Chybami a nedůsledností Centra pro přípravu maturitní zkoušky (dále jen Centrum) přišly školy a učitelé o značné finanční částky. Důvody:
platby státu škole za jednotlivou zkoušku jsou nižší než náklady, které musí nést škola
nečekaná změna Vyhlášky 177 výrazně snížila odměnu předsedů maturitních komisí
vyhláška některým hodnotitelům přiznává nárok na odměnu, jiným, byť vykonávají stejně kvalifikovanou práci, odměnu odpírá
učitelé byli chybami Centra donuceni vykonat velký objem práce na pracovních listech, kterou jim nikdo nezaplatil
Náklady spojené s maturitní zkouškou stanovené vyhláškou
Vyhláška 177 (dále jen Vyhláška) ze dne 10. června 2010 stanovila cenu jednotlivé maturitní zkoušky společné části na 1.500,- Kč. Tuto cenu platí stát Centru. Pokud tedy student skládá ve společné části dejme tomu zkoušku ze čtyř předmětů, Centrum inkasuje od státu 6.000,- Kč.
Každá škola však na studenta dostává celkovou sumu 500,- Kč na zajištění maturitních zkoušek společné části bez ohledu na jejich počet. Tato částka ale v žádném případě neuhradí náklady na jednoho žáka spojené se státní maturitou. Jen jeden příklad: V případě jednoho cizího jazyka a jedné třídy je nutnost vytisknout 25 úloh po 4 oboustranných úlohách na dvou úrovních. Jednou pro žáka, jednou pro hodnotitele, tedy 400 barevných kopií. V případě dvou jazyků na třídu to je 800 barevných kopií, v případě dvou tříd tu máme 1 600 barevných kopií, v případě tří maturitních tříd na škole to je 2 400 barevných kopií atd.
Nejde o jedinou potíž spojenou s financováním maturit. Ve Vyhlášce se píše, že předsedovi zkušební maturitní komise náleží odměna ve výši 130,- Kč za každou započatou hodinu výkonu činnosti. Dne 27. května 2011, tedy v poslední den konání ústních zkoušek, obdrželi ředitelé středních škol jiné znění Vyhlášky, podle které odměna musí projít účetnictvím, je třeba z ní zaplatit daň a zdravotní pojištění. Došlo tak k jednostranné změně znění smlouvy, a sice po dokončení zadané práce ze strany předsedů maturitních komisí. Čistá mzda 130,- Kč za každou započatou hodinu se tak stala mzdou hrubou před zdaněním. Došlo tak k oklamání předsedů maturitních komisí. Přitom v případě zkušebních komisařů a hodnotitelů písemných prací ke zdanění (tedy faktickému snížení) odměny zatím nedošlo. Tento nesystémový krok Centrum nijak nezdůvodnilo.
Další náklady spojené s maturitní zkouškou
Další problém souvisí s únikem pracovních listů připravených Centrem pro ústní část maturity. Náklady, které tímto únikem školám vznikly, opět nikdo neuhradil.
Vyhláška, § 6, odst. 1 – 6 říká: Ředitel školy zajistí pracovní listy pro žáky k dílům z jejich seznamu literárních děl. … Pracovní list je tvořen výňatkem z uměleckého textu, výňatkem neuměleckého textu a vymezením struktury ústní zkoušky. … Ředitel může využít již vytvořený pracovní list z nabídky pracovních listů Centra. Centrum zpřístupní oprávněným uživatelům nabídku pracovních listů prostřednictvím informačního systému centra a to nejpozději do 30. září školního roku, v němž se maturitní zkouška koná. …
Utajené pracovní listy ale unikly z informačního systému Centra a staly se přístupné i neoprávněným uživatelům, včetně studentů. Tím de facto přestaly být pro maturitní zkoušku použitelné. Ředitel Centra Ing. Zelený se k této věci vyjádřil slovy: „…češtináři si stejně raději vytvoří své vlastní…“
Měl pravdu. Učitelé českého jazyka a literatury nemohli pracovat s takto zveřejněným materiálem, neboť by porušili zákon a napomáhali by tak bezpečnostnímu a organizačnímu incidentu. Navíc jejich kvalita byla na pováženou. Byli tedy nuceni vytvořit své vlastní pracovní listy.
Téměř na každé střední škole vzniklo kolem 145 původních a jedinečných pracovních listů, aby ústní zkouška z českého jazyka a literatury společné části maturitní zkoušky vůbec mohla proběhnout. Přitom přípravu pracovních listů učitelé českého jazyka a literatury podle znění Vyhlášky provádějí bez nároku na finanční odměnu.
Podobný problém nastal u zkoušek z cizího jazyka, kde v pracovních listech dodaných Centrem byly tři úlohy a čtvrtou měla zpracovat škola podle předlohy (šablony). Tedy obvykle vzniklo na každé střední škole zhruba 50 původních jedinečných „třetích“ pracovních listů. Tyto „třetí“ pracovní listy učitelé cizích jazyků opět připravovali bez nároku na finanční odměnu.
A konečně nespravedlností je i to, že Vyhláška odpírá odměnu hodnotitelům ústní zkoušky ze zkušebního předmětu český jazyk a literatura, zatímco hodnotiteli písemné práce z téhož předmětu je přiznána odměna 100,- Kč za každou opravenou práci.
Ale i hodnotitel ústní zkoušky musel být proškolen, musel tedy věnovat čas navíc a nepochybně odvedl práci, za níž by si odměnu zasloužil. Stejný problém nastal i u hodnotitelů ústní zkoušky z cizích jazyků. Důvod této diskriminace opět nebyl Centrem nijak vysvětlen.
Mgr. Martin Kváča
Předseda maturitní komise
Gymnázium, Praha 4, Budějovická 680
Zadavatel
Hodnotitel ústní části zkušebního předmětu anglický jazyk
Hodnotitel písemné části zkušebního předmětu anglický jazyk
Gymnázium, Praha 7, Nad Štolou 1
Text prošel redakční úpravou. Jeho původní znění najdete ZDE.