Klíčová témata měsíce: vládní spor o Ladislava Bátoru, peníze nepedagogickým pracovníkům, výsledky maturit podle krajů, škrty a šetření v rezortu školství
Novinky (výběr ze zajímavých událostí)
Univerzita Karlova byla dle takzvaného šanghajského žebříčku zařazena mezi 1,5 procenta nejlepších světových univerzit. Je to jistě zajímavé srovnání, ale asi nejdůležitější je, jak se na našich univerzitách učí. Podle rektora pražské multikulturní Anglo American University se mají české vysoké školy ještě co učit. Zajímavý pohled ke kvalitě VŠ přináší výzkum publikovaný v prestižním časopisu Science, z kterého vyplývá, že ten, kdo dělá dobrou vědu, lépe učí, a naopak.
Ministr školství neustále opakuje, jak chce zredukovat činnost „malých ministerstev“ a ušetřit na jejich provozu. V některých případech tak opravdu činí (sloučení několika organizací apod.), ale někde se zdá, že se kohoutky naopak roztáčejí. Příkladem může být prezentace projektu NIQUES, neboli Národního systému inspekčního hodnocení vzdělávací soustavy v ČR. Při podrobném pročtení zasvěcenému čtenáři musí jasně dojít, že se jedná o standardní činnost ČŠI, která je však podpořena neuvěřitelnou částkou 300 mil. Kč z evropských fondů.
Do nového školního roku vstoupí 101 tisíc prvňáčků. S nimi se tak v nové roli rodičů ocitne mnoho tisíc dospěláků. Nová životní role s sebou přináší nové výzvy a nároky. Pro hledající rodiče může být inspirací nově vydaná kniha Rodiče vítáni, jejíž podtitul „praktický návod, jak usmířit rodiče a učitele našich dětí“ napoví o obsahu knihy nejvíce. Kniha je součástí nově zaváděné značky Rodiče vítáni, která je založena na větší vzájemné spolupráci a komunikaci rodičů a školy a označuje školy otevřené rodičům.
Je skvělé, když se rodiče při vzdělávání svých dětí chopí vlastní iniciativy, jako třeba paní Slavíková, která ve Francii založila Českou školu bez hranic. Vyřešila tak problém svých dětí, jež měly plnit povinnou školní docházku, ale vzhledem ke svému pobytu v zahraničí bylo nemožné tento požadavek naplňovat. Ač se zdá tento problém jako malicherný, protože se týká jen malého počtu českých občanů, měla by přesto mít ČR vzhledem ke své velikosti zájem udržet mezi dětmi žijícími v cizině vztah k rodnému jazyku a kultuře.
O čem se diskutuje
Zdá se, že se začíná dařit rozvíjet diskusi o tom, jaké školství máme, a popřípadě chceme mít. Příkladem mohou být blogy a komentáře Kam upadlo české školství, popřípadě Úpadek školy.
VÚP zveřejnilo tzv. očekávané výstupy k průřezovým tématům (dále PT). Doplnilo tak rámcový dokument o další doporučené metodické materiály. Na jednu stranu tak reaguje na bezradnost některých škol, jak naložit s PT, na druhou stranu školám nic neříká o tom, jak si mají s novými výstupy poradit ve chvíli, kdy jsou všechny ŠVP dávno napsané. Materiál trpí bohužel i dalšími neduhy, jednotlivá témata jsou zpracována velmi rozdílně.
Inspirace z praxe
Zdá se, že promyšlená práce má svoje úspěchy. Z výzkumu u žáků, kteří prošli vzdělávacím programem o finanční gramotnosti, vyplynulo, že by s penězi naložili odpovědněji než jejich rodiče.
Akce tohoto měsíce (výběr z EDUkalendáře)
5.-7.9. Konference České asociace pedagogického výzkumu (Brno)
7.9. – 13. Schůze školského výboru Poslanecké sněmovny (Praha)
8.-10.9. II. Evropský kongres učitelů francouzštiny (Praha)
8.9. Grundtvig Day 2011, aneb Na vzdělávání není nikdy pozdě! (Praha)