Co přinesl týden 2.10. – 8.10. 2017
Témata týdne: Jak reformovat školství: Dlouhý horizont dopadu a nezávislost. Mezinárodní konference o inovacích ve vzdělávání, která proběhla ve čtvrtek 5. 10., zdůraznila dle reportáže Deník.cz často opakovaná fakta, že vzdělávání připravuje současnou mladou generaci na těžko předpověditelný svět. Jedním z řešení by měla být větší autonomie škol a tedy možnost přizpůsobit se měnícím se podmínkám, nikoliv direktivní řízení státem. Duální vzdělávání v Moravskoslezském kraji. Moravskoslezská regionální pobočka Svazu průmyslu se s některými zapojenými firmami blíží k realizaci pilotního projektu duálního vzdělávání, jenž stojí na zapojení žáků učilišť a středních odborných škol přímo do firemního provozu (iDNES.cz). Zlepšení v matematice, čtení i psaní díky hudbě. Britská škola Feversham Primary Academy v anglickém Bradfordu dosáhla obdivuhodných pokroků v základních gramotnostech díky navýšení hodin hudební výchovy, vyučované dle metody vyvinuté na British Kodály Academy. Škola je v oblasti osídlené z velké části imigranty (Bigthink.com). Deficit vysokého školství v ČR je 8 až 9 miliard. Zpráva ze zasedání České konference rektorů (E15).
Výrok týdne: „Výzvou je přesvědčit veřejné mínění, rodiče, studenty a učitele, že pestrost, autonomie a experiment neohrožují rovný přístup ke vzdělání.” Článek v The Economist popisuje nelehkou snahu nové francouzské vlády o reformu vzdělávacího systému, v němž zejména velké procento dětí z chudých rodin nedosahuje potřebného vzdělání. K francouzskému systému se často odkazuje současný ministr školství Stanislav Štech.
Novinky:
EDUin pokračuje v hodnocení pasáží věnovaných vzdělávání v programech politických stran před nadcházejícími sněmovními volbami. Sympatické na programu TOP 09 je umístění vzdělávání na prvním místě, upozornění na potřebu zvýšit investice do vzdělávacího systému, byť navrhovaných 30 mld. Kč stále nedorovná průměr OECD. Podstatné je posílení ředitelů škol, důraz na digitální gramotnost, občanské vzdělávání a angličtinu. Program též obsahuje zmínku o fyzické a psychické odolnosti. Za současné situace lze jako negativní vnímat snahu prosazovat školné na VŠ (program TOP09). Otevřenost světu, Národní program vzdělávání a v prvé řadě role učitelů a ředitelů ve školách patří mezi přednosti hesel KDU-ČSL. Program ale není příliš prioritizovaný, stejně jako u ostatních chybí know-how a obsahuje i populistickou pasáž o „odmítnutí multikulturalismu“, případně pochyby vzbuzující návrh na předmět „příprava na praktický život“ (program KDU-ČSL). Krajně populistická, protievropská strana SPD Tomia Okamury překvapivě jasně požaduje navýšení investic do vzdělávání na 6 % HDP. V řadě případů vychází z objektivně popsaných problémů českých škol (postavení učitelů, rozdíly ve financování dle krajů, nekoncepčnost), nicméně svérázné závěry o tom, jak české vzdělávání ničí vliv EU, jak je ze škol programově relativizován vztah mezi mužem a ženou nebo o škodlivosti většího počtu maturantů pro „stát“ ukazují na bizarnost celého politického projektu (program SPD). Piráti by chtěli ve školství podporovat koncept otevřeného vzdělávání (v souladu s otevřeností a svobodou internetu), dále by prosazovali zvýšení investic do vzdělávání, jazykové vzdělávání a pestrost uvnitř vzdělávacího systému. Program je ale relativně chudý a neobsahuje žádnou známku znalosti toho, jak takové záměry prosadit (program Pirátů). Předvolební debatu zástupců politických stran v podobě kulatého stolu uspořádal EDUin se SKAV. Tisková zpráva připomněla třetí pilíř strategického dokumentu ke vzdělávací politice na další čtyři roky Vzdělávání přede-vším: Potřebu koncepce. V MF Dnes vyšla glosa Boba Kartouse, ve které poukazuje zejména na heslovitost programů a neschopnost stran sdělit, jak chtějí dosáhnout uvedených slibů.
