Bohuslav Sedláček: Pozornost dětí je základním prvkem vzdělávání

Koncept všímavosti (mindfulness), který je v řadě zahraničních škol již běžnou součástí vzdělávání, si pomalu hledá cestu i do těch českých. Jednou takovou je vsetínská základní škola v Rokytnici, kde se tomuto konceptu systematicky věnuji.

Všímavost znamená bdělou pozornost, uvědomování si přítomného okamžiku nebo též přivedení pozornosti do současné chvíle. Psychologové Matthew Kilingswoth a Dan Gilbert z Harvardské univerzity ve svém výzkumu z roku 2010 dokazuí , že čtyřicet sedm procent veškerého času se naše mysl toulá. Toulá se i mysl žáků. Práce učitele však předpokládá žákovu pozornost.

My učitelé očekáváme od dětí, že budou dávat pozor, že se budou soustředit, ale obvykle je to neučíme. Je potřeba si však uvědomit, že právě pozornost je základním prvkem vzdělávání a je třeba ji u dětí systematicky kultivovat, zejména v dnešní době reklam, tabletů, sociálních sítí, počítačových her a chytrých mobilních telefonů, které pozornost nejen dětí neustále narušují a odvádějí.  Všímavost je koncept, který učí s pozorností zacházet. Jde o rozvíjení přirozené dovednosti, kterou je možné trénovat, dovednosti, která vedle zmíněné kultivace pozornosti, učí též, jak se vyrovnávat s emocemi a stresem.

Dle lektorky mindfulness Moniky Stehlíkové je možností pro takový trénink pozornosti celá řada. Jednou ze základních technik je pozornost k dechu. Další technikou je „procházení těla“, během níž se děti učí vnímat, co se děje v jejich těle právě teď a zjišťují, že je možné pozornost po těle přesouvat. Děti se tak učí vnímat sebe samotné.  Oblíbenou technikou je naslouchání zvukům. Děti napínají uši a snaží se uslyšet co nejvíce různých zvuků, včetně těch, které běžně nevnímáme.  Pak se předhání v tom, aby vám sdělily, čeho všeho si všimly a co zajímavého slyšely, ať už to bude zpěv ptáků, šum větru, vzdálený zvuk motoru nebo tikot hodin. Princip techniky je stejný jako u předešlých – rozvoj všímavosti a pozornosti, ale zároveň odvedení pozornosti od hodnotícího, posuzujícího a analyzujícího systému mozku, čímž u dětí zabráníme přepjetí, únavě a přetížení. Je možné však využít i řady jiných metod, které jsou pohybové a dynamičtější. Je třeba volit takové způsoby, které odpovídají věku dětí a momentální situaci. Oblíbenou aktivitou je špageta, kdy se třeba za doprovodu hudby děti učí rozlišovat mezi stavem klidu a pohybu.

Ač by nás hledání kořenů všímavosti zavedlo k východním filosofiím a tradicím, jde dnes o přístup založený na vědeckém zkoumání, který sahá do 70. let minulého století k výzkumům Jona Kabata- Zinna. Ten v roce 1979 otevřel Centrum všímavosti (Center for Mindfulness) na lékařské fakultě univerzity v Massachusetts a založil tak první terapeutický program založený na všímavosti, dnes známý jako Mindfulness-based stress reduction. Provedené studie přinesly slibné výsledky a vzbudily zájem o další vědecké zkoumání. Dnes je všímavost součástí vzdělávání v různých profesích od lékařů až po vojáky, policisty a učitele.

Učitelství je psychicky velmi náročná profese a zejména ze zahraničních zdrojů vyplývá, že všímavost může být velmi užitečná nejen pro žáky, ale i pro samotné učitele. V České republice jde v oblasti vzdělávání doslova o novinku, což se ukázalo i v případě, když jsme hledali lektora, který by nabízel školení pro učitele akreditované MŠMT. Našli jsme jediného, Moniku Stehlíkovou, se kterou jsme navázali spolupráci nejen v oblasti školení učitelů, ale též kurzu rozvoje všímavosti a pozornosti u dětí. Máme za sebou kurz v 6. B, který se u dětí setkal s velkým ohlasem a zájmem. Jsme též rádi za finanční podporu, kterou nám poskytnul Nadační fond pro rozvoj plného vědomí.