Cesta do hlubin maturitních testů

POZOR! Dnes blog jen pro trpělivé čtenáře. Spor o kvalitu didaktických testů, které jsou součástí nové státní maturity, má mnoho podob. Dohadujeme se, jestli jsou či nejsou dostatečně těžké, jestli obsahují chyby a nejednoznačné otázky, případně co se jimi dá a nedá vyzkoušet. Tenhle blog jsem využil k nahlédnutí do didaktických kvalit maturitních testů. Tedy ne těch „ostrých“, ty v tuhle chvíli ještě nikdo nezná, použil jsem ilustrační testy ze stránek novamaturita.cz. Debata o tom, cože to těmi testy vlastně zkoušíme, nás zcela jistě čeká. Tady je pár poznámek do zálohy, které bohužel budou nejspíš platné i u ostré maturity.

 

Otázka, kterou jsem si kladl nejčastěji, zněla: Co vlastně ta úloha zkouší a co se jejím prostřednictvím o maturujícím studentovi dozvíme? První ukázka je z hojně diskutovaného dějepisného textu. Teď ale nebudu řešit množství chyb a nesmyslných otázek, které se v něm dají objevit. Ani fakt, že historii redukuje na soupis jmen a dat. Tahle ukázka zachycuje jiný typ nedokonalosti.

 

TEXT K ÚLOZE:

Protože pak národ německý, který nemá vůbec žádného obyvatelského práva v Českém království, v rozličných záležitostech na pražském vysokém učení si osvojit k užívání tři hlasy, jak nás o tom došla věrohodná zpráva, a poněvadž národ český, téhož království pravý dědic, těší se a užívá toliko jednoho hlasu, my tedy, považujíce za nespravedlivé a značně nevhodné, aby z prospěchu obyvatel, kteří po právu na něj mají nárok, těžili nadměrně cizinci a přistěhovalci, a oni pak aby se cítili být utiskováni nedostatkem a nevýhodami, přikazujeme vám mocí tohoto listu mocně a přísně, chtíce tak rozhodně míti, abyste ihned, jak jej spatříte, bez všelikého odporu a zdráhání připustili národ český vším způsobem ke třem hlasům při veškerých poradách, soudech, zkouškách, volbách a jakýchkoli jiných jednáních řečené univerzity podle vzoru zřízení, kterému se těší národ francouzský na univerzitě pařížské a jehož užívají ostatní národy v Lombardii a v Itálii, a ponechali jej od této chvíle na věčné časy klidně užívat a těšit se z výsady těchto hlasů.

(Vzhledem k povaze úlohy není zdroj výchozího textu uveden.)

 

Kdy byl vydán dokument odcitovaný ve výchozím textu?

A) 1404

B) 1409

C) 1414

D) 1419

 

Jde o ukázku z Dekretu kutnohorského. Ten, kdo z textu pozná, o jaký jde dokument, osvědčil v našem vzdělávacím systému docela nadprůměrnou znalost. Většina studentů zná jen ten pojem, ne jeho skutečný obsah. Podobně jako si mnohý z nás zapamatoval Zlatou bulu sicilskou spolu s číslicí 1212 (to se docela hezky pamatuje), ale málokdo ví, o co v ní jde a proč se vlastně jmenuje Sicilská. Jenže samotná znalost Dekretu kutnohorského je studentovi houby platná, protože ta dovednost je uznána jen tehdy, když správně zatrhne i letopočet. Pokud se splete, nevíme vlastně, jaká je jeho míra neznalosti. Vůbec netuší, čeho se ten text týká, nebo se jen spletl v letopočtu? Nebo text vůbec neřešil a jen od boku střelil jednu ze čtyř možností? Typický případ nešikovně nastavené úlohy. Kdyby stačilo vepsat do formuláře název dekretu, dozvěděli bychom se o studentovi víc.

 

Podobně podivuhodná je i úloha z lehčí verze maturity z Češtiny.

 

TEXT K ÚLOZE

Kde je chyba?

double x = 1.0;

int steps = 0

while (x !´0.01) {

steps++

x -= ).)!

}

printf}(”Done in %d steps“, steps);

 

Výše uvedený kus počítačového kódu obsahuje závažnou chybu. Pokud jí dokážete objevit, pak vás rádi přivítáme v našem vývojovém týmu. Náš portál je zdaleka nejpopulárnějším místem českého internetu. Každý den používá naše služby více než 1,8 milionu lidí. Každý den naše servery zodpoví desítky milionů dotazů a provedou miliardy datových operací. Každý den pracujeme na vývoji nových služeb pro naše uživatele. Z tohoto důvodu mezi sebe rádi přivítáme ty nejlepší odborníky z oblasti informačních technologií a systémů. Kromě solidního platového ohodnocení, nabízíme možnost odborného a profesního růstu, možnost získat podíl na zisku firmy a mimopražským zajistíme na přechodnou dobu ubytování. Seznam volných pozic naleznete na adrese www.abcd.cz/volna-mista.

