Anna Brzybohatá 18. 3. 2024
v dnešním bEDUinu se věnujeme těmto tématům:
11. 3. – 17. 3.
pražská hygienická stanice se v souvislosti s černým kašlem omluvila za chybu, že do škol mohou chodit jen očkované děti
Velké Hamry jako příklad úspěšného desegregování základní školy
ve čtvrtek vás zveme na online Kulatý stůl SKAV a EDUin na téma sociální role školy
Týden stručně
Během čtvrtka přišel do pražských škol z hygienické stanice e-mail, že rodiče nemají posílat na vyučování děti, které nejsou očkované proti černému kašli. Pražská hygienická služba se ale následně omluvila, že vyhlášku špatně vyložila a neočkovaným dětem vstup zakázat nemůže. Očkování je podle školského zákona a zákona o ochraně veřejného zdraví povinné pro přijetí do mateřské školy, pro poslední ročník předškolního vzdělávání a povinnou školní docházku nutné není. „Za tuto chybu se omlouváme,“ uvedla ředitelka pražské hygieny Zdeňka Šumová (iDNES). Některé školy podle Hospodářských novin dokonce uvažovaly o tom, že budou požadovat kopii očkovacího průkazu. Jak ale uvedl ředitel ministerského odboru veřejného zdraví Matyáš Fošum, nemají k tomu pravomoci. Nicméně upozornil, že se mají rodiče řídit podle toho, jak na tom děti jsou a není třeba vyhlášek a zákazů. „Zdravé dítě může do školy, a to i neočkované. Nemocné dítě má zůstat doma,“ shrnul Fošum. Černý kašel se od podzimu šíří ve všech evropských zemích. V Česku Státní zdravotní ústav zaznamenal přes 3000 případů, z toho 810 minulý týden. Více případů bylo na území ČR naposledy v roce 1963. Nemocní jsou ve všech věkových skupinách od kojenců až po ty nejstarší. Nejvyšší nemocnost je mezi mladými ve věku 15 až 19 let, poté mezi nejmenšími dětmi a ve věku od deseti do 14 let.
Vedení Velkých Hamrů na severu Čech se rozhodlo, že chce dát romským dětem šanci. Stalo se tak pozitivním příkladem toho, že cesty ke změnám jsou. Jak připomíná v reportáži Český rozhlas, Česká republika je na mezinárodní scéně kritizovaná za to, že k diskriminaci romských dětí ve školství stále dochází. Jak ukazují data, zhruba 15 procent romských žáků oproti třem procentům žáků z majority v Česku studuje ve speciálních proudech vzdělávání, a to hlavně kvůli diagnóze lehkého mentálního postižení. Ve Velkých Hamrech chtějí, aby romští žáci dorovnali jazykové a další znalosti ještě předtím, než takovou diagnózu dostanou. Zavírá jim totiž do budoucna dveře na maturitní obory a vysoké školy, čímž se prohlubují sociální nerovnosti.
Do všech forem studia se přihlásilo přesně 157 080 uchazečů, což je zhruba o 4 700 méně, než dříve prezentovalo ministerstvo školství. Důvodem podle mluvčí Cermatu Jany Patákové je, že původně byla data přihlášek zveřejněná bez ohledu na to, zda je ředitelé přijali, nebo ne. Nově jsou očištěná. Podle aktuálních dat je maturitní obor ve všech formách studia první volbou 123 466 uchazečů, z toho v denním studiu 119 616 žáků. Do denního studia nematuritních oborů si přihlášku s nejvyšší prioritou podalo 31 389 uchazečů, z toho 30 559 do oborů s výučním listem. Nabídku míst na středních školách ve všech formách studia tvoří maturitní obory asi z 67 procent, zbytek jsou obory nematuritní a konzervatoře.
Rodiny bydlí za městem, v jeho špatné části, nebo chtějí mít přednost. To jsou zápisoví turisté, kteří v době zápisů do škol mění adresu trvalého bydliště. Školu si sice může každý vybrat, ale spádové děti místo ve škole mít musí. Rodiče tak často účelově přehlašují své děti jinam, než ve skutečnosti bydlí. K zápisu přišlo například 36 dětí zapsaných v jednom bytě. A jak píší Hospodářské noviny, obcím už se zaběhnutou praxí dochází trpělivost. Stále víc jich upravuje pravidla pro přijetí tak, aby lépe ochránila ty skutečné místní. Zřizovatelé stanovují dodatečná kritéria, která mají účelovému přepisování trvalého bydliště zabránit. Například ve středočeských Říčanech je poprvé určili loni. Ten, kdo změnil trvalý pobyt před rokem a půl či kratší dobou nebo nebydlí se svým dítětem na stejné adrese, měl nevýhodu. „Účelově přepsaných dětí bylo méně, a ubylo dokonce i odvolání proti výsledkům zápisů. Letos tudíž kritéria necháváme stejná,“ řekla HN místostarostka zodpovědná za školství v Říčanech Hana Špačková.
Od 1. do 13. dubna budou probíhat zápisy do základních škol, konkrétní termíny má každá škola podle svého uvážení. Rodiče se mohou podívat na dny otevřených dveří, kde mohou zjistit, jak na tom škola je. „Sledovat při nich mohou komunikaci a ochotu vedení školy, zaměstnanců či učitelů odpovídat na jejich otázky. Doporučuji sledovat, jestli jsou na den otevřených dveří přizvaní žáci. Na některých školách provázejí rodiče třeba osmáci nebo deváťáci. A to je určitě dobré znamení, že škola bere děti vážně,” nastínila ve Studiu 6 České televize mluvčí EDUinu Pavla Lioliasová s tím, že jestli všechno řídí ředitel, je to spíš varující. Kromě toho by se rodiče měli dívat také na vybavení školy – interaktivní tabule, počítače nebo tablety mají být v dnešní době už standardem.
