Sdílet článek
v dnešním bEDUinu se věnujeme těmto tématům:
6. 1. – 12. 1.
Kapacity středních škol a jak změnit přijímačky k lepšímu
Robert Plaga znovu ministrem školství?
České školství a hloupnutí kvůli umělé inteligenci
Pavel Trejbal 13. 1. 2025
v dnešním bEDUinu se věnujeme těmto tématům:
6. 1. – 12. 1.
Kapacity středních škol a jak změnit přijímačky k lepšímu
Robert Plaga znovu ministrem školství?
České školství a hloupnutí kvůli umělé inteligenci
Týden stručně
Termín přihlašování na střední školy se nezadržitelně blíží, elektronickou přihlášku mohou žáci podávat od 1. do 20. února. Minulý rok se kromě komplikací se spuštěním elektronického přihlašování nesl v duchu zklamání. Mnoho žáků se kvůli nedostatečným kapacitám a nepřipravenosti českého školství na silné populační ročníky nedostalo na svou vysněnou školu, řada z nich se na střední nedostala vůbec. I letos může žáky a jejich rodiče čekat zklamání, říká v rozhovoru pro Deník analytička EDUinu Nikola Šrámková. „Obávám se, že i v roce 2025 budeme řešit nedostatek kapacit na atraktivní obory. Žáci mají zájem především o maturitní obory, avšak jejich nabízené kapacity nestačí pro všechny deváťáky. Převis je u všeobecného vzdělávání znatelný. Bohužel některé kraje na tuto poptávku nechtějí reagovat a budou dál plýtvat talenty svých žáků,” odpovídá. Ve Studiu 6 ČT24 dodává, že současný systém přijímaček potřebuje komplexní změnu. Se stresem a zvýšením vypovídající hodnoty výsledků by pomohla zejména možnost psát přijímačky ve známém prostředí své školy. Deváťákům a rodičům doporučuje k přípravě zhlédnout šestidílný seriál Jak (si) vybrat střední školu od ČT edu.
Česku se dlouhodobě nedaří snížit počet odkladů, který dle dat ČŠI osciluje mezi 20 a 25 %. Jde o nejvyšší číslo v Evropě a nese s sebou řadu problémů. Podle studie PAQ research škodí jak dětem, které zbytečně zůstávají před prahem základek, tak státu, který kvůli pozdějšímu vstupu „odkládajících“ na pracovní trh přichází o 2 až 3 miliardy korun ročně. Změnu má přinést návrh, který podepsali zástupci všech politických stran a který momentálně čeká na projednání ve Sněmovně. Odklad by měl být nově podmíněn konkrétní diagnózou od odborného lékaře či klinického psychologa.
Přinášíme stručný přehled změn a novinek, které české školství čekají v novém roce 2025. MŠMT navyšuje pedagogickým pracovníkům od nového roku tarifní platy; i letos na jaře budou přijímací zkoušky na střední školy budit výrazné emoce; mateřské a základní školy mohou od září najet na nové RVP. Čeká se na novelu školského zákona a výsledek podzimních voleb do Sněmovny. Více čtěte na EDUin.cz.
Ačkoliv hlavním bodem nově schválené Koncepce přípravy občanů k obraně státu na období 2025 až 2030 je rozšíření přípravy civilní obrany i mimo školní prostředí, změny se dotknou i samotných škol. Momentálně Armáda ČR navštěvuje jen školy, které o to projeví zájem. Důraz na výuku k bezpečnosti se má promítnout do nových vzdělávacích programů škol a dle slov garantky pro oblast zdraví a bezpečnosti NPI Evy Marádové má doprovázet žáky a studenty všechna školní léta.
Z dat výroční zprávy ČŠI vyplývá, že zatímco na základkách se daří učitelům vést žáky k menší míře slepého biflování, tak na středních odborných školách tato snaha stagnuje. Na gymnáziích inspekce zaznamenala dokonce nárůst výkladového stylu učení o 15 %. Frontální výuka typu „já mluvím, vy píšete“ je přitom devastující pro kreativní rozvoj studentů. „Učivo je pouze nosič. Většinu si ho pravděpodobně po letech nebudeme pamatovat, ale naučíme se díky němu užitečné dovednosti, které pak v životě zúročíme,“ vysvětluje programový ředitel EDUinu Miroslav Hřebecký.
Školská rada je orgán, který musí mít ze zákona každá škola a který má poměrně rozsáhlé pravomoci. Může odvolat ředitele, schvaluje školní řád a celkově promlouvá do strategie řízení školy. Momentálně se každá rada skládá z rodičů (zástupců nezletilých žáků), studentů starších 18 let, učitelů a zřizovatelů. MŠMT chce snížit věkovou hranici participace žáků na 15 let. Celkově by jim náležela třetina křesel v radě. Zatímco zástupci žáků a studentů by změnu uvítali, prezidentka Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová je proti.