(Vzhledem k povaze úloh není zdroj výchozího textu uveden)

Která z následujících možností nejlépe vystihuje výchozí text?

A) publicistická zpráva

B) časopisecký inzerát

C) encyklopedické heslo

D) administrativní oznámení

 

Ve kterém z následujících úseků výchozího textu se uplatňuje paralelismus?

(paralelismus − rétorická figura založená na opakování stejných nebo podobných syntaktických konstrukcí)

A) Náš portál je zdaleka nejpopulárnějším místem českého internetu. Každý den používá naše služby více než 1,8 milionu lidí.

B) Výše uvedený kus počítačového kódu obsahuje závažnou chybu. Pokud jí dokážete objevit, pak vás rádi přivítáme v našem vývojovém týmu.

C) Každý den naše servery zodpoví desítky milionů dotazů a provedou miliardy datových operací. Každý den pracujeme na vývoji nových služeb pro naše uživatele.

D) Z tohoto důvodu mezi sebe rádi přivítáme ty nejlepší odborníky z oblasti informačních technologií a systémů. Seznam volných pozic naleznete na adrese www.abcd.cz/volna-mista.

 

Na co a proč se mě to ptají? To první přece v praxi poznám docela snadno podle toho, jestli čtu v novinách zrovna zpravodajství nebo inzertní stranu (nebo že bych to přece jen mohl splést a měl bych to v rámci studia trénovat?) a u té druhé otázky jde o to všimnout si, že u varianty C) se pokaždé na začátku věty opakuje sousloví Každý den. To je pro takového absolventa průmyslovky nebo učňáku opravdu neocenitelná znalost, vědět, že se v textu inzerátu může také vyskytovat paralelismus. V obou případech úlohy zkouší něco, co v lehčí verzi maturity valný smysl nemá. Jistě, není to těžké, ale plýtváme místem, místo abychom ověřovali podstatné věci.

 

Ovšem podobně přihlouplé umí být i úlohy z těžší verze testu z Českého jazyka:

 

TEXT K ÚLOZE:

Čtvrtý celovečerní snímek Terrence Malicka vypráví příběh o setkání dvou světů a o lásce, jež zdánlivě nemá šanci na naplnění. Jeho hrdinou je anglický lodní důstojník John Smith (Colin Farrell), který v roce 1607 připluje spolu s dalšími Angličany ke břehům dnešní Virginie. Po strastiplném putování do vnitrozemí za indiánským vůdcem se zamiluje do jeho dcery… Dobrodružné drama s četnými filozofickými přesahy byl nominován na Oscara za kameru.

(Pátek Lidových novin 51/2009)

 

Která z následujících úprav poslední věty výchozího textu odstraňuje chybu v její výstavbě?

A) Dobrodružný drama s četnými filozofickými přesahy byl nominován na Oscara za kameru.

B) Dobrodružný dramat s četnými filozofickými přesahy byl nominován na Oscara za kameru.

C) Dobrodružné drama s četnými filozofickými přesahy bylo nominováno na Oscara za kameru.

D) Dobrodružné dramata s četnými filozofickými přesahy bylo nominované na Oscara za kameru.

 

Která z následujících možností je správným výkladem úseku výchozího textu John Smith (Colin Farrell)?

A) Colin Farrell je pseudonym herce Johna Smithe.

B) Postavu John Smithe ztvárnil ve filmu Colin Farrrell.

C) Další známý herec Colin Farrell dabuje Johna Smithe.

D) Herec John Smith představuje hrdinu filmu Colina Farrella.

 

Když tu spoustu textu konečně dočtete, zjistíte, že se vás vlastně ptají na úplné banality. Za prvé, jestli víte, že drama je středního rodu (bylo nominováno) a jestli vám dojde, že v závorce za jménem filmové postavy bývá napsáno jméno herce (to by jednoho nenapadlo!). K tomu máme ale dlouhý úvodní text a dvě komplikovaně formulované otázky. Takže na konci stejně nevíme, jestli student umí vyskloňovat slovo drama, nebo se spíš zadrhl někde cestou při čtení složitého textu. Jasně, že přesně číst je důležité, ale k tomu nejspíš ta otázka původně nesměřovala. Navíc její druhá část je tak přihlouplá, že v ní má člověk tendenci hledat záludnost, protože jinak by přece ty čtyři možnosti nesepsali tak šroubovaně!