Výrok týdne
„Když začneme řešit problémy dětí včas, mnohdy stačí jen několik dílčích opatření a jejich situace se zásadně promění k lepšímu. Zavedení školní sociální práce, která školám napomůže k funkční spolupráci s rodinami žáků a sociálními a zdravotními službami v okolí, by opravdu hodně pomohlo,” Více zde:
říká předsedkyně organizace SOFA Lenka Felcmanová pro iDNES k tématu sociálních pedagogů na školách. Ti by totiž při zavedení mohli efektivněji pomáhat dětem řešit problémy, jako je šikana, a školám zase například pomoci s řešením záškoláctví.
V souvislostech
Česká školní inspekce zavítala do deseti vytipovaných škol, kde se zaměřila na výuku v běžných a speciálních třídách a v hodinách, kdy mají žáci běžných a speciálních tříd výuku společně. Výsledky ukazují, že inkluzivní vzdělávání těchto tříd v rámci společných aktivit žáků má smysl, když má podporu. A to jak ze strany vedení školy, tak celého pedagogického sboru a samotného zřizovatele.
„Je pozoruhodné, že podle zjištění České školní inspekce učitelé nejvíce diferencují výuku a zohledňují tempo jednotlivých žáků ve speciálních třídách, kde výrazně častěji také zařazují příklady využití znalostí a dovedností v reálné situaci. Učitelé zde stanovují odlišné vzdělávací cíle pro některé žáky, střídají metody výuky a pomůcky. Díky tomu podle inspekce ve speciálních třídách zažívají mnohem častěji úspěch i slabší žáci. Dokonce ve zhruba dvojnásobné míře oproti celorepublikovému průměru v nich učitelé používají metody využívající kreativitu žáků. Přitom si zároveň učitelé myslí, že největší pozitivní efekty má společná výuka pro žáky speciálních tříd. Intuitivně bychom si spíš mohli myslet, že podobně diferencovaná výuka, jako probíhá ve speciálních třídách, by prospěla i žákům běžných tříd a škol,” komentuje zjištění inspekce Kateřina Lánská, analytička EDUinu.
Mít ve škole společné hodiny pro různé děti se podle inspektorů vyplácí z více důvodů – pozitivní je nejen pro žáky ve třídách, ale i z pohledu učitelů. Ti totiž mají díky tomu více možností, jak rozvíjet vzájemnou spolupráci, didaktické schopnosti a dovednosti. Učitelé by tak podle ČŠI měli společné akce a výuku běžných a speciálních tříd ve škole dělat tak často, jak jen to jde.
„V případech, kdy to charakter postižení či znevýhodnění žáků speciálních tříd umožňuje, je třeba podporovat společné vzdělávací aktivity žáků běžných a speciálních tříd, zejména v předmětech výchovného zaměření jako je hudební či výtvarná výchova, v rámci výuky cizího jazyka, projektů či zájmového vzdělávání,” píší inspektoři v tematické zprávě s tím, že společné akce, ať už celoškolní, nebo pro vybrané ročníky, mohou školy do výuky zařazovat pravidelně, ale i jen příležitostně.
A inspektoři se při hodnocení nezastavují jen u škol, ale i u zřizovatelů a ministerstva školství. Resort by se podle nich měl zaměřit hlavně na personální obsazení ve školách a dát jim dostatečné podmínky k tomu, aby místa obsadili. Jde především o zajištění pedagogů a asistentů pedagoga dostatkem peněz a v neposlední řadě má také zajistit kvalitní metodickou podporu pro všechny zainteresované pedagogické pracovníky vzhledem k tomu, jak náročné je zvládnout společnou výuku běžných a speciálních tříd. Zřizovatelé pak školám měli dát pro společnou výuku prostor.
Deset škol, do kterých ČŠI na šetření šla, vytipovala na základě údajů z elektronických dotazníků ze 152 škol. S navštěvováním výuky začal ČŠI už ve školním roce 2019/2020, ale práci přerušila pandemie covidu. V rámci šetření inspektoři vedli úvodní a závěrečný strukturovaný rozhovor s řediteli, měli hospitační činnost přímo v hodinách včetně pohospitačních rozhovorů a následně vyplňovali dotazníky také žáci vybraných běžných tříd.
Jak vypadá šetření v číslech? Ze zmíněných 152 škol, které inspekce oslovila, jich má 97 speciální třídy umístěné ve stejné budově bez jakéhokoli oddělení od běžných tříd, 27 z nich má speciální třídy od běžných tříd odděleně ve stejné budově a 13 má speciální třídy úplně v jiném areálu.
Více než polovinu z 97 škol, které mají společnou výuku, vedly k propojení běžných a speciálních tříd především pedagogické důvody. Primárně tím chtěli podle šetření inspekce rozvíjet sociální a osobnostní kompetence dětí, důvodem byly ovšem také organizační a ekonomické okolnosti. A to hlavně chybějící učitelé i prostory.
Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami bylo v Česku zákonem upraveno již téměř před 20 lety v roce 2005. Mezník v jejich vzdělávání však nastal v roce 2015/2016, ve kterém vešla v platnost novela školského zákona podporující trend inkluze. Se zavedením inkluze se v minulosti zvedla vlna nevole, část veřejnosti měla například obavy, že děti se speciálními vzdělávacími potřebami budou ostatní zdržovat.
Z edukalendáře
21. 3. → online → Kulatý stůl SKAV a EDUin: Sociální role školy
Autor článku:
Anna Brzybohatá
Redaktorka, EDUin.
