← Beduin

Čeští učitelé patří mezi jedny z nejvíce nespokojených se svým povoláním v rámci zemí OECD, ukázalo šetření TIMSS

19. 12. 2016

EDUin

Co přinesl týden 12. 12. – 18. 12. 2016

Témata týdne: Vzdělávání v předvolebních kampaních. Hospodářské noviny si všímají snahy ČSSD zaujmout voliče tématem vzdělávání. Konkrétními sliby jsou obědy, minimálně do třetí třídy ZŠ. Stejně tak kroužky zdarma dostupné přímo ve školách. Paradoxní je, že právě program ČSSD (nejen) před krajskými volbami byl s ohledem na vzdělávání velmi omezený. PISA, TIMSS a hlavní zjištění ČŠI za rok 2015/ 2016. Souhrn zajímavých informací v bulletinu České školní inspekce. Zatlanka Alt. Gymnázium Na Zatlance otevře v září alternativní třídu. Rozhovor s ředitelkou Jitkou Kmentovou a Lukášem Šlehoferem, který program alternativní třídy připravuje. Studenti vodňanské střední školy odvrátili teroristický útok. Šlo o nácvik situace, kdy na školu zaútočí ozbrojený útočník či terorista (Deník). Událost dobře vystihuje zejména mediální realitu v současné české společnosti.

Výrok týdne:

„Základní problém je, že školy nevědí, na co studenty připravují. Všichni víme, že vzniknou nové pracovní pozice, ale nikdo nedokáže říct, co budou studenti potřebovat. Takže jediná možnost je připravit je na neustálou změnu, aby byli schopní se adaptovat.” Ředitel Smíchovské střední průmyslové školy Radko Sáblík v rozhovoru pro Hospodářské noviny.

Novinky (výběr ze zajímavých událostí)

NEJVÍCE NESPOKOJENÝCH ŽÁKŮ I UČITELŮ V OECD. SPOKOJENÁ VEŘEJNOST…

Z TIMSS 2015 (ČŠI), dalšího mezinárodního šetření, jehož výsledky byly na konci roku 2016 publikovány, vyplývají velmi závažné informace o stavu českého vzdělávání. Šetření je zaměřeno na děti ve 4. třídách základních škol, konkrétně na porovnání výsledků v matematice a v přírodních vědách. V obou oblastech dosahují čeští žáci na konci prvního stupně statisticky nadprůměrných výsledků. Ve srovnání s nedávno zveřejněnými výsledky šetření PISA 2015 (ČŠI), které srovnává výsledky patnáctiletých v rámci OECD, se jeví výkon vzdělávacího systému na prvním stupni lepší než na stupni druhém (jakkoliv je porovnatelnost obou výsledků pouze vzdálená). TIMSS však nese jednu velmi důležitou zprávu, která není založena na výsledcích, nýbrž na postojích. ČR podle zprávy z TIMSS patří mezi země, kde učitelé cítí z velké části nespokojenost se svým povoláním. Pouze jedna třetina učitelů matematiky a přírodních věd je se svou prací spokojena. Ze všech sledovaných zemí také čeští žáci vykazují nejnižší míru sounáležitosti se školou a chodí do ní nejméně rádi. Nespokojenost učitelů i dětí výrazně kontrastuje s dlouhodobým veřejným pocitem spokojenosti se vzděláváním. Více než dvoutřetinovou spokojenost vyjadřuje veřejnost se vzděláváním na gymnáziích a ZŠ, nadpoloviční spokojenost se středními odbornými školami a pouze u učilišť je spokojenost mírně pod 50 %, jak ukázal zářijový průzkum CVVM.

