Co přinesl týden 9. 12. – 15. 12. 2019
Krátce:
Výrok týdne: „Čeští školáci chodí ze všech v zemí OECD nejméně rádi do školy, matematika je pro většinu z nich strašákem. Školy se stále potýkající s přetrvávající neefektivní frontální výukou. Hejného metoda je výukový program, který mění paradigma přístupu k matematice, preferuje samostatné a logické uvažování nad memorováním a slepým uplatňováním naučených algoritmů.“ Mirek Hřebecký, programový ředitel EDUin, vysvětluje, proč Hejného metoda výuky matematiky získala cenu superEDUína za mimořádné inovace ve vzdělávání (Rodiče vítáni).
V souvislostech:
Pro konkurenceschopnost ekonomiky jsou nejdůležitější lidské zdroje. Významným faktorem přitom je, aby na trh práce vstupovali lidé s kvalifikacemi, které odpovídají požadavkům zaměstnavatelů, aby byli pro firmy co nejlépe uplatnitelní. Rychlý vývoj technologií, změny v dělbě práce, vývoj nových druhů zboží i služeb, globalizace a s ní související přesuny jednotlivých výrob i celých odvětví mezi státy i kontinenty, to vše způsobuje, že dříve získané znalosti je třeba neustále rozvíjet a doplňovat. Teprve tak se vytváří a udržuje kvalifikace člověka potřebná pro uplatnění na trhu práce a postup po kariérové dráze. Strategie celoživotního učení ČR (MŠMT) je hlavním dokumentem, který v ekonomické, pracovní a sociální oblasti určuje, jak podpořit doplňování kompetencí obyvatelstva, a tak podpořit ekonomický růst. Jak se to ale daří naplňovat?
SKAV a EDUin uspořádali v prosinci panelovou diskusi Má u nás celoživotní vzdělávání na růžích ustláno? (záznam si můžete přehrát na našem YouTube kanále), kde diskutovali zástupci ministerstva školství, Centra občanského vzdělávání, Expertní komory kariérového poradenství, EPALE, odborů a Svazu průmyslu. Hlavní téma – celoživotní učení – se rozpadlo do tří důležitých rovin: Národní soustavy kvalifikací, Strategie vzdělávací politiky ČR 2030+ a kariérového poradenství ve školách. Celoživotní učení, do kterého spadá i učení dospělých, je ovšem podstatně důležitější než jen jako nástroj pro ekonomickou stabilitu či růst (EDTECH KISK), přestože v profesním životě hraje i jinou roli, jako je prevence syndromu vyhoření (MUNI). Celoživotní učení je, kromě ekonomických aspektů, důležité i k udržování duševního zdraví.
Národní soustava kvalifikací (NSK) poskytuje informace o profesních kvalifikacích, které jsou k dnešku schválené a uplatnitelné na pracovním trhu v ČR, a připravuje kvalifikační a hodnotící standardy k jednotlivým kvalifikacím. Hlavním cílem bylo poskytnout zaměstnavatelům možnost ověřit si skrze kvalifikace poskytované autorizovanými osobami kompetence svých (případných) zaměstnanců a současně umožnit občanům a zaměstnancům prokázat svoje kompetence v profesích, které nejsou zákonem regulované. Jedná se tak například o lektora dalšího vzdělávání, což je profese, jejíž nároky nejsou jinde upraveny, a pro svou oblíbenost je tak nejvyhledávanější v portálu NSK, informovala ředitelka odboru dalšího vzdělávání MŠMT Klára Bezděková. Panelisté na debatě, především pak zástupci z pracovní sféry, si ovšem stěžovali na rigidnost přidávání kvalifikací. „Nové profese vznikají nyní v řádu týdnů, ale jejich začlenění do NSK trvá zhruba rok,“ řekl Miloš Rathouský za Svazu průmyslu a dopravy. Podle Rathouského je v procesech NSK zapojeno více aktérů, než je potřeba, a někdy překračují své vymezené pravomoci (jako např. MPSV při hodnocení smyslu vzniku určitých kvalifikací), čímž ztěžují celý proces. Z úst Ondřeje Horáka z Centra občanského vzdělávání zaznělo, že celoživotnímu vzdělávání a jeho uznání v rámci NSK by prospělo lepší propojení formálního a neformálního vzdělávání.
Nedávno zveřejněný dokument Hlavní směry vzdělávací politiky do roku 2030+, který je základem pro budoucí strategii ministerstva, se překvapivě celoživotnímu vzdělávání věnuje jen okrajově. Dokument uvádí, že v ČR je dle Eurostatu dlouhodobě nízká participace obyvatel v dalším vzdělávání a je třeba se tím zabývat, protože české hospodářství je výrobně orientované, a bude tedy významně zasaženo technologickými změnami. Přestože je podle autorů „výzvou vznik a rozvoj komplexního a prostupného systému celoživotního učení zasazeného do evropského kontextu“, v konkrétních doporučeních chybí návrh na vybudování takového systému. Zato se doporučuje uznávat více neformální vzdělání v rámci toho formálního (např. uznáváním digitálních odznaků či absolvovaných on-line kurzů a přednášek typu Khanova škola, MOOC apod.) či zvyšovat motivaci dospělých k celoživotnímu vzdělávání, přičemž mají svou roli sehrát knihovny nebo střediska volného času jako instituce pro další vzdělávání.
Podle Rathouského by bylo dobré, aby stát propojil prostředky pro rekvalifikace (APZ) a NSK tak, že zaměstnanec před propuštěním může dostat možnost rekvalifikovat se pro jinou pozici. Ministerstvo zase plánuje propojení NSK s projektem Kompas realizovaným MPSV, který sleduje, jaké profese bude ekonomika pravděpodobně poptávat. Důležitou součástí NSK je také povědomí o kvalifikacích mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, což je společný zájem MŠMT a odborů, které plánují osvětovou kampaň. Přesto je kariérní poradenství vnímáno jako popelka školství – ačkoli školy kariérní poradenství poskytují, podle Evy Kavkové z EKS jde o stále druhořadou pozici a žákům často nepřináší kvalitní podporu době, kdy se rozhodují o své kariéře.
Inspirace z (a do) praxe:
Výběr z EDUkalendáře: