uplatnitelnost na trhu práce, státní maturita, technologie ve škole, standardy předškolního vzdělávání, redukce příspěvkových organizací MŠMT, mladí vědci, druhá verze zákona o VŠ, opatření pro zlepšení výsledků vzdělávání
Středoškoláky čekají přijímačky na VŠ. Průzkum REFLEX 2010 zpracovaný Střediskem vzdělávací politiky PedF UK nabízí zajímavé vodítko k porovnání škol. V kvalitě škol (stupnice 1-7) vede Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT se 6,25 body. Přes šest bodů získala i Matematickofyzikální fakulta UK. Pedagogické fakulty skončily mezi 4 a 5 body. Absolventi učitelství by si obor vybrali znovu ze 70-80 %, obdobně jako na řadě dalších fakult (vymykají se například brněnská práva – 92 %). A to přesto, že o kvalitě učitelů studenti hodně pochybují – budoucí učitelé si myslí, že pouze zhruba 60 % učitelů je kvalitních a obor navíc není moc náročný (náročnost jen zhruba 40 %). Do budoucna by pomohlo sledovat úspěšnost absolventů na trhu práce a také například průměrné platy v jednotlivých oborech. Částečnou odpověď dal virtuální veletrh pracovních příležitostí Jobs.cz – nejhůře se uplatňují absolventi humanitních oborů, nástupní platy jsou průměrně jen mezi 15 a 20 tisíci. Největší slabinou mladých lidí je nízká odolnost vůči stresu a špatné řídicí schopnosti.
Stále více oceňujeme u dětí ve škole i u dospělých v pracovním procesu tvořivý přístup. V Německu provedli (podle rešerší z odborných časopisů) menší srovnání vývoje žáků na prvním stupni studujících na Montessori a běžné základní škole. Zatímco inteligence se rozvíjela u obou skupin stejně, děti z Montessori školy měly rozvinutější právě tvořivost. Firmy zase deklarují – tvořivost ano, improvizaci ale nechceme.
Příští maturitu již možná nebude organizovat CERMAT – ze zákona má vypadnout část, která její organizaci přisuzuje výhradně jemu. Možná i proto, že si ministr s CERMATem čím dál více nerozumí (například je zajímavé podívat se, jak se dají komentovat výsledky stejného auditu o hospodaření CERMATu očima ministra a očima Pavla Zeleného). Ministr Dobeš slibuje i další změny – začátek zkoušek již v dubnu, písemky před ústní zkouškou. A jeho ideálem je do tří let maturita „jednoduchá, elektronická, neadministrativní s povinnou matematikou“. Snad nám ministr brzy sdělí, jak toho chce dosáhnout, i proto, aby nemuseli rektoři univerzit v anketách odpovídat zdrženlivě – „díky, zatím ne“.
Americký výzkum Speak Up s roční periodicitou potvrdil velmi rychlý nástup mobilních zařízení ve škole (typu iPad, smart phones aj.). Podle expertů bude v roce 2019 škola otevřená pro online přístup žáků z domova 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Přes 80 % času věnavého učení zaberou žákům online aktivity. Kdy dorazí tento trend k nám?
Změnilo se za 20 let ve školství vůbec něco k lepšímu? Například to, že „už víme, že máme problém“.
Spolu s návrhem standardů pro předškoláky uveřejnilo MŠMT také desatero pro jejich rodiče. Většina dětí má boty se suchým zipem, přesto by měly umět zavázat tkaničky. Nebo vyřídit vzkaz a rozdělit si úlohy s ostatními. Názory na to, co má předškolák umět, se diskutují na Metodickém portále.
16.-20.5. Týden vědeckých kaváren ve Středočeském kraji
17.5. Univerzita Pardubice – vzdělávací workshop „Jak chránit duševní vlastnictví“ (Pardubice)
19.5. Youthweek 2011 (Týden mládeže, Praha)