Někteří žáci mohou už v lednu domů přinést vysvědčení bez známek. Učitelé mají od začátku školního roku možnost je hodnotit na základě předem stanovených cílů. Dozví se, zda si je zatím neosvojili, částečně osvojili či úspěšně osvojili. Cíle vychází z předpisů pro daný ročník. Podle předsedkyně spolku Učitelská platforma Petry Mazancové (TOP 09) může kriteriální hodnocení pomoci sledovat pokrok v učení žákům i jejich rodičům.
Jan Jiterský neskrývá zklamání z revize RVP, na které se chtěl sám podílet. Myslí si ale, že se nedokonalosti nového kurikula dají opravit ve fázi ověřování a že by byla velká škoda celou změnu zahodit. V rozhovoru se rozpovídal i o své neortodoxní profesní dráze, která ho přes působení v divadlech a zájem o kuchařské řemeslo dovedla k řízení škol.
Jana posílila tým Klubu zřizovatelů, kde působí jako manažerka. Pavel nastupuje jako zástupce vedoucího komunikace a editor webu. Věnuje se mimo jiné i psaní týdeníku bEDUin. Jakékoliv náměty a reakce tak směřujte na adresu pavel.trejbal@eduin.cz, budeme za ně moc rádi. Více najdete na webu.
Výrok týdne
„S Karlem Havlíčkem jsme se nejprve dohodli na tom, že bych mohl napsat nějaké věci do programu. A zároveň tam samozřejmě padlo i to, že by o mě hnutí ANO mělo zájem. Což mě v první chvíli překvapilo, ale dnes to vážně zvažuji. Abych do toho šel, je pro mě klíčové, aby program hnutí ANO navazoval na strategii vzdělávací politiky do roku 2030, kterou jsem na ministerstvu dělal,“ více zde:
vysvětluje bývalý ministr školství Robert v Plaga pro Seznam Zprávy
Rozhovor
Nové kurikulum ještě nevešlo v platnost, ale podle Ondřeje Šteffla, majitele společnosti Scio a poradce bývalých ministrů školství, je už zoufale zastaralé. Do hry vstoupila umělá inteligence a rozmetala již rozdané karty. Vedle proměny kurikula jsme mluvili i o vzdělávacích nerovnostech a jak by bylo možné je řešit. „Školám by stát mohl udělovat různou míru autonomie, podle toho, jak si vedou. Ty, které by se kvalifikovaly, by si mohly dělat, co chtějí, jiné by měly vše nalinkované,“ zamýšlí se Šteffl, jehož firma vlastní i síť škol.
V jednom svém nedávném komentáři jste napsal, že jsme při revizi RVP promarnili šanci udělat z Česka laboratoř inovací. Řekla bych, že práce na RVP byla právě takovou laboratoří inovací. Z výsledku jsme rozpačití. Není to moc nabubřelá představa?
To byl spíš takový bonmot. Spolu s Cimrmanem bych řekl, že jsme průkopníky slepých uliček. Hlavní myšlenka toho článku byla, že teď opravdu není dobrá doba na revizi RVP. Jsme v nejstrmější části křivky změn a dělat závazný plán pro budoucích deset let nedává smysl.
Vznikající kurikulum pro vás není dost moderní?
Že není dost moderní, je slabé slovo. Podle mě je zcela mimo dobu. Lidé obecně strašně podceňují to, co s námi udělá umělá inteligence. I kdyby už nijak nepokročila – ale ona se vyvíjí obrovskou rychlostí – i tak převrátí trh práce, vztahy mezi lidmi, kulturu i další věci vzhůru nohama. Jsme na samém začátku, většina lidí zatím AI nepoužívá nebo nevidí všechny možnosti, které nabízí. Včetně mě. Ale to se mění každým dnem.
Skočili jsme rovnýma nohama do druhého velkého tématu, ke kterému se v poslední době často vyjadřujete s apelem, abychom nepodcenili přípravu na věk AI.
Vrátím se k RVP, to nebyl odskok k umělé inteligenci, nebo přesněji: ty dvě věci spolu těsně souvisí. Každé kurikulum, tedy i to, které se teď chystá, má připravit děti na svět, jaký bude, nikoli na svět, jaký je. A v této chvíli absolutně nevíme, jak ten svět bude vypadat. Jen víme, že bude úplně jiný. Jediná konstanta je změna a navrhované kurikulum je s ohledem na bleskurychlý vývoj zejména umělé inteligence přípravou na minulost.
Celý rozhovor najdete webu EDUinu.
Z edukalendáře