Národní ekonomická rada vlády zveřejnila svoje doporučení ke vzdělávací politice. Už fakt, že se touto oblastí NERV zabýval, je pozitivní, neboť vláda přiznala oblasti vzdělávání určitou prioritu. Na veřejnost se skrze média však dostaly pouze dílčí informace, např. zda stačí učitelům studovat pouze bakaláře nebo zda učit jen jeden povinný cizí jazyk, což samozřejmě vyvolalo mezi veřejností značnou nevoli. Z našeho pohledu je důležité se na zprávu dívat jako na celek, a pokud by se MŠMT doporučeními jako komplexem řídilo, bylo by to lepší, než realizace dílčích opatření.
Na stránkách VÚP byly uveřejněny doporučené osnovy pro vybrané vzdělávací obory. Ač náměstek ministra školství, L. Němec, v České televizi obhajoval smysluplnost opatření, které dle jeho slov školy vítají, je na místě se ptát na otázky, které do dnešního dne nebyly ze strany MŠMT zodpovězeny.
Je dobře, nebo špatně mít velký počet vysokoškoláků? Názory se různí, O. Šteffl v rozhovoru pro HN upozorňuje na to, že v cizině docházelo k proměně od elitního k univerzálnímu vysokoškolskému vzdělání v průběhu několika desetiletí. Společnost si na proměnu díky tak dlouhému času zvykla. V ČR k této změně došlo během několika let, a tak je diskuse o počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí velmi bouřlivá.
MŠMT oznámilo, že bude pokračovat veřejná debata ke standardům základního vzdělávání. Bude důležité sledovat, zda se bude opravdu jednat o diskusi s širokou veřejností a zda ministerstvo dokáže zvolit konkrétní otázky k debatě.
Na různých fórech a prostřednictvím různých osobností se hovoří o tom, že by se škola měla více snažit nadchnout žáky pro zájem o vědu. Možná by stálo zato rozhlédnout se, jaké aktivity se v tuto chvíli již realizují a inspirovat se jimi. Jedním příkladem může být ukázka dílen pořádaných sdružením Adeto z přístupu M. Londersborougha a M. Hilského. Dalším příkladem mohou být tzv. vědecké kavárny (Science cafe nebo Týden vědeckých kaváren), kde je možnost se setkat se zajímavými vědci, a tak vzbudit v mladých lidech zájem o různé oblasti výzkumu a vědy. Jinou možností může být přímé zapojení žáků do tvorby např. animovaného filmu, jako to dělá D. Martinková v jedné z londýnských škol.
10.3. Pedagogické muzeum JAK – pořad z cyklu Návraty ke kořenům vzdělanosti „J.W.Goethe“ (Praha)
10.3. Člověk v tísni – mezinárodní konference „Globální rozvojové vzdělávání“ (Praha)
11.3. Člověk v tísni – mezinárodní konference „Výuka o komunistické totalitě v Evropě“ (Praha)
11.3. NÚOV – Konference k procesu přiřazování úrovní kvalifikací v ČR k úrovním EQF (Praha)