Česká školní inspekce odpovídá na otázky k plošným testům

Publikujeme odpovědi na otázky, které položili v rámci lednového Kulatého stolu (videosestřih) zástupci odborné veřejnosti České školní inspekci, jež se odmítla debaty o plošném testování na základních školách zúčastnit. Publikujeme je se zpožděním, protože inspekce sice vyvěsila odpovědi na svých stránkách, ale neposlala je tomu, kdo se tázal, ani nijak jinak o odpovědích neinformovala. Tiskovou zprávu s otázkami najdete ZDE, následující text ve formátu PDF ZDE.

1) Kdy budou školy znát přesný termín jarní generálky testování?

Termín první celoplošné generální zkoušky ověřování výsledků žáků na úrovni 5. a 9. ročníků základních škol (dále jen „testování“) je 21. 5. – 8. 6. 2012. Podrobnější informace a harmonogram jsou k dispozici na webu ČŠI a projektu (www.csicr.cz, www.niqes.cz). Termín byl schválen ministrem školství mládeže a tělovýchovy dne 7. 2. 2012. Od této chvíle bude ČŠI kontaktovat všechny dotčené školy s dalšími informacemi a pokyny.

2) Plošné testování vyřadí počítačovou učebnu z běžného školního provozu na dva týdny. To je pro řadu škol problém, protože ji potřebují k výuce. Bude to ČŠI nějak řešit?

Úvodní tvrzení není pravdivé. Pokud by se v naprosté většině škol realizovalo testování nepřetržitě od první do šesté vyučovací hodiny včetně, došlo by k zablokování počítačových učeben na cca 4 dny (vyplývá z výsledků rychlého šetření ČŠI v cca 4400 ZŠ a víceletých gymnáziích realizovaného v lednu 2012).

Ředitelé školy budou mít možnost rozložit a organizovat testování v rámci třítýdenního období tak, aby co nejméně narušili organizaci a chod výuky a přitom zajistili podmínky pro účast všech dotčených žáků. Harmonogram provedení jednotlivých testů školou v daném období bude svázán jen velmi obecně. Pro školy bude závazné pouze absolvování testů z daného předmětu do určeného období celého testovacího okna.

3) Co se dozvíme na základě testování kromě informace, že jeden žák neuspěl a druhý byl výborný? Jaký je smysl projektu?

Národní šetření a zjišťování výsledků vzdělávání v České republice prozatím chybí. Bylo součástí strategie změn vzdělávacího systému již od roku 2000. Česká školní inspekce bude v rámci projektu ověřovat nové postupy a metody pro efektivní odvětvové řízení efektivity vzdělávací soustavy a kvality vzdělávání s využitím ICT. Jedním z odvětvových nástrojů dle doporučení odborníků bude plošné testování vědomostí žáků z českého jazyka, matematiky a cizího jazyka v uzlových bodech vzdělávací dráhy žáka. Data získaná pomocí tohoto „modulu“ celého systému inspekčního hodnocení budou vyhodnocována v rámci širší množiny dat (indikátorů) získaných pomocí dalších nástrojů (výstupy dalších klíčových aktivit projektu). Hlavní teze, cíle a smysl projektu Národní systém inspekčního hodnocení vzdělávací soustavy v České republice (NIQES) jsou k dispozici na www.niqes.cz.

4) Může ČŠI potvrdit, že se při plošném testování nebude měřit přidaná hodnota školy?

Termín „přidaná hodnota školy“ není v rámci české legislativy definován. Česká školní inspekce hodnotí na základě principu legality pouze to, co k inspekci nařizují příslušné normy. Potenciál zlepšení školy je posuzován při institucionálním hodnocení na základě multikriteriálního hodnocení. Agregované školní a skupinové výsledky národního testování mohou být jedním z indikátorů kvality školního vzdělávacího programu a jeho souladu s požadavky rámcového vzdělávacího programu.

5) Bude jeden test pro všechny žáky a budou se všechny testy z jednoho předmětu vyplňovat ve stejném čase?

Pro první celoplošnou generální zkoušku se připravují testy z českého jazyka, matematiky, angličtiny, němčiny a francouzštiny – pro 9. ročník všechny uvedené předměty, pro 5. ročník bez němčiny a francouzštiny. Testy z cizích jazyků budou mít časovou dotaci 60 minut, testy z českého jazyka a matematiky po 45 minutách (v pilotním ověření každý předmět 40 minut).

