Centralizace maturit nic nezmění. Jen bude rok od roku dávat menší smysl

Vážně někdo věří, že stále utaženější zkouška připraví studenty na nepředvídatelně se měnící svět?

Ministerstvo školství právě připravuje změnu předpisů, které chtějí dostat další kus státní maturity pod centrální kontrolu. Od jara 2019 má být ve dvou etapách zavedena povinná maturita z matematiky. V maturitě z češtiny je navržen například jednotný seznam děl, z něhož smějí učitelé žáky zkoušet, a na jaro 2017 se pak připravuje návrat k centrálnímu hodnocení slohů.

Zajímavý je spor, který o změny vedou dvě skupiny aktivních středoškolských učitelů češtiny. Společnost učitelů českého jazyka a literatury (SUJČL) proti změnám protestuje s argumentem, že striktně předepsaný způsob, jak studenty zkoušet, dělá z učitelů cvičené opice zkoušející podle minutovníku. A snaha trefit se do centralizovaných představ o „správné slohové práci“  povede podle nich jen k nekreativnímu naplňování od reality odtržených pravidel. Spolek organizuje petici a chce, aby stát zajišťoval jen testy a zbytek nechal na školách.

Oponuje mu Asociace středoškolských učitelů (ASČ). Ta na svých stránkách naopak větší centralizaci vítá a argumentuje tím, že na školách, kam chodí ta slabší část maturitního ročníku, jsou učitelé ke studentům příliš tolerantní.  Zatímco třeba u gymnázií není při hodnocení písemných prací rozdíl mezi školním a centrálním hodnocením, u těchto škol procházejí i práce naprosto slabé. V některých věcech se ale oba učitelské spolky shodnou: například v tom, že vydávat závazný seznam „maturitní“ četby je nerozum. Už proto, jak zásadně se liší maturanti z různých typů škol.

Zajímavé je, že obě strany sporu mají vlastně pravdu. Ano, nároky na slohy a obecně na schopnosti studentů jsou u některých škol opravdu nízké. A stejně tak je pravda, že pokud zavedeme centrální hodnocení slohů z češtiny a další centralizační opatření, bude se maturita z důstojného uzavření studia – ano, i tak na mnoha školách pořád vypadá – měnit čím dál víc v maňáskové divadlo podle ministerského scénáře. Máme, nebo nemáme tedy centralizaci zkoušky posílit?

Ale možná, že otázka, kterou je třeba si položit, zní úplně jinak. Státní maturitu budou studenti letos skládat po páté. Ti letošní od začátku věděli, jak bude vypadat, a učitelé je mohli na zkoušku připravit. Zlepšilo se něco? Máme například méně podprůměrných maturantů? Vypadá to, že ne. Neúspěšných je pořád stejných dvacet procent. Zlepšuje se kvalita středních škol? Zvýšil se kredit maturitní zkoušky? Je třeba pro zaměstnavatele maturitní vysvědčení větší zárukou kvalifikovanosti těch, které přijímají? Asi bychom obtížně hledali někoho, kdo by na tyto otázky odpověděl ANO. Jak to, když jednu věc státní maturita plní celkem spolehlivě, tedy vyřazuje ty podprůměrné.

Důvod je nejspíš jednoduchý. Vydali jsme se mylnou cestou. Můžeme ji tak či onak vyspravovat, ale to nic nezmění na tom, že nikam nevede. Ani další centralizace maturity nejspíš nic podstatného nezmění. Ani k lepšímu, ani k horšímu. Jen bude rok od roku dávat menší smysl.

Protože co je úkolem střední školy? Připravit studenty na nepředvídatelně se měnící svět. A opravdu si myslíme, že schopnost orientace v moři informací, schopnost rozlišovat mezi podstatným a nepodstatným, schopnost obhájit svůj názor a dotáhnout pracovní úkol do konce ověříme stále utaženější zkouškou postavenou na testech, písemce podle striktních pravidel a ústní zkoušce podle minutovníku, kde se každé odchýlení od centrálních pokynů trestá? Tomu opravdu pořád ještě někdo věří?

Vyšlo původně na webu Respekt.cz.