Čeští čtvrťáci podali nadprůměrný výkon v mezinárodním srovnání TIMSS. Co je za jejich úspěchem, to zatím nevíme

Co přinesl týden  7.12. – 13. 12. 2020

Krátce:

• Vláda zváží prodloužení vánočních prázdnin. Rozhodne o tom v pondělí. Že by k tomu mohlo dojít, oznámil po čtvrtečním jednání vlády ministr zdravotnictví Blatný, když uvedl, že tuto možnost ministerstvo školství zvažuje (irozhlas.cz). Naposledy by tak děti do školy šly v pátek 18. prosince. „Já jako ministr školství nejsem rád, že by se měly prázdniny natáhnout,“ povzdychl si Robert Plaga ve Snídani s Novou. Definitivní rozhodnutí by mělo padnout v pondělí 14. prosince. „Většinově jsou ředitelé určitě pro to, aby se ty dva dny výuky nerušily,“ řekl předseda Asociace ředitelů základních škol Michal Černý (lidovky.cz) na základě ankety mezi svými členy. Důvody pro to jsou různé. „Tam, kde nemají problém s covidem, jim budou dva dny chybět. Někteří učitelé říkají, že jim chybějí známky, že by chtěli psát výjimečně ještě před Vánoci písemky,“ myslí si například předseda školských odborů František Dobšík (novinky.cz). Na některých školách ale již před zhoršením epidemiologické situace na tyto dny naplánovali ředitelské volno.
• Než se středoškoláci vrátili částečně do škol, začalo se mluvit o zpřísnění opatření. Pokud se prázdniny prodlouží, čeká školáky 16denní volno, spočítal web seznamzpravy.cz. Tím by to ale nemuselo skončit. „Situace se zhoršuje, zpřísnění rozhodně hrozí,“ řekl k aktuální situaci pandemie koronaviru již v úterý na tiskové konferenci ministr školství Robert Plaga (CNN Prima News). Ministr zdravotnictví Blatný v sobotu oznámil, že navrhne vládě přechod ze 3. do 4. stupně PES. Mírnější podmínky by měly mít obchody, o školách se ale neuvažuje (lidovky.cz). To by podle platného školského PES znamenalo návrat pouze k distanční výuce na středních školách, opět by se omezila také výuka na vysokých školách (MŠMT). Nemocnice ve více postižených krajích se během Vánoc chystají na další nápor nemocných. „Máme jinou startovní pozici než na přelomu října a listopadu. Část lůžek je plných,“ cituje CNN Prima News ředitele nemocnice v Bohumíně a exministra zdravotnictví Svatopluka Němečka.
•  Na krizových linkách si na psychické obtíže stěžuje o třetinu více dětí. Děti si na psychické obtíže podle mluvčí ministerstva zdravotnictví Barbory Peterové stěžují v rámci zhoršení vztahů v rodinách, ale i v souvislosti s distanční výukou. „Teď jsme byli týden ve škole a skoro denně jsme psali testy. Hodně spolužáků dostalo čtyřky a pětky, já taky,“ cituje CNN Prima News třináctiletého Matěje, pro kterého je těžké při online výuce pochopit novou látku.
•  Ministerstvo školství ustoupilo od škrtů za asistenty pedagoga, změny ve školním doučování zůstávají. „Umíme posoudit, v jakých případech žák asistenta potřebuje a kdy je to zbytečné,“ cituje Markéta Hronová v textu, který se věnuje nové verzi novely inkluzivní vyhlášky, Pavlu Kubíčkovou z Asociace pracovníků pedagogicko-psychologických poraden (ihned.cz). Pedagogickou intervenci ale mezi podpůrnými opatřeními nechat nemíní. Místo toho chce od ledna posílat do škol více peněz na odměny. „Bude záležet na ředitelích škol, jakým způsobem a v jaké výši se příslušné pedagogické pracovníky rozhodnou za tuto důležitou činnost (doučování) odměnit,” uvedla mluvčí úřadu Aneta Lednová (novinky.cz). Navrhované změny mají podle ministerstva snížit administrativní zátěž škol a poraden a zajistit účelné čerpání peněz ze státního rozpočtu (CNN Prima News). Ministerstvo slibuje, že o peníze na doučování školy nepřijdou. Nově by se pedagogická intervence měla místo z rozpočtu na inkluzi financovat z peněz na odměny, které chce ministerstvo posílit. „Peníze by se na to v příštím roce měly školám rozdělit podle průměrného počtu žáků ve třídách,“ vysvětluje Deník N. Upozorňuje na to, že ne všichni novou, rychle zaváděnou úpravu vítají. Například ČOSIV se obává, že se doučování nemusí dostat všem dětem, které ho potřebují. Nic podle něj negarantuje, že škola peníze na doučování využije. Učitelská platforma považuje úpravu pedagogických intervencí za nedomyšlenou. „Úspory v podporách, které v podobě doučování využívala spousta žáků ze sociálně slabších rodin nebo žáci s odlišným mateřským jazykem, se mohou v budoucnu negativně projevit jinde. A to například v nákladech spojených s vyšším výskytem školního neúspěchu,” říká v tiskové zprávě předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová.
• Ministerstvo a obce se stále přou, kdo má zajistit počítače pro povinnou distanční výuku. Josef Mačí v textu na webu seznamzpravy.cz upozorňuje, že problém leží někde na pomezí odpovědnosti resortů školství, práce a sociálních věcí, škol a jejich zřizovatelů. A že k jeho řešení je stále daleko. „Systém je decentralizovaný a školy mají své zřizovatele. Ano, to je fakt, ale Ministerstvo školství má také nějaké možnosti. Peníze však poslalo školám pozdě a byly navíc primárně alokovány na vybavení škol. Stát tak v podstatě říká, že není jeho věc, jak bude povinná školní docházka v distanční formě probíhat, pokud nezajistí nějaký způsob, jakým se budou moct zúčastnit všechny děti stejným způsobem,“ cituje text Zuzanu Ramajzlovou z organizace Člověk v tísni.