Časopis Forbes společně s Aspen Institute Central Europe uspořádali za přímého přenosu České televize třetí výroční konferenci na téma situace ČR z hlediska tří oblastí (vzdělávání, kvalita života a konkurenceschopnost). Garantem pro oblast vzdělávání byl stejně jako loni Bob Kartous z EDUin. V prezentaci poukázal zejména na to, že ČR varovně a dlouhodobě podhodnocuje investice do celého vzdělávacího systému, v době, kdy český trh práce musí čelit masivní robotizaci, ve společnosti se prohlubuje krize důvěry v demokracii a rostou socioekonomické rozdíly, zejména mezi regiony. Jako nutnost zdůraznil minimálně dorovnání investic vůči HDP na úroveň průměru OECD, posílení role ředitelů jako pedagogických manažerů, transformaci středního stupně vzdělávání či důraz na vliv vzdělávacího systému při reprodukci demokracie. Reportáž z konference přináší Forbes. Prezentace k oblasti vzdělávání je k dispozici na webu Aspen Institute Central Europe. Text vysvětlující prezentaci zveřejnil EDUin.
V rámci sympozia Czech Foreign Policy proběhla ve středu 4. 10. panelová diskuse na téma Post-Factual Leaders and Media. Diskuse s mezinárodním obsazením se zaobírala otázkou, jakou roli hrají média a političtí lídři v době, která je často označována jako postfaktická. Účastníci se shodli na tom, že manipulace a tzv. fake news nejsou fenoménem současnosti, že patří k médiím, nicméně distribuce informací prostřednictvím nových technologií fragmentarizuje sociální realitu. Několikrát zazněl požadavek na to, že je nutné bránit se proti vlivu manipulace prostřednictvím vzdělávání. Bob Kartous upozornil na to, že očekávat od vzdělávacího systému rychlou reakci je naivní, neboť učitelé nejsou k takovému vzdělávání připraveni. Totéž bylo součástí nedávné diskuse v Pražském kreativním centru na téma hoaxů a dezinformací, shoda podobná. Reforma RVP přitom počítá s tím, že tzv. průřezová témata, mezi něž patří i mediální výchova, se „rozpustí“ v předmětech. Proti vlivu manipulací, které okupují internet, se snaží působit projekt Zvolsi.info nebo Týdny mediálního vzdělávání, na jehož webu jsou k dispozici materiály a tipy do výuky. Na toto téma proběhne v rámci Týdnů mediálního vzdělávání 18. 10. 2017 konference.
Rodiče vnímají školu jako službu a sebe jako zákazníky, jejichž spokojenost má naplnit. Došlo k přesunu důvěry ze strany pedagoga na dítě. Nejčastější konflikt avizují učitelky z MŠ. Negativní dopad na děti, které se ocitají v pozici předmětu sporu. Tolik v článku, který ukazuje zejména těžkou roli učitelů na iDNES.cz. Na webu Rodiče vítáni byl nedávno zveřejněn článek, který dává rodičům tipy k tomu, aby dokázali lépe rozeznat školy, které respektují děti: koncepce školního řádu, pravidla ve třídách, možnost vyjádření názoru, otevřenost. O potřebě kontaktu s rodiči a jejich podílu na řešení problémů mluví v rozhovoru s Lucií Fialovou vítězka nultého ročníku Global Teacher Prize v ČR Jana Kopecká ze ZŠ Kunratice. Nárůst nespokojenosti rodičů s veřejným školstvím byl jednou z klíčových otázek výše zmiňovaného Kulatého stolu SKAV a EDUin s politiky stran kandidujících do sněmovny ve volbách 2017 (HN).
Inspirace z (a do) praxe:
Výběr z EDUkalendáře: