 15. a 18. 4. Kulatý stůl záměru projektu Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti (Praha)
Více akcí a podrobnosti ke každé z nich najdete v
EDUkalendáři.