Oproti pilotnímu ověření v prosinci 2011 budou v testech zařazeny vedle uzavřených úloh i otevřené úlohy (pouze takové, které je možné vyhodnotit bez hodnotitele). V testech cizích jazyků budou zařazeny úlohy s poslechem. Testy budou mít variabilní druhou část (adaptivní testování) – podle úspěšnosti žáka v první skupině úloh budou žákovi zobrazeny úlohy minimální obtížnosti (základní standard) nebo vyšší obtížnosti (úlohy kombinující více minimálních dovedností).

Počet variant testů bude uzpůsoben počtu dní, po které bude probíhat testování jednotlivých předmětů – předpokladem je dostatek srovnatelných variant pro všechny předměty. V rámci jednotlivých variant (dní) budou pro žáky sestaveny různé verze testů, aby sousedící žáci minimálně neměli stejné pořadí úloh. Zvýšení počtu potřebných úloh bude odpovídat přiměřené personální posílení autorských týmů.

6) Může ČŠI zaručit, že nebude ona ani ministerstvo školství na základě výsledků testů sestavovat žebříček škol podle úspěšnosti?

Česká školní inspekce se nemůže vyjadřovat za ministerstvo školství. Testy, jejichž vývojem je Česká školní inspekce pověřena, nejsou určeny k sestavování žebříčků škol. Sestavování jakýchkoli žebříčků navíc České školní inspekci neukládají ani příslušné zákonné normy, podle nichž Česká školní inspekce vykonává svou činnost, ani Plán hlavních úkolů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Žádný žebříček škol nebyl vytvořen ani po vyhodnocení výsledků z pilotního ověření. Charakter testů (CAT) vyvíjených pro první celoplošnou generální zkoušku ani sestavení žebříčků příliš neumožňuje.

7) Jakým způsobem se budou ověřovat testem neměřitelné části standardu?

Komplexní zajištění standardů v souladu s požadavky rámcových vzdělávacích programů a školského zákona je především úkolem školy. Česká školní inspekce ověřuje průběh, podmínky a výsledky vzdělávacího procesu výhradně na základě multikriteriálního hodnocení, jehož parametry jsou dlouhodobě neměnné a všeobecné známé. Statistická šetření výkonů školy a metody plošného testování výsledků patří k tzv. tvrdým efektům, lze je využít k identifikaci úspěšných škol. Pro zjišťování tzv. měkkých efektů vzdělávání jsou určeny jiné nástroje, které ČŠI již v praxi využívá, např. monitorování výuky, rozhovory, dotazníky, ankety, apod.

8) Jakým způsobem chce ČŠI v rámci plošného testování měřit klima školy?

Monitoring klimatu školy a atmosféry ve školách provádí Česká školní inspekce v rámci svých standardních šetření podle multikriteriálního rámce již od roku 2006. Zaměřuje se na zjišťování pracovní atmosféry na úrovni třídy a celkové školní klima. Výsledky zjišťování jsou uváděny ve výroční zprávě.

9) Co udělá inspekce pro to, aby se výsledky těch dětí, které v testu neuspějí, zlepšily?

Za kvalitu a výsledky vzdělávání v jednotlivých školách odpovídá dle platné legislativy škola, její ředitel a učitelé. Česká školní inspekce v rámci zákonem stanovených úkolů hodnotí celkové výsledky celé školy, včetně opatření, která škola přijala k odstranění zjištěných nedostatků. V případě, že bude ve škole významný výskyt žáků se špatnými výsledky v testování, bude následně ČŠI zjišťovat příčiny přímo šetřením na místě a dohodne se s ředitelem o opatřeních k minimalizaci rizik neúspěšnosti žáků. U úspěšných škol bude ČŠI zjišťovat, které faktory, metody a formy výuky mají vliv na celkovou úspěšnost žáka ve vlastním a vnějším hodnocení školy. Inspekční zprávy jsou veřejným dokumentem a mohou být cennou informací o kvalitě školy.

10) Testovací software ČŠI má umožňovat provádění výběrových šetření. Kdy proběhne první výběrové šetření a na co bude zaměřené?

Česká školní inspekce vyhlašuje svá šetření v Plánu hlavních úkolů inspekční činnosti na příslušný školní rok. Výběrová šetření budou součástí programového cyklu ČŠI. V tomto školním roce jsou zaměřena na zjišťování a hodnocení podpory informační gramotnosti a výuky cizích jazyků.