bEDUin 39/2011

Co přinesl týden 26.9. – 2.10. 2011

Klíčová témata týdne

celkové výsledky státní maturity, začleňování dětí ze slabého sociokulturního prostředí do běžných škol

Výrok týdne

„V souvislosti se Dnem české státnosti, který jsme 28. září oslavili, mě napadá ještě další věc. Když navštěvuji školy a mluvím s našimi žáky, zaráží mě, jak málo ví o české historii a jak málo se s ní ztotožňují. Abychom mohli
ve světě uspět a byli konkurenceschopní, měli bychom ukázat větší míru národní hrdosti a zdravého sebevědomí. To je jeden
z cílů, na které bych se chtěl zaměřit.“
Z článku J. Dobeše na České škole, 30. 9. 2011

Novinky (výběr ze zajímavých událostí)

• Téměř polovina studentů neuspěla u podzimního kola maturit. Přehled reakcí na tuto událost a její interpretaci Ministerstvem školství přinesla Česká škola. Zbystřit bychom měli u několika výroků ministra Dobeše, v nichž vyvozuje neopodstatněné závěry. Zaujaly nás dva výroky MŠMT: 1) úspěch studentů ve zkoušce z českého jazyka nepotvrzuje hysterické zprávy o nízké úrovni čtenářské gramotnosti studentů (podoba testu z českého jazyka přitom umožňuje testovat jen velmi malou část dovedností žáků, a tak ze získaných výsledků nelze v žádném případě usuzovat na úroveň čtenářské gramotnosti), a 2) rozhodnutí ministerstva, že na školy se špatnými výsledky pošle přísné kontroly, zatímco těm s dobrými výsledky finančně přilepší (ministr zjednodušeně vyvozuje, že špatné výsledky škol jsou především důsledkem nekvalitní výuky, přičemž u maturity propadly hlavně odborné školy a učiliště s maturitou, kde studují mnohdy žáci se špatnými studijními dispozicemi a s různými výchovnými problémy). Podle EDUin je naopak potřeba slabým školám pomoci metodicky i finančně.

 

• Veřejnost se děsí záměru ministerstva zrušit praktické školy vzdělávající těžce postižené žáky a integrovat je do běžných základních škol. Jedná se ovšem o hrubě zkreslenou informaci uveřejněnou v několika médiích, která vyplývá z vládní Strategii boje proti sociálnímu vyloučení na období 2011-2015. Podle strategie budou rušeny pouze školy pro žáky s lehkou mentální retardací, kde často končily i romské děti, jinak běžně vzdělavatelné v základní škole. Základní školy by měly získat veškerou podporu personální i finanční, aby byly schopny tuto situaci zvládnout. Největší úskalí lze očekávat nejspíš v nepřipravenosti pedagogů, kteří nejsou na tak náročnou činnost vyškolení.

 

• Slovenský web poukazuje na jednoduché rovnítko: Jestliže si vzdělávání nebudou všímat voliči, nebudou si ho (doopravdy) všímat ani politici. Jestliže veřejnost nebude více poučena o tom, co je opravdu kvalitní škola, pak se od politiků můžeme dočkat jen povrchních úvah, jak to dokazuje i blog Pavla Eyberta (ODS).

O čem se diskutuje

• Metodický portál: Zrušit speciální školy? Jak je možné, že například v Itálii zrušili speciální školy pro lehce
  mentálně postižené žáky již před 35 lety? A proč si čeští pedagogové myslí, že u nás to nejde?

 

• Jan Sokol v blogu uvažuje na tím, co je hlavním úkolem školy v dnešní době: „První a základní otázka dnešního školství není, co učit, ale jak děti naučit pracovat. Na čem a jak probudit jejich zájem v konkurenci těch zábavných možností televize, internetu a počítačových her, kde se sice možná něco dozvědí, ale pracovat se určitě nenaučí. Dokonce si zvyknou, že stačí kliknout – a už je hotovo. Klik – a zase něco jiného.“ (…)

Akce tohoto týdne (výběr z EDUkalendáře)

• 3.-5. 10. Mezinárodní konference Poradenské dny „Integrace, inkluze a rizika vevzdělávání“ (Seč)
• 6. 10. konference Vzdělávání pro udržitelný rozvoj pro pedagogy základnícha středních škol (Brno)
• 6. 10. konference „Názorné vyučování a škola“ (Praha)