Byla oficiálně zahájena příprava Strategie vzdělávání do roku 2030, bude navazovat na minulou

Co přinesl týden 25. 2. – 3. 3. 2019

Krátce:

• Maturity a přijímačky by měly nabídnout férovější hodnocení žáků. Takzvané high-stakes testy stále silně reprodukují existující nerovnosti. Děje se tak kvůli úzkému zaměření na jazyky a matematiku. EDUin doporučuje sledovat celkový vývoj dítěte, jeho motivaci a adekvátně tomu uzpůsobit hodnotící nástroje. Tématu se věnuje také článek v Respektu Fokus.
• Bez práce jsou nejvíc vyučení, mají omezené možnosti. Přestože si firmy v současnosti často stěžují na nedostatek řemeslníků a absolventů učebních oborů, mezi nezaměstnanými jsou i v době ekonomického růstu nejčastěji právě vyučení (infoabsolvent.cz). Podle ekonoma Daniela Münicha to souvisí s kvalitou učilišť a omezenými možnostmi po vyučení (České noviny).
• Hodnocení maturitních slohů se vrátí na školy, maturita z matematiky se posune. Ministr Plaga předloží změnu zákona, která sjednotí zavedení povinné maturity z matematiky na školní rok 2021/22. Také pokračuje v přípravách mistrovské zkoušky (Aktuálně.cz).
• Hlasujte pro inovativní projekt ve vzdělávání, který obdrží cenu EDUína. Porota vybrala devět nominovaných a do 24. března je otevřené hlasování veřejnosti. Ohodnoťte nejlepší odpovědi na vzdělávací výzvy současnosti a pomozte vybrat ty nejlepší.
• Kritici inkluze se nebojí lhát a uvádět nepřesnosti. Bob Kartous ve svém komentáři pro MF Dnes reaguje na tvrzení aktivisty Radka Sarköziho, který kritizoval změny v zákoně nebo neadekvátní péči o děti se speciálními potřebami.
• Dokument Tomáše Škrdlanta pro Českou televizi o inkluzi v českých školách. Podívejte se na trailer. Vysílat se bude 5. a 6. března na ČT2.

Výrok týdne:

„Paní na úřadě, kde jsme změnu dělali, bylo hned jasné, o co jde. Říkala, že pokud je to kvůli škole, tak nemusím přehlašovat sebe, ale stačí jen dítě. Nic dalšího jsme měnit nemuseli a hned po zápisu jsme svoje dítě přihlásili zase zpátky domů, škola to dál nijak neřeší.“ Rodiče vítáni popisují rozšiřující se fenomén spádové turistiky pomocí zpovědi jedné z maminek, která chtěla své dceři „pojistit“ místo na vyhlášené základní škole.

V souvislostech:  

• BYLA OFICIÁLNĚ ZAHÁJENA PŘÍPRAVA STRATEGIE 2030, BUDE NAVAZOVAT NA MINULOU

V Národní technické knihovně se konala úvodní konference ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2030 (MŠMT), na níž se sešli všichni důležití aktéři ve vzdělávací politice. Cílem bylo zahájit a představit její přípravu jako základního strategického dokumentu, jehož účelem je definice vize, priorit, cílů a opatření pro oblast vzdělávacího systému a vzdělávací politiky v ČR. Tímto prostřednictvím mělo také dojít k otevření veřejné a odborné debaty o vizích a cílech vzdělávací politiky v Česku a cestách k jejich naplnění.

„Ve školství panuje poměrně silná nedůvěra. Kraje jako zřizovatelé ji chovají vůči ministerstvu, je tu nedůvěra žáků, zda vzdělávání dává smysl, zda jsou na správné vzdělávací dráze, nedůvěra ředitelů, zda se za ně postaví zřizovatel, nebo nedůvěra učitelů, zda se za ně postaví ředitelé. Je to společný jmenovatel současného světa, který je charakteristický svým dynamickým vývojem. Světa, který je jiný, než jaký jsme znali,“ řekl na úvod ministr školství Robert Plaga (Facebook). Podle něj je úlohou nové strategie a potažmo ministerstva školství navrátit ztracenou důvěru. V tom se shoduje s Arnoštem Veselým z Fakulty sociálních věd UK, který vede expertní skupinu (MŠMT), jež má přípravu strategie na starost.