Výrok týdne: „Klíčové je, aby potřebná pomoc přišla včas. Jenže stát garantuje peníze pro děti v krizi až ve chvíli, kdy je umístí mimo rodinu. Typicky do některého z ústavů, kde za lůžko platí 35 až 80 tisíc korun měsíčně. Kdyby dal stát polovinu těchto peněz mámě, která přišla o práci, chce péči o své děti zvládnout, ale bez vnější pomoci to nejde, tak je to přece pro všechny lepší,“ popisuje Klára Laurenčíková z České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání v rozhovoru limity českého systému sociální podpory (Hospodářské noviny).

V souvislostech: 

Čeští čtvrťáci podali nadprůměrný výkon v mezinárodním srovnání TIMSS. Co je za jejich úspěchem, to zatím nevíme

Prvnímu stupni se daří, ukázaly výsledky čtvrťáků v mezinárodním srovnání TIMSS (Trends in International Mathematics and Science Study) za rok 2019. „Čeští žáci 4. ročníku dosáhli v šetření TIMSS 2019 nadprůměrného výsledku v matematice i v přírodovědě. Tři členské země EU měly v matematice lepší výsledek a dalších pět výsledek srovnatelný s Českou republikou. V přírodovědě byly lepší dvě členské země EU a pět jich mělo výsledek srovnatelný s českými žáky. Stejně jako tomu bylo v předešlých šetřeních TIMSS, také v tom posledním byli v obou oblastech vzdělávání nejúspěšnější žáci východoasijských zemí,“ komentuje závěry studie Česká školní inspekce v aktuálně představené národní zprávě.

Čeští žáci skončili v matematice na 16. místě a v přírodovědě byli třináctí z 58 zemí z celého světa, které se studie zúčastnily. Ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal při prezentaci výsledků na tiskové konferenci ministerstva školství zdůraznil, že výkon podaný českými školáky se vrátil na úroveň z roku 1995, kdy se konalo první „kolo“ TIMSS. Poté se jejich výkony propadly. Co bylo příčinou velkého propadu zejména v roce 2007 a poté postupného zlepšování? „Interpretace budou vždy za daty. Například doposud jsme slýchali, že rozvolnění a liberalizace společnosti vedli k poklesům výsledků žáků oproti výsledkům z počátku 90. let, kdy se muselo ještě poslouchat. Vidíme, že liberalizace výchovy a menší tlak na děti pokračuje a výsledky se v čase zlepšují. Tím to tedy nejspíše nebylo,“ uvažuje v diskusi na facebooku David Greger, ředitel Ústavu rozvoje a vzdělávání Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy.

Výsledky nejsou ale jen pozitivní. Již na úrovni 4. třídy se potvrzují obrovské rozdíly mezi jednotlivými regiony. Zatímco v Praze dosáhlo výborných nebo vynikajících výsledků v matematice 59 % čtvrťáků, v Karlovarském kraji jich bylo pouze 26 %. Tomu bohužel odpovídá i podíl dětí, které dosáhly špatných výsledků. „V pěti krajích České republiky (Karlovarský, Olomoucký, Moravskoslezský, Královéhradecký a Ústecký) tvoří podíl žáků se slabými výsledky v matematice více než jednu čtvrtinu všech žáků 4. ročníku. Ve stejných krajích je zároveň více než jedna pětina žáků se slabými výsledky v přírodovědě, naopak v Praze je podíl takových žáků v obou předmětech menší než jedna desetina,“ konstatuje se v národní zprávě ke studii TIMSS 2019.

„Existuje ale ještě jeden pohled, jak číst výsledky v testování TIMSS. Kvůli němu ale musíme udělat čelem vzad, odejít na druhý konec místnosti a nedívat se omezeně jen na jedno mezinárodní srovnání, ale i na další – PISA,“ píše v analytickém textu zveřejněném na webu seznamzpravy.cz Josef Mačí. Upozorňuje v něm, že zatímco čtvrťáci se od roku 2007 zlepšují, patnáctiletí Češi jsou na tom hůře. „Problém je, jak o druhém stupni základních škol v Česku přemýšlíme. Je to černá díra, se kterou si nevíme rady. Máme problematicky nastavenou hranici všeobecného vzdělávání, kterým všichni procházejí, neumíme rozvíjet většinu žáků, a ztrácí se tak jejich motivace,“ cituje text Jiřího Nantla, náměstka hejtmana Jihomoravského kraje pro oblast školství a ředitele Středoevropského technologického institutu Masarykovy univerzity.

Těšíme se do školy. 18 odborníků na wellbeing sestavilo návod pro návrat dětí do škol

Už podruhé se děti vracejí do škol. 18 odborníků z organizací sdružených v pracovní skupině Wellbeing v rámci projektu Partnerství pro vzdělávání 2030+ sestavilo praktický manuál pro učitele, jak provést žáky tímto náročným obdobím. V materiálu, který nazvali Těšíme se do školy, nabízejí odkazy na další zdroje informací a praktických doporučení. Wellbeing patřil mezi hlavní témata letošní konference Úspěch pro každého žáka. O důležitosti, kterou mu přikládají ve finském školství, mluvil ve své přednášce bývalý finský ministr Olli-Pekka Heinonen.

Výběr z Edukalendáře: 

• Záznam z kulatého stolu SKAV a EDUin: Návrat dětí do škol… a co dál?