revize RVP ZV, za tělocvik lepší, poslanci za 3 hodiny tělocviku, škrty v rozpočtu vysokých škol
„Spousta věcí už je hotová, ony už existují ve sborovnách, takže tam jde vyloženě jenom o to vytáhnout je a tady tyto lidi, kteří už v podstatě tady tu problematiku mají zpracovánu, zapojit do toho procesu a zaplatit jim tu jejich práci, kterou už odváděli.“ Ladislav Neměc, náměstek ministra školství, k chystané revizi RVP ZV v článku Lidových novin.
Nový Rámcový vzdělávací program (RVP) pro základní vzdělávání bude hotov již v září 2012. Zatím ale nikdo z MŠMT odborné, natož laické veřejnosti srozumitelně a uceleně nepředstavil, v čem by měla revize spočívat a jaké důvody k ní vedly. Zmatené výroky představitelů ministerstva se dozvídáme přes média. Menší výjimku tvoří standardy základního vzdělávání, které mají být údajně součástí upraveného RVP ZV – k nim probíhají veřejné diskuse na Metodickém portále a semináře v krajích. Po roce jsme se v diskusi například konečně dozvěděli, že má jít o minimální evaluační standard. Problém je ovšem nízká účast učitelů v diskusi a téměř absolutní absence dalších odborníků. Veřejnost změnám nerozumí a je odkázaná na média. Vzhledem ke zkušenostem ze zahraničí, kde změny ve státním kurikulu podléhají dlouhé a strukturované veřejné debatě, je nekompetentnost ministerstva tento proces smysluplně řídit zarážející. Situaci komentuje v otevřeném dopise Odborná sekce pro výchovu a vzdělávání Strany zelených.
Zlínský kraj zveřejnil žebříček gymnázií podle výsledků maturitních zkoušek a chystá se to samé udělat s odbornými školami. Zatímco radní si myslí, že se „konečně začala porovnávat kvalita škol“, samotní ředitelé „úspěšných“ škol říkají, že více než o kvalitě učitelů a výuky vypovídají výsledky o tom, jakou úroveň si žáci zvolili a jací žáci na škole studují. Navíc „dokud větší část maturitní zkoušky známkují kantoři v dané škole, jsou nároky na studenty rozdílné“, tvrdí ředitelé.
Testování žáků základních škol i státní maturita by dle přání Josefa Dobeše měly do tří let probíhat online. Z průzkumů ČŠI a Scio však vyplývá, že vyhovující podmínky má pouze třetina škol. Podle ředitel CERMAT ale situace není „tak vážná, vše může být za tři roky jinak“. To jistě, jen by nás zajímal konkrétní akční plán MŠMT, jakými kroky a z jakých zdrojů chce do tří let tuto situaci změnit.
Firmy se pomalu přestávají spoléhat na to, že jim kvalitní pracovníci přijdou ze státních škol, a zakládají svoje vlastní. Přitom žáci nemusejí ani platit školné, naopak ještě získávají prospěchové stipendium.
Proč je soutěž ve škole škodlivá, vysvětluje psycholožka Jana Nováčková v říjnovém zpravodaji SKAV.
“Ak sa školy nezačnú vážne zamýšľať nad svojou budúcnosťou, možno žiadna nebude,” uvažuje Vladimír Burjan . Diskuse na toto téma i zde.
24.-25.10. Partnerství: Exkurze Škola pro udržitelný život (Pardubice)