„Víme, že se zvyšuje počet soukromých škol. Mnoho rodičů začíná volit soukromé školy. My bychom byli určitě rádi, aby to nebyl trend, ve kterém se bude dál pokračovat, a zároveň chceme, aby veřejnost měla důvěru k veřejnému školství, aby byly všechny školy stejně kvalitní nebo v maximální možné míře kvalitní, aby dokázaly uplatnit potenciál každého žáka,“ uvedl Veselý na okraj zahájení konference (České noviny). Strategie 2030 nemá přinášet převratné změny, nicméně má omezovat negativní jevy existující v současnosti. Zatím se hovoří o podpoře učitelů, kvalitního řízení škol a snižování nerovností v přístupu ke vzdělávání. Připomeňme však, že předchozí Strategie 2020 si kladla za cíl tři velmi podobné priority (MŠMT): snižování nerovnosti ve vzdělávání, podpora kvalitní výuky a učitele a odpovědné a efektivní řízení vzdělávacího systému. Její naplnění se ale spíše nedařilo (eduin.cz).

Větší naději by mohl přinést koncepční přístup, který ministr ve svém úvodním projevu obhajoval. „Debata musí být propojená,“ uvedl Plaga, „abychom věděli, kdo má být naším absolventem.“ Proto chce v rámci strategie pod jednou střechou spojit to, „co má být učeno“ – neboli revizi rámcových vzdělávacích programů, která aktuálně probíhá – a způsob, „jakým to budeme ověřovat.“ Ministr vysvětlil, že má na mysli jednotné přijímačky na střední školy a státní maturity. Právě na nebezpečí paralelních a nepropojených změn upozorňoval minulý měsíc EDUin. Veškeré obsahové a koncepční změny zůstanou poloviční, nedojde-li k patřičným úpravám high-stakes testů, na nichž dnes školy často zakládají svou výuku v posledních ročnících.

Přestože nikdo chystané strategii zatím nechce přisuzovat revoluční charakter, revize rámcových vzdělávacích programů (RVP), která by měla být její součástí, je značně významná. Poprvé od zavedení RVP v roce 2004 totiž dochází k inventuře obsahu učiva, jeho struktury, hodinové dotace, ba dokonce k diskusím o změnách v zákoně. Ten totiž předpokládá, že nad RVP bude ještě jako střešní deklarace Národní program vzdělávání. Ten ovšem i po 15 letech stále neexistuje a nejspíš ani nevznikne. Plaga totiž zvažuje jeho vyškrtnutí (iDnes). Obdobně podstatné jsou i změny v high-stakes zkouškách, nad nimiž aktuálně diskutuje odborná veřejnost, školní inspekce a ministerstvo. Podle konferenčních závěrů by ale konečné slovo měla mít expertní skupina připravující Strategii 2030.

EDUin se českému školství věnoval v plné šíři v rámci svého pravidelného Auditu vzdělávacího systému. V Auditu se upozorňuje především na nízké investice do vzdělávání, ať už jde o učitelské platy nebo školní personál (nedostatek speciálních pedagogů, psychologů, asistentů). Mimo to požaduje jasné kroky, které sníží selektivitu a nerovnosti v systému. Ty po desetiletí umocňují vzdělaností a sociální reprodukci mezi generacemi z rodičů na děti. Ostatně, právě o klíčových a zejména měřitelných krocích by se měla vést důležitá část debaty. Nezávislý audit předchozí Strategii 2020 totiž vyčítá, že byla příliš deklaratorní a obsahovala nedostatečné indikátory, které by nabízely její průběžné splňování, resp. vyhodnocování.

Ministr Plaga rovněž přislíbil, že chce stmelit pohledy všech aktérů ve vzdělávání právě pod novou strategií, a proto bude usilovat o konsensus mimo jiné otevřením výstupů expertní skupiny. Některé by podle veřejně dostupných informací měly spatřit světlo světa již během příštích měsíců. Samotné schválení strategie vládou má proběhnout v polovině následujícího roku.

Inspirace z (a do) praxe: 

• Reflektivní karty. Tři sady karet pomůžou v různých situacích skupinově zhodnotit proces učení i vlastní emoce
• Letní žurnalistická škola (18. – 24. 8.). Týdenní kurz pro studenty SŠ a VŠ za účasti odborníků ze světa médií
• Kulatý stůl SKAV a EDUin: Proč se zabývat duševním zdravím dětí ve školách? (8. 3.).Zástupci z řad klinické praxe, škol, žáků, ministerstva nebo inspekce budou hovořit o duševním zdraví dětí i učitelů

Výběr z EDUkalendáře: 

• 8. 3., 8.30, Praha, konference Vzdělávání pro život
• 8. 3., 13.00, Praha, WikiGap 2019
• 12. 3., 17.00, EDUpoint Praha, Akvárium – Role školy vs. Role rodiny: Kdo má odpovědnost za vzdělávání dětí?