 

A pro fajnšmekry přidávám dvě poněkud lucidní otázky z literatury z téhož testu:

 

TEXT K ÚLOZE:

U znamenitých pramenů “Eau de Cologne”

setřásaly květiny svůj pudr vzdušný pel

To byly lázně nemocných krasavic

koupajících se v stříbře zrcadel

A v kolonádách fauna hudebních nástrojů

k rytmu písně rozvíjí se had

Tu melodii znám

k té melodii všichni Evropané by měli tancovat

(Vzhledem k povaze úlohy není zdroj výchozího textu uveden.)

 

Která z následujících možností nejlépe vystihuje námět výchozího textu?

A) kolínská

B) taneční sál

C) lázeňský ruch

D) nemocné ženy

 

TEXT K ÚLOZE

luk jenž od západu napíná se

Indián shlédl stopu na zemi

Poslední druhové zhynuli v dávném čase

a měsíc dorůstá prérie kamení

(Vzhledem k povaze úlohy není zdroj výchozího textu uveden.)

 

Které z následujících písmen je názvem výchozího textu?

A) D

B) K

C) L

D) P

 

Ani v jednom případě vážně netuším, k čemu by tohle mohlo být dobré a co se o studentovi dozvím. V prvním případě to celé vypadá jako jakýsi bizarní žert. Námětem že by byla kolínská? Nebo opravdu tímhle způsobem zjišťují, že umím přečíst básnický text a jsem schopen si všimnout, že se tam píše o kolonádě a tedy námětem básníkovým byl lázeňský ruch? Bože! V druhém případě osvědčuji, že vím, že dorůstající měsíc nemá podobu písmene L. Skvělé! Nebo zjišťují, že umím vůbec číst? Opět připomínám, že jde o obtížnější variantu maturity.

 

Pokud byste podlehli pocitu, že nízká didaktická kvalita testů je typická jen pro humanitní disciplíny, flekuji několika ukázkami ze zeměpisného testu. Jen má ta nepovedenost jinou a jednodušší podobu.

 

Která z následujících dvojic evropských států má nejnižší stupeň urbanizace?

A) Itálie a Španělsko

B) Německo a Polsko

C) Lichtenštejnsko a Moldavsko

D) Spojené království a Švýcarsko

 

Jaký je v současné době poměr zastoupení listnatých a jehličnatých lesů na celkové ploše lesů v Česku?

A) listnaté lesy 78 %; jehličnaté lesy 22 %

B) listnaté lesy 56 %; jehličnaté lesy 44 %

C) listnaté lesy 43 %; jehličnaté lesy 57 %

D) listnaté lesy 24 %; jehličnaté lesy 76 %

 

Přiřaďte ke každé z následujících elektráren oblast, ve které se nalézají:

Dlouhé Stráně _____

Chvaletice _____

Dalešice _____

 

A) Krušné hory

B) Česká tabule

C) Hrubý Jeseník

D) Českomoravská vrchovina

 

Kolik procent obyvatelstva Česka je v současnosti (konec roku 2010) soustředěno v pěti největších městech (Praha, Brno, Ostrava, Plzeň, Olomouc)?

A) 12 %

B) 21 %

C) 33 %

D) 41 %

 

Netvrdím, že jsou v přírodovědných testech jen takovéhle otázky zaměřené na věcnou znalost čísel a pojmů. Ale i kdyby jich byla jen třetina, je to pro školy jasný pokyn, co mají učit. Informace plynoucí z těchto testů říká – může se tu objevit jakýkoli pojem, věcný údaj, číslo, letopočet, proto musíte žákům nacpat do hlavy co nejvíc věcných údajů a pravidelně je cvičit, protože jen tak snížíte riziko, že neodmaturují. Spolu s tou humanitní neujasněností, cože to vlastně zkoušíme, opravdu není nahlédnutí do testů pro současnou podobu státní maturity pro CERMAT dobré vysvědčení. Na celé věci je překvapivé hlavně to, že ty otázky někdo vymyslel, nechal recenzovat odborníky, pilotoval je na zkušebním vzorku studentů, a přesto se v ukázkových testech setkáme s takovými podivnostmi. Znamená to jediné. Že autoři to za podivnost nepovažují. Což je špatná zpráva.

 

Pokud si chcete přečíst jiný rozbor maturitních testů z pera Ondřeje Hausenblase z Pedagogické fakulty UK, můžete tak učinit ZDE.