INVESTICE DO VZDĚLÁVÁNÍ POMÁHAJÍ ZEJMÉNA NEJCHUDŠÍM

V souvislosti s dlouhodobou diskusí o výdajích na vzdělávání přináší vysoce zajímavé poznatky výzkum, jehož výsledky byly zveřejněny v létě 2016. V minulém týdnu na něj upozornil deník NY Times. Výzkum provedený vědci University of California v Berkeley a Northwestern University v Chicagu, se zaměřil na výsledky napříč USA. Porovnával výsledky studentů ve státech, v nichž došlo ke změně v oblasti výdajů na vzdělávání s těmi, v nichž ke změnám nedošlo. Ačkoliv každý stát se v oblasti vzdělávací politiky a výdajů liší, jedno mají společné: vyšší výdaje na vzdělávání se projevují ve zlepšení výsledků vzdělávání, zejména u žáků na socioekonomickém dně. Je zajímavé tento poznatek srovnat se zjištěním PISA 2015, že český vzdělávací systém je oproti jiným nadprůměrně selektivní. Mimo jiné český vzdělávací systém vykazuje velké procento dětí, které nesplňují ani základní požadavky na vzdělání ve své věkové kohortě. Česká republika nemá žádný sociální program, který by tyto děti a jejich rodiny identifikoval a směřoval k nim adekvátní podporu. Nad tímto tématem a nad důsledky, které to s sebou nese, proběhla diskuse mezi odborníky organizovaná pod záštitou projektu Varianty, které se zúčastnili dlouholetý úspěšný ředitel německých škol Georg Krapp (rozhovor v Respektu), čeští ředitelé Jitka Kmentová a Ivo Helbrant a výzkumnice Jana Straková.

ROLE ŠKOLSKÉHO OMBUDSMANA VE VZDĚLÁVACÍM SYSTÉMU ZŮSTÁVÁ NEJASNÁ

„Neměl bych nikoho upřednostňovat, ale za sebe říkám, že stojím na straně učitelů,“ říká v rozhovoru pro DVTV školský ombudsman Slávek Hrzal. Podle jeho tvrzení je učitel v „nevýhodné pozici“, protože za ním „každý může přijít se svými požadavky“. Učitelům radí, že si musí autoritu vybudovat sami, že „když řeknou tohleto ne, tak to tady nebude“. Na dotaz, jakým způsobem vyřizuje agendu, odvětil Slávek Hrzal „celé ministerstvo“. Výpověď školského ombudsmana ještě více zamlžuje roli, kterou školský ombudsman má plnit. Ve skutečnosti nemá žádné pravomoci, které by překračovaly možnosti státního úředníka. Na rozdíl od ochránce práv občanů není statut školského ombudsmana upraven zvláštním zákonem. Potenciál školského ombudsmana je tak dán polovičním úvazkem jednoho člověka na ministerstvu školství bez jakékoliv možnosti přimět k součinnosti další úředník či orgány mimo ministerstvo školství. O roli a reálném efektu působení školského ombudsmana panují dlouhodobě pochybnosti, na což opakovaně upozorňuje například Česká středoškolská unie. Ministerstvo školství dosud nevydalo žádnou zprávu o tom, jaké případy školský ombudsman od ustavení této funkce v roce 2014 řešil a jak.

ČEŠTÍ DOSPĚLÍ V MEZINÁRODNÍM HODNOCENÍ ÚROVNĚ ANGLIČTINY

Podle tzv. EF English Profficiency Indexu společnosti Education First je úroveň znalosti angličtiny u českých dospělých nadprůměrná, alespoň ve srovnání s dalšími 71 zeměmi, které byly do žebříčku zařazeny. Výsledky nejsou plně reprezentativní, do srovnání jsou zařazeny země, v nichž testem prošlo více než 400 lidí. Výzkum Eurobarometru v rámci Evropské unie, jehož výsledky byly zveřejněny v roce 2012, dospěl k tomu, že Češi patří v rámci EU k nejhorším v rámci dospělé populace a na chvostu skončili i mladí lidé. Pokud srovnáme výsledky obou výzkumů, před ČR se umístily téměř všechny vyspělé země EU. Na vrcholu jsou v obou případech skandinávské země a Nizozemí.

Inspirace z (a do) praxe

Akce tohoto a příštího týdne (výběr z EDUkalendáře)

20. 12., 17.00, EDUpiont Praha, Peďák+ – Waldorfská a intuitivní pedagogika, ideál a realita
3. 1., 17.00, EDUpoint Praha, Otevřená třída – Globální rozvojové vzdělávání
10. 1., 17.00, EDUpoint Praha, Akvárium – Co potřebují v běžné škole nadané děti